- ÚHÚL se na přelomu roku transformoval na Národní lesnický institut. Bude změna názvu znamenat i další změny – např. statutu, organizační struktury, financování nebo rozsahu poskytovaných služeb?
Nejprve by asi bylo vhodné trochu vysvětlit důvody, které ke změně názvu vedly. Již řadu let si uvědomujeme, že spektrum činností, které zajišťujeme, dalece přesahuje pojem hospodářské úpravy lesů. V minulosti jsme již změnu názvu několikrát zvažovali, ale vždy jsme od ní z pragmatických důvodů ustoupili. Tentokrát je ale situace jiná. Jednak se připravuje zakotvení naší organizace do legislativy, kde bychom chtěli být uvedeni s názvem lépe vystihujícím šíři našich aktivit, a zároveň máme povinnost změnit adresu webových stránek na společnou doménu gov.cz, což samo o sobě vyvolává nezbytnost celé řady úprav. Změna názvu organizace není jednoduchý proces, ale jestli někdy existoval příhodný moment, tak je to právě nyní.
Původně jsme předpokládali, že ke změně názvu dojde na základě zákona o dřevu. V průběhu roku se ale ukázalo, že by se to do začátku roku 2025, kdy jsme s ohledem na jednotnou doménu gov.cz změnu potřebovali provést, nestihlo. Pan ministr nám vyšel vstříc a nezávisle na připravované legislativě vydal opatření účinné k 1. 1. 2025, kterým nám změnil název ve zřizovací listině.
Je to tedy „pouze“ změna názvu a s tím související změny loga, e-mailových adres apod. Teprve v rámci novelizace zákona pak očekáváme i změnu statutu v tom smyslu, že se Národní lesnický institut stane správním úřadem, což pro nás mimo jiné znamená i to, že se na nás bude nově vztahovat zákon o státní službě.
Obdobně i změny v rozsahu poskytovaných služeb přijdou až teprve s novelizací příslušných zákonů. Dopad na činnosti institutu s sebou ve stávajícím znění nesou všechny tři lesnicky významné novely – zákon o dřevu, lesní zákon i zákon o myslivosti.
Model financování zůstává stejný, i nadále budeme mít formu organizační složky státu financované z rozpočtu státu.
- ÚHÚL se během roku 2024 intenzivně připravoval na zavedení nařízení EUDR, které mělo začít platit od začátku roku 2025. Co pro vás odložení účinnosti tohoto nařízení znamená (v pozitivním i negativním smyslu)?
Odložení pro nás znamená především čas navíc, který opravdu velmi potřebujeme na přípravu celé implementace. Jak my, tak hospodářské subjekty a obchodníci by díky odkladu měli také mít více času na seznámení se s informačním systémem připravovaným ze strany Evropské komise, který byl oficiálně spuštěn teprve na začátku prosince roku 2024. Právě nepřipravenost tohoto systému byla jedním z klíčových argumentů pro jednání o odkladu.
Odložení samozřejmě vítám. Zároveň mne ale opravdu hodně mrzí, že se o něm jednalo až takto na poslední chvíli, přesto, že silné impulzy a výzvy k přehodnocení přicházely už v prvním čtvrtletí roku 2024. Celý proces tak provázela pro mne nepřijatelná míra nejistoty pro všechny zúčastněné. Zároveň dochází k bohužel poměrně typické situaci, kdy ti, kdo byli svědomití a snažili se co nejlépe a včas připravit na spuštění nařízení k 30. 12. 2024, tak jak bylo původně schváleno, mají oprávněně pocit, že své nemalé úsilí (a prostředky) vynakládali do určité míry zbytečně.
Kompletní novoroční anketu a mnoho dalších zajímavých informací najdete v lednovém čísle Lesnické práce. Časopis si můžete předplatit ZDE.
- Můžete uvést, jaký je nejpravděpodobnější scénář uvádění tohoto nařízení v život v průběhu roku 2025?
V době, kdy odpovídám na vaše otázky, není ten výše zmiňovaný roční odklad ještě formálně schválen, nicméně dovolím si předpokládat, že je to opravdu již jen formalita. Doufám, že bude dodržen dojednaný termín pro zařazení jednotlivých zemí do kategorie rizika a že zkrátka v druhé polovině roku 2025 už bude v řadě nyní nejasných otázek naprosto jasno, díky čemuž budeme všichni mnohem lépe připraveni na zahájení, než jak je tomu v tuto chvíli.
V průběhu roku budeme každopádně pokračovat v informační kampani a ve spolupráci s ostatními příslušnými orgány se budeme snažit odklad využít na maximum k tomu, aby spuštění nařízení proběhlo co možná nejhladčeji.
- Jaké další změny či aktivity byly z pohledu ÚHÚL v roce 2024 zásadní a co nového vás kromě změny názvu čeká v novém roce?
Jak jsem už zmínil, celý rok 2024 byl tak trochu ve znamení přípravy novelizace tří velmi významných zákonů. Do příprav jsme se snažili co nejvíc zapojovat a navrhované znění upravovat tak, aby byly změny následně prakticky realizovatelné. Správa registru kategorizace, registr lesnické typologie, zadávání lesních hospodářských osnov, stanovování minimální výše lovu, činnosti hlavního příslušného orgánu v rámci EUDR… není toho málo.
Jsem přesvědčen, že navrhované nové kompetence pro naši organizaci mají logické opodstatnění a také potenciál přispět ke zlepšení situace v lesnictví. Kapacity potřebné k plnění nových úkolů zatím jen odhadujeme, protože čekáme na konečné zadání. Přesto si myslím, že ani v tom nejpříznivějším scénáři nebudeme schopni se stávajícím počtem zaměstnanců rozšířené zadání zcela naplnit.
Bohužel tento fakt není v návrhu rozpočtu na rok 2025 nijak kompenzován, a to ani finančně, ani co se týká počtu pracovníků, přesto, že jsme na nárůst agendy opakovaně upozorňovali.
Další respondenti lednové ankety Lesnické práce: Mlynář: Novely zákona o lesích a o myslivosti ukázaly, jak může být někdy obtížné měnit zažité pohledy a zvyky
Ona to není úplně novinka, již v předchozím období nám postupně narůstala agenda, počet bodů v našem předmětu činností se za posledních 30 let zdvojnásobil. Vývoj v počtu zaměstnanců byl opačný, momentálně jsme těsně nad úrovní 70 % počtu zaměstnanců v roce 1995. Tyto protichůdné trendy jsme se snažili řešit důslednou restrukturalizací, maximálním důrazem na efektivitu činností a digitalizaci procesů. Jsem si jistý, že prostor k dalšímu nárůstu agendy bez adekvátního navýšení počtu pracovníků a finančních prostředků je prakticky vyčerpán.
Jinak řečeno čeká nás spousta nové práce, kterou se samozřejmě budeme snažit vykonávat co nejsvědomitěji, ale je zcela namístě upozornit, že očekávat vysoce kvalitní práci s nedostatečným počtem zaměstnanců, kteří jsou navíc zaplaceni na úrovni nižší než 80 % průměrného platu, není příliš realistické. S kolegy z Ministerstva zemědělství o této situaci intenzivně jednáme s cílem nalézt uspokojivé řešení tak, abychom to vše nakonec mohli úspěšně zvládnout.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
