Podle prodejců, které ČTK oslovila, ale letos podraží i dánské jedle. Například v Mountfieldu za ně lidé utratí o devět procent více než loni. „Naši dánští dodavatelé, kteří patří mezi největší evropské exportéry jedlí, letos na jaře bojovali s velkými mrazy. Ty výrazně ovlivnily letošní úrodu,“ uvedla mluvčí Mountfieldu Kateřina Böhmová. Stromky do 150 centimetrů loni Mountfield prodával asi za 470 Kč, stromky do dvou metrů pak za přibližně 680 korun. Naopak za stejnou cenu jako minulý rok - zhruba 500 Kč - bude stromky, které dováží z Polska, nabízet řetězec IKEA.
Sdružení u standardní kvality stromků v nejprodávanějších kategoriích velikostí od 150 do 200 centimetrů předpokládá cenu smrku pichlavého od 400 do 600 korun, u smrku ztepilého od 400 do 500 korun a u borovice od 400 do 600 korun. Maloobchodní ceny se mohou regionálně lišit.
„Lidé vyžadují stále vyšší kvalitu vánočních stromků, a proto v současné době všechny prodávané stromky pocházejí ze speciálních plantáží. Jejich kvalita neustále roste,“ uvedli pěstitelé. Stejně tak podle sdružení pravidelně stoupá i domácí produkce vánočních stromků. Plocha plantáží členů sdružení, kterých je 64, aktuálně dosahuje 719,4 hektaru.
Prodej stromků začne letos tradičně začátkem prosince, těžit je pěstitelé začnou v listopadu. V Česku se ročně spotřebuje až 1,3 milionu vánočních stromků, z toho 90 procent tvoří jedle kavkazská a pět procent smrk pichlavý. Podíl smrku a borovice poklesl pod pět procent, v roce 2020 byl podíl deset procent.
Na některých místech v Česku budou stromky k dostání od příštího týdne. Třeba před vybranými prodejnami řetězce Globus je lidé najdou postupně od čtvrtka a v hobbymarketech Bauhaus od soboty. V pondělí 24. listopadu je začne přidávat Kaufland, v pátek 28. listopadu Billa a Mountfield a v pondělí 1. prosince Tesco. S příchodem adventu lidé stromky pořídí také před některými obchody Albert. Naopak Lidl a Penny Market letos prodej vánočních stromků před svými obchody opět nepovolí.
Statistiky, kolik lidí v Česku používá stromek přírodní a kolik umělý, neexistují. Například v Německu má umělý stromek pořád méně lidí a podle pěstitelů podíl brzy klesne na pět procent. Pokles prodeje umělých stromků sdružení vysvětluje rostoucím zájmem o kvalitu životního prostředí a tím, že přírodní vánoční stromky zatěžují životní prostředí výrazně méně.
„Samostatnou kapitolou jsou vánoční stromky v kontejnerech. Mnoho lidí takové vánoční stromky nakupuje s myšlenkou, že si později tento stromek vysadí například na zahradě. Udržet vánoční stromek v kontejneru do jara je ale velmi náročné a pouze malé procento takto vysazených stromků na jaře zakoření a ujmou se,“ upozornili pěstitelé.
Stromky se pěstují dva až čtyři roky ve školkách, následně se přesouvají na plantáže. Například nejoblíbenější jedle se ve výšce kolem 180 centimetrů prodávají i po 15 letech růstu ze semene.
Podle ČTK, red.
