Jak v dnešní době vnímáte význam manuální a motomanuální práce v lesnictví? Jaký podle vás bude její další vývoj?

Ing. Michal Bledý
Lesník z Křivoklátska. Po studiu SLŠ ve Žluticích a Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze zahájil svou profesní kariéru v roce 2015 jako revírník u Lesů ČR na Lesní správě Lužná. V současnosti je vedoucím pěstebního oddělení a administrace dotací u soukromé lesnické společnosti Colloredo-Mannsfeld, spravující největší soukromý lesnický majetek na území ČR.
Význam manuální práce v lesnictví je mimořádně důležitý. Ačkoliv procházíme dobou technologického vývoje, je nutné si uvědomit, jaké množství práce nelze posunout do úrovně automatizace a mechanizace.
Všeobecně známou skutečností v lesnictví je pozvolný úbytek pracovníků. Obdobně jako v jiných odvětvích jsou dnes manuální činnosti v lese vnímány jako těžká a často i špatně finančně ohodnocená práce. S ohledem na současnou stárnoucí základnu pracovníků v lesnictví je tak nevyhnutelný další úbytek pracujících především v pěstební činnosti. Právě v této oblasti je s ohledem na specifické podmínky a požadavky využití nových technologií značně omezené. Musíme si také přiznat, že mladé lidi práce v lese prostě netáhne, a je třeba uvažovat nad tím, jak potenciální uchazeče o práci vhodně motivovat (a to nejen finančně).

Mnoho lesních majetků se již dnes potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Jedná se především právě o stěžejní výkony v pěstební činnosti, jako jsou konkrétně: kvalitní zalesnění, včetně opakovaného, následná péče, prořezávky a probírky bez realizovatelné hmoty.
Taktéž můžeme sledovat úbytek manuálně pracujících dělníků v lesním školkařství, kde automatizace našla vysoké uplatnění a došlo k celkovému zefektivnění výroby sadebního materiálu. Český statistický úřad uvádí pokles průměrných počtů zaměstnanců v lesnictví od roku 1950 z téměř 59 000 na necelých 13 500 zaměstnanců v roce 2024. Mírné zpomalení tohoto trendu poklesu můžeme sledovat od roku 2012 do současnosti.

Proto je dnes mimořádně důležitá udržitelnost kvalifikovaných pracovníků v souvislosti s výše zmíněnými stěžejními výkony péče o juvenilní stadia lesa a v návaznosti na adaptační opatření na klimatickou změnu. Je tedy klíčové udržení kvality a objemu prací.
Cílem pro udržitelnost pracovních míst by proto mělo být několik zásadních atributů:
- dosažení udržitelného financování sektoru,
- adekvátní mzdové ohodnocení manuálně a motomanuálně pracujících zaměstnanců a živnostníků,
- kvalitní vzdělávání na úrovni učilišť a středních škol v sektoru,
- angažovanost zaměstnanců lesnických učilišť a středoškolského vzdělávání,
- propojení lesnických podniků se zmiňovanými institucemi v rámci studijních praxí,
- stipendijní programy pro žáky,
- vzdělávací programy současných zaměstnanců.
Tento článek měli k dispozici přednostně odběratelé časopisu Lesnická práce. Přidejte se k nim a mějte přístup k aktuálním informacím z oboru - předplatné snadno získáte ZDE.

Ing. Jan Ferkl
V roce 1987 začal pracovat na Lesním závodě Dobříš a následně u Lesů ČR působil v různých funkcích až do roku 2010. Po pětileté zkušenosti u soukromé lesnické firmy nastoupil v roce 2015 k Arcibiskupství pražskému na lesní správu, kde je zaměstnán dodnes.
Význam manuální práce v lesnictví byl, je a ještě dlouho bude nezastupitelný. Ještě jsem zažil generaci lesních dělnic a dělníků, kteří pracovali celý život v lese. Vyprávění kočího, který vzpomínal, jak šel pěšky 50 km pro nového koně, nebo pěstební dělnice, které ručně podřezávaly, osekávaly a vynášely z probírek kmeny k lince, znějí dnes neuvěřitelně. Ale není to tak dávno, rok 1960, kdy se tyto příběhy odehrávaly, není zas takový pravěk. Krátkou vzpomínkou jsem chtěl jen ukázat, jak rychle jde vývoj kupředu.
V současnosti vnímám manuální práci v lesnictví jako nenahraditelnou – ať již v těžební činnosti práce v těžko dostupných terénech, při jemnějších zásazích a na rozptýlených pracovištích, tak v pěstební činnosti, kde je ruční práce nahrazována mechanizací jen velmi sporadicky. V dnešní době nám často uniká význam kvality práce. Vyučenci či dlouholetí zkušení pracovníci, kteří byli skutečnými odbornými řemeslníky, z lesa až na výjimky zcela zmizeli. Nahrazováni jsou nekvalifikovanými pracovníky s odkazem na to, že mají přece živnostenský list. Nekvalitně odvedená práce se stává standardem. Budiž velké uznání osvíceným majitelům lesa, kteří dokáží zajistit zkušené pracovníky a jejich kvalitní práci odpovídajícím způsobem zaplatit.

S odborností pracovníků souvisí i takové „maličkosti“, jako je kvalita ručního nářadí. V dílnách většiny lesních závodů bývala i kovárna. Kdo měl někdy v ruce sekeromotyku vykovanou z listového péra, ten ví, o čem hovořím. Kdo jste tu možnost neměl, věřte, že se s dnešním nářadím koupeným v lesnickém velkoobchodu nedá srovnat. Obdobný rozdíl je mezi správně zakaleným, následně popuštěným a naklepaným srpem v porovnání s nabroušeným kusem zahnutého plechu vydávaným za srp. Potom nezbývá než vzít křovinořez, přidat plyn, a když náhodou zahlédnu stromek, tak se mu vyhnout.
Jaký bude další vývoj? Tak jako v jiných oborech lidské činnosti bude lidská manuální práce v lesnictví postupně nahrazována. Důvodů je několik:
- vývoj harvestorové technologie, která se postupně přizpůsobuje stále složitějším terénním podmínkám,
- tlak na bezpečnost a hygienu práce,
- zdražování lidské práce,
- přesun obyvatel do měst a s tím spojené jiné životní a pracovní návyky,
- tlak na zvýšení efektivnosti hospodaření
- a s tím spojené omezování pěstební činnosti na minimum.
Jak ubývá objemu ruční práce, přibývá potřeba vyšší kvalifikace. Nástup jemnějších způsobů obhospodařování, vykacování z etážových porostů, vyžaduje po dřevorubcích velmi precizní postup. Bez motomanuální práce se ještě nějaký čas v lesnictví neobejdeme i při prvních výchovných zásazích. Prořezávku v uměle založené smrkové kultuře mohl provádět dělník po krátkém zácviku. Ta samá práce ve směsi pěti a více dřevin již vyžaduje teoretické znalosti na úrovni střední školy a delší praxi. Jak uvádím, očekávám v těžební činnosti omezení objemu ruční práce. Zároveň očekávám růst ceny kvalifikované práce.

V pěstební činnosti předpokládám další úbytek potřeby rozsahu ruční práce v souvislosti s rostoucím podílem přirozené obnovy. Omezení pasečných způsobů tento trend posílí. Používání drobné mechanizace v podobě vrtáků, křovinořezů a postřikovačů bude nadále postupně zvyšovat produktivitu. Obdobný posun, jaký znamenaly v těžbě harvestory, v dohledné době v pěstební činnosti neočekávám.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem kolegům, kteří svojí manuální prací, ať již v těžbě, či „pěstebce“, pomáhají pěstovat, vychovávat a obnovovat les. Vaší poctivé práce si vážím a ještě jednou vám děkuji.
Děkuji za odpovědi (20. 4. 2026), Martina Nentvichová
























Komentáře
https://www.youtube.com/watch?v=aphUoLk8a-Q
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky
„Jakou to má budoucnost, přibližování koněm? Jaká je budoucnost těch dalších zásahů, jak se to technologicky zvládne?“ ptá se Josef Vovesný ze SVOL. Lesní závod Konopiště má svou stáj koní, se kterými pracuje, a nadále s jejich využitím počítá, reaguje ředitel Miroslav Jankovský. Podnik vlastní ale i harvestory, a jejich využití není v budoucnu vyloučeno, pokud bude potřeba."
Kdo koníky viděl, je mu jasný, že šesti kubíkový verpány s nima tahat nebude. Klasicky velkej harvesťák v porostu nikdo nechce. Malej nic neřeší, krom probírek. Velký těžby nedá. Harvestor neřeší odvětvení, páč kmen táhne - takže standartní přes pětikubíková jedle zavětvená do 2/3 nadělá paseku celkem výraznou. Maníci s JMP nejsou a nebudou a stejně to pak potřebujete přiblížit. S Kapsenem či jiným forest horsem to sice lze, ale je to spíš hoby - pro malolesy nebo obecňáky. Na chabej výkon potřebujete dva maníky.
A pořád jsme u toho, že to neřeší dopady koruny, které budou olbřímí. A dole nebudete mít půlmetrový zmlazení. Pod 30 m modřínem s desetimetrovou korunou s větvema už ve hroubí můžete mít už patnáctimetrový buky. Když to do toho hodíte, je to jako těžkej sníh.
Fritzové na to měli školení, na vobrázku to vypadá super.
strana 21
https://veranstaltungen.fnr.de/fileadmin/Projekte/2025/Veranstaltungen/Wald-Themennachmittage/Holzernte/Borchert_Best_Harvest.pdf
Nic méně, kdo má linky ?
A když budete mít ten 30 m modřín 5 m od linky, tak vám padne za linku, ne ? A ať tak či onak, harvesťák to zase potáhne korunou / desetimetrovou / porostem.
Frantíci duby vyvětvují na stojáka, pak jo.
V Bristský kolumbii dělají "výběrné" hospodaření s vrtulníkem - vyberou nejlepší cedry, maník vyleze do koruny a vyvětví, vrtulník ho bafne / bez maníka / a frčí ...
To ale vybíraj jen cenné dříví a prakticky nic neplatí státu za těžební licenci.
Značky sprejem by už šli, ale další technologii těžby zatím nikdo moc neřeší.
Velké koruny maj padnout na linku. A basta.
Prostě mají.
77 stran s dvěma řádky technologie těžby.
Kdyby vám to nebylo jasný. Jak facka.
https://web2.mendelu.cz/inobio/html/inovace/Pesteni_lesu_II/5_1_Prirode%20blizsi%20zpusoby%20lesnickeho%20hospodareni.pdf