Poslanci tak v úterý stihli projednat pouze dva zákony místo plánovaných sedmi, přičemž největší část jednání věnovali novele trestního zákoníku. O novele týkající se Křivoklátska budou moci znovu jednat nejdříve ve středu 23. dubna odpoledne. Schillerová neuspěla s návrhem odložit debatu až na čtvrtek kvůli tomu, aby si její poslanci mohli úpravy vládních poslanců prostudovat a případně na ně zareagovat svými návrhy.
Proti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko jsou nejen opoziční hnutí ANO a SPD, ale i většina místních obyvatel. Sněmovna kvůli tomu asi ve vládním návrhu přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních. Křivoklátsko by se podle novely mělo od příštího roku stát pátým národním parkem v Česku, i když by podle jeho odpůrců území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí.
Čtěte také: Storch: Neschválení NP Křivoklátsko by byla menší škoda než pozměněná novela
Park má podle ministra životního prostředí Petra Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách. Pro vznik parku jsou z 29 obcí v oblasti pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. Řada starostů v oblasti dlouhodobě upozorňuje také na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti a vyhlášení parku by ji mohlo ještě zvýšit. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí.
Poslanci k předloze navrhli řadu změn včetně těch, které se vznikem parku nesouhlasí. Poslanci ANO v čele s Josefem Kottem chtějí zpřesnit možnost kácení náletových dřevin podél vodních toků a hrází. Nejvíce návrhů ale připravil Petr Bendl (ODS), který by chtěl posílit postavení obcí při projednávání přestupků proti ochraně přírody, omezit roli správ národních parků a upravit pravidla vydávání jednotného environmentálního stanoviska.
Novela upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním. Má zavést změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Má zlepšit ochranu stromů a zeleně ve městech a ve volné krajině, jejichž kácení bude možné zpoplatnit nebo uložit náhradní výsadbu.
Norma rovněž ukládá zajistit protipožární předěly a požární nádrže v návaznosti na rozsáhlý požár v parku České Švýcarsko. Karel Krejza (ODS) navrhoval mimo jiné rozšířit na dvojnásobek patnáctimetrovou vzdálenost od protipožárního předělu, v níž nesmí být odumřelé stromy a zbytky stromů po jejich těžbě. Žádal také, aby zdroje požární vody v parcích nesměly být dále než tři kilometry od sebe.
Čtěte také: SVOL: Navrhovaná novela zákona o ochraně přírody představuje její silové pojetí přehlížející hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů. Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů.
Podle ČTK, red.
