- Co považujete za největší úspěch v oblasti ochrany přírody a krajiny v uplynulém roce?
Nelze samozřejmě nezmínit dokončení přípravy novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která navrhuje zefektivnění systému zvláštní druhové ochrany, ochrany dřevin rostoucích mimo les a vyhlášení pátého národního parku na území ČR v oblasti Křivoklátska. Povedlo se dotáhnout novelizaci nařízení vlády o evropsky významných lokalitách či dojednat vymezení nové ptačí oblasti v západních Krušných horách, kdy v posledním jmenovaném případě byla k prosazení návrhu velmi důležitá i podpora lesních hospodářů v území.
Za významný posun v ochraně krajiny lze považovat novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která nabyla účinnosti v červenci 2024. Nově je kladen významnější důraz na ochranu mimoprodukčních funkcí půdy a posiluje se ochrana nejkvalitnější půdy před zábory. Ústředním motivem novely pak jsou krajinné prvky a jejich návrat do monotónní zemědělské krajiny. Prvky jako např. remízky, meze, aleje, mokřady a skalky bude nově snazší dostat do krajiny, neboť nepodléhají odnětí ze zemědělské půdy a jsou brány jako součást zemědělského půdního fondu. Na obnovu krajinných prvků nasedají komplexní ekonomické podpory na zakládání a údržbu v gesci Ministerstva životního prostředí i Ministerstva zemědělství. V neposlední řadě jsou krajinné prvky osvobozeny od placení daně z nemovitosti. Obnova těchto přírodních systémů v krajině je zásadní pro jejich přirozenou adaptabilitu a schopnost snižovat zranitelnost krajiny vůči negativním projevům změny klimatu, včetně potenciálu zlepšovat kvalitu půdy a zvyšovat biodiverzitu a diverzitu krajiny.
Kompletní anketu a mnoho dalších zajímavých témat najdete v lednovém čísle Lesnické práce. Předplatné můžete snadno získat ZDE.
Dále musím uvést přijetí tzv. havarijní novely vodního zákona, která nabyla účinnosti 1. srpna 2024. Tento zákon představuje komplexní legislativní řešení pro oblast havárií na vodách, a to jak ve smyslu prevence, operativního řízení při havárii, ale i ve smyslu zpřísnění sankcí. Hlavní motivací bylo, i na základě negativní zkušenosti v případě havárie na řece Bečvě, mnohem jasněji definovat, kdo a jakým způsobem má postupovat v případě řešení a následného šetření příčin havárie na vodách. Jak již jsem zmínil, byly zvýšeny i sankce za způsobení havárie a definovány nové typy přestupků v této oblasti. Kromě dalších opatření v oblasti prevence zákon zavedl dva klíčové a zcela nové nástroje, a to kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů (zejména v oblasti chemického průmyslu) a registr výpustí, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Aktuálně MŽP připravuje prováděcí předpisy (vyhlášky) k oběma uvedeným legislativním nástrojům.
- Jaké byly v roce 2024 klíčové legislativní změny v oblasti ochrany přírody a krajiny, které měly dopad na lesní hospodaření?
Z pohledu zajištění ochrany nejcennějších částí EVL Soutok-Podluží a budoucí CHKO Soutok je bezesporu dobrou zprávou schválení vyhlášek, kterými se s účinností od 1. ledna 2025 zřizují NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok.
Zamýšleným režimem v NPR je redukce intenzivních hospodářských zásahů, kde je připuštěno zasahování v mladých porostech tak, aby se druhová skladba dřevin co nejvíce přiblížila přirozenému lesu a následně se území mohlo vyvíjet bez aktivních lidských zásahů. Soutok je však samozřejmě také místem, kde se historicky aktivně hospodařilo a díky tomu zde doposud přežívají světlomilní živočichové a rostliny. V důsledku změn v hospodaření se však lesy začaly zahušťovat, vytratilo se z nich světlo a spolu s tím i druhy jako tesařík obrovský, jasoň dymnivkový nebo páchník hnědý. Proto je v NPP Soutok cílem obnovit právě tradiční způsoby lesnického hospodaření a podpořit tyto druhy, které ke svému životu potřebují rozvolněnější les.
Dopady na ochranu přírody a lesní hospodaření jsou samozřejmě vzájemné. Jako klíčové je tedy možné jmenovat i novely zákona o lesích a zákona o myslivosti v gesci Ministerstva zemědělství.
- Na vládu míří novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která přináší zásadní změny v oblasti ochrany dřevin, zvláštní druhové ochrany a také vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Můžete ve stručnosti shrnout hlavní změny s dopadem do lesnického sektoru?
V případě ochrany dřevin jde o ochranu, která se týká tzv. dřevin rostoucích mimo les, a zde tedy žádný dopad do oblasti lesního hospodaření nelze předpokládat.
Druhová ochrana je v navržené novele pojímána nově – přepracovává se významně celý přístup ke způsobu ochrany zvláště chráněných druhů, a to tak, že u některých druhů přecházíme od ochrany jedince k ochraně jeho biotopu a lokálních populací. Domníváme se, že právě v případě lesních hospodářů bude nová podoba druhové ochrany v mnohém racionálnější. Zjednodušeně se dá vše shrnout do hesla „chráníme mraveniště, nikoli jednotlivého mravence“, přičemž právě v případě lesních mravenců (u rodu Formica), stejně jako u řady dalších druhů, následně počítáme s revizí seznamu zvláště chráněných druhů, který bude lépe reflektovat jak nově upravené podmínky ochrany, tak aktuální míru ohrožení.
Ve vztahu k NP je kromě vzniku nového NP asi nejvýraznější, byť z pohledu MŽP se určitě nedá konstatovat, že bezvýhradně vítanou změnou, novela zákona o požární ochraně (133/1985 Sb.), který by měl být novelizován právě prostřednictvím novely zákona 114. Změna se zatím dotýká jen národních parků, kde nastavuje některé nové povinnosti pro správy v oblasti zajišťování požární prevence.
Přečtěte si odpovědi dalších respondentů: Kubišta: Celý proces EUDR provázela nepřijatelná míra nejistoty pro všechny zúčastněné
Co se vyhlášení nového NP týče, je neoddiskutovatelné, že příroda Křivoklátska nemá v ČR obdoby. Je to dáno především rozmanitostí zdejší krajiny, rozsáhlého vnitrozemského komplexu převážně listnatého lesa nižších poloh, kde poměrně malé území obývá řada druhů rostlin, živočichů a hub se specifickými životními nároky. Přínos NP Křivoklátsko je z naší strany vysvětlován po celou dobu procesu jeho přípravy a vyhlašování a stejně tomu bude i nadále v navazujících fázích tohoto procesu.
- Novela předpokládá 1. 7. 2025 vznik Správy NP Křivoklátsko a 1. 1. 2026 vyhlášení NP Křivoklátsko. Jsou to z vašeho pohledu reálné termíny i s ohledem na to, že dosud nebyly vypořádány námitky obcí?
V případě obcí bylo podáno 16 námitek. Třem obcím bylo plně vyhověno a jejich správní území bylo ze záměru vypuštěno (Kublov, Malé Kyšice, Horní Bezděkov). Ostatním obcím bylo většinou vyhověno částečně, a to vypuštěním některých pozemků v jejich vlastnictví, příp. spoluvlastnictví či vypuštěním pozemků v jejich správním území v souvislosti s tím, že MŽP vyhovělo námitkám podaným vlastníky některých pozemků.
Schvalovací proces už bude mít ve svých rukách Poslanecká sněmovna, Senát a pan prezident.
Se starostkami a starosty jsme se osobně setkávali, snažili jsme se probrat všechny jejich připomínky, námitky, obavy a nesouhlasy. Osobně jsem vnímal jako nejsilnější obavu z růstu návštěvnosti a negativních vlivů, které ji doprovází (parkování aut, odpadky, narušení klidu v obcích). Na toto se snažíme reagovat a máme pro obce připravenou výzvu z Operačního programu Životní prostředí právě na řešení této problematiky.
Děkuji za odpovědi, Petra Kulhanová
