Výsledky se postupně dostavují, v božídarských lesích odrůstají tisíce kusů jedle, smrkové porosty mají na třetině majetku dvouetážovou strukturu a městské lesy významně přispívají k rozvoji města a jeho okolí. Mnohé kroky v hospodaření byly vzhledem k přítomnosti národní přírodní rezervace realizovány v souladu a s podporou orgánů ochrany přírody. Přesto jsou Karel Picura, ale i starosta této horské obce Jan Horník proti vzniku CHKO Krušné hory.
Rozhovor s Ing. Karlem Picurou, lesním správcem Lesů města Boží Dar
Božídarské lesy
- Můžete ve stručnosti popsat historii Lesů města Boží Dar včetně dopadů imisní kalamity na jejich stav a obhospodařování?
Město Boží Dar dostalo své lesy již v roce 1560. Během prvních 90 let je stihlo v důsledku vysoké potřeby dříví v místním průmyslu zcela odlesnit a na lesy byl následně uvalen přísný dozor. Město spravovalo lesy až do roku 1953, kdy byly převedeny na státní lesy, a v roce 1992 se Božímu Daru opět vrátily. Z toho vyplývá, že je dřevinná skladba zcela změněná. Rozloha majetku činí 446 hektarů a nachází se v 1 000 metrech nad mořem. Imisní kalamita nás postihla v podstatě jenom okrajově, protože už jsme na západní straně Krušných hor, takže klasických imisních následků, buldozerové přípravy půdy nebo výsadby náhradních dřevin máme minimum.
Když město v roce 1992 lesy přebíralo, činila plocha holin 39 hektarů, následkem zpracování kůrovcové kalamity v prvních letech hospodaření se zvýšila na 88 hektarů. Tuto plochu jsem začal hned po svém nástupu v roce 1995 zalesňovat, což trvalo zhruba do roku 2000. Potom proběhlo krátké období podsady starých smrkových porostů, tehdy smrkem kvůli vysokým stavům spárkaté zvěře, a kolem roku 2000 jsme také začali dělat první pokusy s podsadbami jedlí v individuální ochraně. Po počátečním tápání jsme dospěli k počtům plus mínus 100 kusů jedle na hektar, kdy ještě zůstane mateřský porost přístupný a zároveň neztrácíte přehled. Dnes máme na zhruba třetině majetku dvouetážové porosty, kde je v horní etáži téměř čistý smrk, sem tam nějaká příměs jeřábu. Dole odrůstá smrk částečně z přirozené obnovy, částečně z podsadeb, ale také jedle. A kde to zvěř dovolí, už je i jeřáb, sem tam buk, ojediněle jiné dřeviny.
- Můžete popsat hlavní přístupy současného hospodaření v božídarských lesích?
Volíme přístup podle zásad Pro Silva, tedy přírodě blízké hospodaření. To znamená, že neděláme holiny, podporujeme přimíšené dřeviny ve všech věkových stadiích, strukturu a rozmanitost. Tento přístup se táhne celým hospodařením od prořezávek přes probírky po mýtní těžbu.
Nezbytnou součástí přírodě blízkého způsobu obhospodařování místních lesů je také snaha o minimalizaci škod zvěří. V lesích Božího Daru se nachází více než 40 kazatelen a 60 naháňkových posedů, doplněných o střelecké linie.
- Jaký význam mají lesy pro město Boží Dar?
Boží Dar je turistické centrum a hlavní přínos lesů pro město je v tom, že vytváří zázemí pro turistickou návštěvnost. Návštěvníci Božího Daru nechtějí chodit po holinách ani aby na ně padalo shnilé dříví. Chtějí mít les, který v uvozovkách lahodí oku, což podle mého názoru přírodě blízký způsob velmi dobře splňuje.
Samozřejmě, že by majetek měl přinášet městu nějaké peníze. My se hospodářsky pohybujeme v černých číslech v zisku nižších stovek tisíc ročně. Snažíme se také dlouhodobě zaměstnávat místní pracovníky a živnostníky. Dlouhodobá perspektiva spolupráce umožňuje živnostníkům investovat do techniky, kterou v lese potřebujeme.
Lákadlem pro turisty je tzv. Ježíškova cesta, která ve dvou okruzích prochází okolím Božího Daru. Zkušenosti ukazují, že se jedná o jeden z funkčních způsobů usměrňování turistické návštěvnosti do vybraných oblastí.
- Můžete zhodnotit průběh dosavadní spolupráce s orgány ochrany přírody, když se většina lesů města nachází v přírodní rezervaci?
Toto se vyvíjí v čase. V počátečních letech převládal takový vrchnostenský přístup ze strany ochrany přírody a bylo třeba obrušovat hrany. V poslední době spadáme pod Správu Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, detašované pracoviště Karlovy Vary, a musím říct, že spolupráce je partnerská a velmi seriózní.
- Můžete zmínit příklady projektů, které jste společně realizovali?
Ochrana přírody nám několik let finančně pomáhala s individuálními ochranami, aby docházelo k postupnému zvýšení druhové pestrosti. Společně jsme zakládali také aleje kolem přístupových cest do lesů, revitalizovali jsme rašeliniště mimo NPR, obnovovali jsme naučnou stezku. Společných projektů byla spousta a myslím, že k oboustranné spokojenosti.
Vznik CHKO Krušné hory
- Jak jste osobně přijal informaci o záměru vyhlášení CHKO Krušné hory?
Zděsil jsem se toho, že vznikne další úřad, který nás zavalí novou byrokracií. Hlavou mi proběhly nejrůznější peripetie a střety s orgány ochrany přírody v minulosti. Moje zkušenost je taková, že ochrana přírody má velmi vágně stanovená pravidla, a proto forma spolupráce strašně moc závisí na osobách a osobnostech, které jsou na správě CHKO. Jak je současný návrh vzniku CHKO koncipován, ve mně vyvolává strach z drakonického omezení našich pravomocí, ale i naprosté nevyzpytatelnosti. Je to bianco šek nad našimi životy, a to nejen v lese, ale i v dalších oblastech života tady v Krušných horách.
V Německu jsem na jedné prezentaci viděl shrnutí podmínek úspěchu veřejného projektu: 1. Pravdomluvnost, 2. Otevřené informace, 3. Zapojení všech zájmových skupin do rozhodování, 4. Komunikace, 5. Práce s veřejností, 6. Podpora postižených, 7. Jasné financování, 8. Náš projekt nestojí nad vším. Pokud si do toho promítnu proces vyhlašování CHKO Krušné Hory, tak je splněn pouze bod 5, a to na úkor všech ostatních.
CHKO Krušné hory
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zahájilo na konci července 2024 zveřejněním návrhu záměru na vyhlášení zvláště chráněného území proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory s cílem zajistit ucelenou ochranu unikátních přírodních a krajinných hodnot tohoto území. S rozlohou 1 200 km2 půjde o největší CHKO v České republice.
„Krušné hory jsou mimořádným fenoménem. Svou velikostí, historií a hlavně výjimečnou přírodou. A tu je potřeba chránit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Předmětem ochrany budoucí CHKO Krušné hory by měla být především zachovaná krajina s rozsáhlými celky rašelinišť, přírodě blízkých lesů na svazích hor a mozaikou lesů, luk a pastvin a zástavby na náhorní plošinách. Lesní porosty se rozkládají na více než 90 tisících hektarech a tvoří zhruba 75,2 % celé rozlohy navrhované CHKO.
V případě lesních ekosystémů by měly k dlouhodobým cílům patřit:
– podpora a obnova přirozené druhové skladby v lesích a obnova porostů především nepasečnými způsoby;
– zvýšení podílu lesních společenstev s dochovanou přírodě blízkou dřevinnou skladbou, přirozenou prostorovou i věkovou strukturou a dostatečným podílem tlejícího dřeva a zachování jejich celků bez fragmentace;
– rozvolnění struktury stromového patra v rašelinných lesích a vrchovištích, zajištění sekundárních vřesovišť před zarůstáním dřevinami;
– významné omezení výskytu invazních a dalších geograficky nepůvodních druhů ve volné krajině a zejména v lesních porostech.
Návrh záměru na vyhlášení zvláště chráněného území v tomto kontextu obsahuje návrh činností a zásahů, které bude možné provádět pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Na celém území chráněné krajinné oblasti bude možné pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody například:
– provádět úmyslnou nebo nahodilou těžbu v lesních porostech starších 150 let,
– provádět leteckou aplikaci biocidů a látek, které mohou změnit chemické vlastnosti půdního prostředí.
Na území I. a II. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody:
– provádět mýtní úmyslné těžby listnatých dřevin, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově,
– provádět nahodilou těžbu mimo porosty geograficky nepůvodních dřevin, pokud by v jejím důsledku vznikla souvislá holina o výměře větší než 1 ha, a dále provádět nahodilou těžbu buku, dubu a javoru, není-li nezbytná z důvodu ochrany životů a zdraví osob nebo ochrany majetku.
Dle záměru by k regulaci ve způsobu hospodaření v důsledku vyhlášení CHKO Krušné hory došlo zejména u Lesů České republiky, které v navrženém území obhospodařují 59 tisíc hektarů. Významný podíl lesních porostů na území Krušných hor je ale také ve vlastnictví měst (Jirkov, Chomutov, Most, Jáchymov a další) nebo soukromých subjektů (i zahraničních) – Lesy Sever, Lesy Jezeří, Royal Pine, lesy Arcibiskupství pražského a další. Pro tyto subjekty budou uplatňována obdobná usměrnění hospodaření jako pro LČR v závislosti na výskytu předmětů ochrany a příslušnosti porostů do jednotlivých zón ochrany.
Nyní budou mít obce, kraje a vlastníci nemovitostí 90denní lhůtu pro podávání námitek. Námitky by měly být zpracovány do konce roku 2025. Následně se připraví všechny nezbytné materiály, jako nařízení vlády o vyhlášení CHKO, hodnocení dopadu regulace (RIA) a vyhláška MŽP o vymezení zón CHKO. Vyhlášení CHKO Krušné hory MŽP předběžně očekává v polovině roku 2026.
Zatímco oba dotčené kraje – Karlovarský a Ústecký – záměr vyhlásit CHKO uvítaly, některé obce a správci či vlastníci lesů se k němu staví zdrženlivě, nebo ho dokonce odmítají. Prostřednictvím následujících rozhovorů se redakce snažila přinést pohled hlavních zástupců zúčastněných stran.
- Dlouhodobě hospodaříte podle principů Pro Silva, pozitivně hodnotíte spolupráci se současnou ochranou přírody, přesto jste proti vzniku CHKO… Co jsou ty hlavní důvody?
Je to obava ze zbytečné byrokracie, ztráty možnosti rozhodování o způsobu lesnického hospodaření a již zmíněná naprostá nevyzpytatelnost, protože konkrétní požadavky ochrany přírody jsou velmi často formulovány obecně a jejich výklad je v rukou úředníka. Netvrdím, že nelze nalézt se zástupci ochrany přírody shodu, ale velmi to záleží na konkrétních osobnostech. Příkladem může být projednávání porevolučního plánu péče pro naši rezervaci. Vedli jsme o tom věcnou diskuzi a nakonec jsme došli ke kompromisu, který se po 30 letech ukazuje jako velmi funkční a akceptovatelné řešení s přijatelným rizikem pro les. Je ale pravdou, že tehdy byl mým hlavním partnerem pro jednání člověk s lesnickým vzděláním a korektním přístupem.
Jeden moudrý člověk kdysi řekl, že jakmile jsme z ochrany přírody udělali samostatný obor, ztratila svůj smysl – ochrana přírody totiž musí být součástí každodenního života nás všech. I proto vnímám CHKO jako reziduum minulého režimu, kdy vznikaly jako jakási protiváha státem řízené exploatace přírody. Vždyť ze současného počtu 26 CHKO v České republice jich 20 vzniklo před rokem 1989, další čtyři před účinností současně platného zákona o ochraně přírody a krajiny a pouhé dvě v současném právním rámci, z toho jedna v bývalém vojenském prostoru a druhá za bývalou železnou oponou.
- Pramení obavy i z obsahu návrhu záměru CHKO, který nutnost souhlasu CHKO s mnohými činnostmi lesnického hospodaření obsahuje?
To už mě jenom utvrzuje v mém negativním postoji vůči myšlence CHKO v Krušných horách. Vybavuji si například velmi nepříjemné diskuze s Českou inspekcí životního prostředí na téma, co je a není intenzivní technologie. Toto je typický příklad pojmu, k němuž chybí jasná definice, jíž by se mohly obě strany řídit. A podobně nejasných v uvozovkách definic je návrh plný.
Čtěte také: Stanovisko SVOL k záměru na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory
- Jaké návrhy omezení z návrhu záměru vzniku CHKO považujete za nejproblematičtější?
Například nutnost souhlasu CHKO s těžbami stromů nad 150 let nám totálně rozbíjí ekonomický koncept přírodě blízkého hospodaření, protože právě starší stromy jsou pilířem našeho hospodaření založeného na individuálním výběru. Nutnost souhlasu s listnatými těžbami nás sice momentálně netrápí, ale do budoucna to může být veliký problém a dovedu se velmi dobře vžít do role kolegů, kteří mají nějaký větší podíl smíšených porostů. Naprosto běžně si po sobě rovnáme přibližovací linky, ale v CHKO bychom patrně i pro toto měli žádat o souhlas, což si nedovedu představit. Problematické však může být také odbahnění vodních nádrží – na našem katastru se nachází například nádrž na pitnou vodu pro celý mikroregion, nádrže pro zasněžování atd.
Na celém území nebude také možné povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin. Víme přesně, jak se bude vyvíjet klima nebo potřeby společnosti či které rostliny tu v budoucnu porostou? Podle tohoto odstavce nelze v Krušných horách vlastně povolit ani pěstování brambor. Můžeme z dlouhodobého uvažování vyloučit nepůvodní druhy, když tu bude nepůvodní klima?
Mnohá opatření se ale dotknou i života obce, ať už to jsou souhlasy se sportovními akcemi, létání drony, nutnost souhlasu s terénními úpravami či s budováním prakticky jakékoli infrastruktury.
V CHKO je rovněž zakázáno provádět chemický posyp cest. My ale žijeme v nadmořské výšce 1 000 metrů a jsme existenčně závislí na sjízdnosti komunikací.
Děkuji za rozhovor (19. 9. 2024), Jan Příhoda
Celý rozhovor najdete v říjnovém čísle Lesnické práce
