Navrhovaná ochrana druhů a jejich biotopů povede k právní nejistotě
„S cílem minimalizovat negativní dopady ‚druhové‘ novely na vlastníky lesů jsme jednali opakovaně s pracovníky Ministerstva životního prostředí,“ uvádí předseda SVOL Jiří Svoboda.
„V řadě věcí se podařilo dojít ke kompromisu. Některé zásadní záležitosti se ale nepodařilo z hlediska vlastníků lesů vyřešit uspokojivým způsobem. Návrh zákona tak obsahuje například nadbytečný a nesrozumitelný pojem ‚místní populace‘, který je duplicitní s pojmem ‚populace‘ a v praxi povede k nepředvídatelnosti rozhodování orgánů ochrany přírody,“ doplňuje Svoboda.
K další právní nejistotě vlastníků hospodařících na dotčených pozemcích povedou podle SVOL také navrhované základní ochranné podmínky zvláště chráněných druhů živočichů v I. nebo II. kategorii ochrany. Tyto podmínky jsou pojaty velmi široce a vytvářejí prostor pro nepředvídatelnost rozhodování orgánů ochrany přírody a hraničí s absurditou.
„Např. změna nadzemních elektrických vedení, jejichž vodiče jsou místem odpočinku vlaštovky obecné, na vedení podzemní, která je prováděná zcela běžně a je ve prospěch ochrany krajinného rázu, by po novele byla možná jen na základě výjimky z ochranných podmínek,“ uvádí Svoboda.
Dosavadní ochrana Křivoklátska je dostatečná a ohleduplná k dotčeným subjektům
Záměr na vyhlášení NP Křivoklátsko je podle SVOL v přímém rozporu s principem proporcionality, neboť ochrana všech fenoménů, které mají být nově chráněny jako součást národního parku, je dostatečným způsobem zajištěna již v současné době nebo ji lze zajistit způsoby, které jsou vůči právům dotčených subjektů podstatně ohleduplnější (CHKO Křivoklátsko, maloplošná ZCHÚ, Lesnický park Křivoklátsko).
Návrh byl vypracován a je předkládán bez dohody s obcemi, na jejichž katastrálních územích má být NP Křivoklátsko vyhlášen, ba dokonce zcela proti jejich vůli. „Za SVOL rozhodně nemůžeme souhlasit s tím, že návrh upouští od aktivní a dlouhodobé péče o lesy v souladu se zájmy ochrany přírody a nahrazuje ji nepéčí, tj. samovolným vývojem na převažující ploše území NP s obrovským rizikem pro vlastní existenci lesních ekosystémů. Přitom je prokázané, že každá ztráta vzrostlého živého lesa, zejména v krajinných celcích, v současné době přímo a zásadně narušuje životní prostředí a tím je v rozporu s právem občanů na příznivé životní prostředí,“ zdůrazňuje Jiří Svoboda.
Čtěte také: Další petici proti Národnímu parku Křivoklátsko podepsalo přes tři tisíce občanů
Nároky na vlastníky pozemků vyplývající z novely jsou dle SVOL nereálné
SVOL zásadně nesouhlasí také s novou povinností vlastníků pozemků zajistit průchodnost stezek a cest, a to i stezek a cest vyznačených proti vůli vlastníka pozemku. Jde o razantní zásah do vlastnického práva ve prospěch jiných soukromých subjektů, a to bez jakékoliv náhrady. Ze stejných důvodů je neproporcionální i druhá z předpokládaných nových povinností vlastníků pozemků, a to povinnost upozorňovat návštěvníky přírody na hrozící rizika umísťováním varovných tabulí.
„Prevenční povinnost vlastníka lesa není bezbřehá. Nelze současně po vlastnících pozemku požadovat např. ponechávání lesů samovolnému vývoji z důvodu ochrany přírody, zároveň zajištění průchodnosti tras, s jejichž vyznačením ani nesouhlasili, a zároveň na ně přenést odpovědnost za případnou újmu na životě, zdraví nebo majetku osob,“ uzavírá předseda SVOL s tím, že bez přijetí relevantních pozměňovacích návrhů je novela zákona o ochraně přírody a krajiny pro vlastníky lesů nepřijatelná.
Podle TZ SVOL, red.
