Asi 217 tisíc stromů bylo na základě rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka v lesích Národního parku Šumava ponecháno bez zpracování. „Nezpracované polomy se staly zdrojem šíření lýkožroutů smrkových do okolí, s ohledem na množství ponechaných vývratů a zlomů došlo v období po Kyrillu k největšímu rozvoji podkorního hmyzu v novodobé historii Šumavy. Těžby napadených stromů již v roce 2010 překonaly historické maximum a dosáhly hodnot nejvyšších za celou dobu existence Národního parku Šumava. I v lesích ponechaných samovolnému vývoji došlo k odumření statisíců dospělých smrků,“ uvádí Petr Kahuda, ze Správy NP Šumava. V letech 2008 až 2009 se tak vykácelo historicky nejvyšší množství kůrovcem napadených stromů.
„Zatímco v roce 2006 se v šumavských lesích zpracovalo necelých 27 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví, tak v roce 2010 už to bylo 347 tisíc kubíků,“ uvedl mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Větrná smršť nejvíce zasáhla vrcholové partie národního parku Šumava - hraniční hřebeny od Plesné v západní části parku, okolí Ždánidel a Poledníku dále směrem na Modravu, na jihu národního parku, pak na vrcholech v okolí Českých Žlebů a Stožce, zejména na Trojmezensku.
Od roku 2007 kůrovec napadl a usmrtil 2,5 mil. vzrostlých a zelených smrků. „Plocha smrkových souší v bezzásahových oblastech za toto období narostla o 3000 ha, za stejné období bylo v zásahových částech Národního parku Šumava vykáceno na 4000 hektarů lesa," říká náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.
Správa parku také musí každoročně řešit nebezpečí, které vyplývá z velkého množství odumřelých smrků ohrožujících bezprostředně návštěvníky parku, pohybující se na turistických trasách.
Vzniklé souše představují i zvýšené požární riziko. „Kdyby došlo k jejich vznícení, což vzhledem ke stovkám tisíc turistů, kteří v létě na Šumavu vyrazí, není vůbec vyloučeno, byla by likvidace požáru velice náročná,“ uvádí náměstek ředitele Správy NP Šumava Tomáš Fait.
„Objektivní letecké a satelitní snímkování i plošná, dlouho před veřejností zatajovaná lesnická inventarizace, ukazují topografický střed Šumavy jako prostor bez vzrostlého zeleného lesa, který je na všech stranách obklopen prosychajícími porosty. Tzv. „zelená střecha Evropy" se tak paradoxně stala největším bezlesím na původně lesní půdě. S miliony vzrostlých stromů zanikla patrovitá struktura a biodiverzita ekosystémů v nadzemním i půdním prostoru a byly narušeny klimatické, hydrologické, půdoochranné a ekologické funkce,“ uvádí Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity v Praze.
Změn souvisejících s uschlými lesy si všímají i meteorologové. Podle údajů z meteorologické stanice na Březníku u Modravy je s postupným mizením zeleného lesa patrná na Březníku velká změna, v o mnoho kratší době nad Březníkem roztává sníh. V souvislosti s usycháním lesa a narušením jeho okrajové hradby kolem planiny na Březníku tu jsou znatelně teplejší noci. S pozvolným oteplováním se zvedá i velmi nízká průměrná teplota planiny na Březníku.
Podle TZ Správy NP a CHKO Šumava, red.
| Orkán Kyrill se prohnal velkou částí evropského kontinentu se 18. a 19. ledna 2007. Zasaženo bylo rozsáhlé území od Velké Británie, přes Francii, Nizozemí, Německo, Dánsko, Polsko a Českou republiku, až po Ukrajinu a Rusko. Silné vzdušné proudění bylo vyvoláno velkým rozdílem tlaku mezi oblastí vyššího tlaku vzduchu nad jižní Evropou a hlubokou tlakovou níží nad Skandinávií. Ve čtvrtek 18. ledna večer dosahovala průměrná rychlost větru v Čechách 15 až 20 metrů za sekundu (54 až 72 kilometrů za hodinu), na třetině území to bylo kolem 25 m/s (90 km/h), v nárazech 30 m/s (108 km/h), na desetině území 30 až 35 m/s (108 až 126 km/h), v nárazech přes 40 m/s (144 km/h). Ojediněle vítr překonal i hranici 45 m/s (162 km/h). |
