Veleba poukazuje například na špatné hospodaření se dřevem v době, kdy šumavský park vedl bývalý ředitel František Krejčí. Tehdy podle Veleby vydalo ministerstvo životního prostředí chybná rozhodnutí, zejména při zpracování kalamitního dříví, což umožnilo přemnožení kůrovce. V těchto letech ministerský úřad řídili Martin Bursík, Ladislav Miko a Jan Dusík.
Zda a jak zasahovat proti kůrovci řešily ale už soudy. Například Městský soud v Praze zamítl v roce 2012 žalobu šumavských obcí právě na někdejšího ministra Bursíka. Obce po soudu chtěly, aby zrušil Bursíkovo rozhodnutí, jímž ministerstvo ponechalo část národního parku bez zásahu proti kůrovci. Soud ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že zájem na ochraně přírody je v národním parku významnější než hospodářské využívání lesa.
"Pan senátor to má totálně popletené. V rozhodnutích, které jsem činil já po orkánu Kyrill, to je vymezení bezzásahových zón a diferencovaný management v NP, to znamená určení, kde a jak se zasahuje, tak správnost rozhodnutí potvrdilo několik rozsudků soudu. Dávat nějaký podnět NKÚ je zcela bezpředmětné," reagoval na dotaz ČTK Bursík. Všechny rozsudky ukázaly, že rozhodnutí MŽP byla v souladu se zákonem, dodal.
Také hospodaření šumavského parku za období 2009 až 2011 už auditem prošlo. Provedla ho firma PricewaterhouseCoopers, prokázal závažná pochybení. Několika vnitřními a vnějšími audity, jako například inventurou dřeva a majetku, prochází park i v současnosti. Zadalo je jeho nové vedení. "Vzhledem ke komplexnosti celého šetření zveřejní MŽP spolu se s správou (národního parku) výsledky jako celek, a to pravděpodobně v průběhu září," řekla ČTK mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
"Podnět se týká podezření, zda ze strany vedení ministerstva životního prostředí a Správy NP Šumava a CHKO Šumava nedošlo k poškození a ohrožení životního prostředí v národním parku a dále k závažnému porušování povinnosti při správě cizího majetku, jakož i podezření ze zkreslování údajů o stavu hospodaření a zneužití pravomoci úřední osoby," uvedl Veleba, je přesvědčen, že byl porušen zákon.
Veleba chce postupně nechat prověřit i další roky až do současnosti. Senátor dodal, že škody na ekosystému se podle znaleckých posudků odhadují na nejméně 50 miliard korun. Kvůli situaci bude příští středu jednat i se současným ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Dostat se má i na nejbližší schůzi senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Veleba nechal prověřit i výzkumné dotace pro Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologické centrum Akademie věd. Vybrané vysoké školy podle něj získaly více než čtyři miliardy korun na granty. Je prý zvláštní, že směřovaly několika vědcům, kteří veřejně zastávají bezzásahovost proti kůrovci v šumavském parku.
Kvůli poškození pověsti ale na Velebu podali už tři vědci žalobu. Chtějí, aby se jim omluvil, a vyvrátit tvrzení, že granty týkající se šumavského výzkumu jsou nestandardně vysoké. Veleba se omluvit nehodlá. V pozadí je dlouhodobý spor o rozšíření divočiny a rozvoj obcí v NP Šumava.
red.
