„Téměř okamžitě na vzniklou situaci extrémního stresu ze sucha reaguje podkorní hmyz, v případě smrkových porostů zejména lýkožrout lesklý a lýkohub matný, ale i obávaný lýkožrout smrkový a l. severský. Rovněž i podkorní hmyz na borovici (l. vrcholkový, lýkohubi rodu Tomicus, krasec borový) a na dubu (bělokaz dubový, krasci rodu Agrilus), případně i jiných jehličnanech (např. modřín) a listnáčích. Obdobně dochází i k rozvoji některých původců houbových chorob (václavka, houbové choroby nadzemních pletiv borovic a další)," upozornil vedoucí Lesní ochranné služby (LOS) Miloš Knížek. Podle něj je zřejmé, že další vývoj nejen kůrovcové gradace bude závislý jednak na průběhu počasí v tomto roce (a letech následujících), ale také na schopnosti lesnického provozu operativně reagovat na vzniklou situaci.
Regionem, ze kterého již řadu let přichází nejvíce hlášení o škodách suchem, je střední a severní Morava. V roce 2015 je v zaslané evidenci z moravských krajů hlášeno celkem 222 tisíc m3 dříví poškozeného suchem. Celkově jde o 465 tisíc m3, moravské kraje tedy tvoří necelou polovinu (48 %) tohoto objemu. V roce 2015 byly nejvyšší objemy nahlášeny z Jihočeského kraje (81 tisíc m3), Jihomoravského kraje (76 tisíc m3) a z Vysočiny (72 tisíc m3). Především pro jižní Čechy a Vysočinu znamenají tato čísla obrovský nárůst – 15x, resp. 25x více vytěženého dříví v důsledku sucha v porovnání s rokem 2014.
Mezi abiotická poškození lesa je řazeno také žloutnutí stromů. To je vizuálně patrné nejvíce na jehličnatých dřevinách, nejčastěji na smrku. Setkat se s ním ale můžeme i na dalších dřevinách (jedle, borovice, douglaska).
Rozsah žloutnutí se mění v závislosti na dostupnosti živin v půdě a na průběhu počasí. V roce 2015 bylo hlášeno necelých 32 tis. ha žloutnoucích lesních porostů. Největší takto zasažená plocha je hlášena z Moravskoslezského kraje (21 tis. ha), což z celkové hlášené plochy představuje přibližně 2/3 a jedná se o zhoršení v porovnání s rokem 2014, kdy byla z Moravskoslezského kraje hlášena plocha necelých 19 tis. ha, a podíl na celkové žloutnoucí ploše byl 60 %.
Pro začátek vegetační sezóny je velmi důležité nejen množství, ale především rovnoměrnost srážek v průběhu jara. Průběh jarních srážek a teplot bude mít také vliv na rozvoj podkorního hmyzu a nástup prvního rojení.
Další vývoj kůrovcové gradace bude závislý také na schopnosti lesnického provozu operativně reagovat na vzniklou situaci a včas vyhledávat, zpracovávat a asanovat aktivní kůrovcové stromy a dříví.
„V roce 2014 evidované kůrovcové těžby dosahovaly již objemu téměř 900 tis. m3, takže následky aktuální aktivizace podkorního hmyzu mohou mít dopad doslova katastrofální. Více než 1,5 násobné zvýšení nahodilých těžeb ve smrkových porostech po napadení podkorním hmyzem v roce 2015 je toho již patrným důkazem," uvádějí experti z Lesní ochranné služby.
Podle evidence bylo v roce 2015 provedeno následující množství obranných a ochranných opatření: položeno přibližně 195 tis. m3 lapáků, instalováno cca 35 tis. feromonových lapačů, z napadené hmoty odkorněno téměř 27 tis. m3 a chemicky asanováno zhruba 60 tis. m3.
Postupné zhoršování zdravotního stavu dřevin a rozvoje přemnožení podkorního hmyzu se netýká pouze smrku, ale i dalších, zejména jehličnatých dřevin, např. borovice, kde již byl pozorován zvýšený výskyt lýkožrouta vrcholkového a krasce borového.
Přibližně ke dvojnásobnému nárůstu evidovaného objemu napadení došlo v roce 2015 oproti roku předcházejícímu také u podkorního hmyzu na modřínu (hlavně lýkožrout modřínový) a také na jedli (lýkožrouti rodu Pityokteines).
Nejen hmyz ale dokáže potrápit oslabené dřeviny. Jedná se také o houbové patogeny:
Z řady míst republiky bylo i nadále hlášeno odumírání olší, kde je za rozhodujícího původce považována plíseň olšová. Na základě doposud získaných výsledků byla vypracována „Mapa potenciálního rizika výskytu a škod způsobených plísní olšovou v lesních porostech ČR."
Situace se zdejším v současné době nejvýznamnějším houbovým škůdcem smrku pichlavého kloubnatkou smrkovou v Krušných horách zůstává nadále komplikovaná a východiska nejednoznačná. Intenzivní šetření zdravotního stavu porostů smrku ztepilého napadených kloubnatkou smrkovou probíhala na území ve správě LČR, s. p. (LS Klášterec nad Ohří a LS Litvínov) od srpna do října 2015. Ve sledovaných 49 porostech bylo hodnoceno celkem 1 427 jedinců smrku ztepilého. Předběžné výsledky naznačují, že vyšší procento napadených pupenů vykazují starší porosty a infikované pupeny se nalézají spíše ve vrcholových partiích korun (což platí i pro mladší porosty), na rozdíl od jedinců smrku pichlavého, kde jsou více atakovány nižší partie korun.
Prosychání až odumírání smrkových porostů napadených václavkami (především václavkou smrkovou) se v roce 2015 blížilo 280 000 m3. Nejvyšší těžby byly zaznamenány jako již tradičně na území Moravskoslezského kraje a v kraji Olomouckém.
Letos lze očekávat především nárůst poškození a prosychání borovic (napadených houbami Cenangium ferruginosum a Sphaeropsis sapinea) a u jehličnanů obecně nárůst vytěženého „václavkového" dříví.
Čtěte také: Sucho a kůrovec letošním společným nepřítelem lesů
Čtěte také: Hlavní téma XV. konference SVOL: adaptace na klimatickou změnu
Dopady sucha jsou zvláště citelné v dubnu a květnu, kdy stromy potřebují nejvíce vody k tvorbě nových orgánů. Stejně vážný je nedostatek vody v červenci a srpnu, kdy se vytvářejí rezervní látky. První souše v dospělých porostech se objevují na podzim, jejich počet pak stoupá a vrcholí v lednu a únoru příštího roku. Po intenzivnějších přísušcích se projevuje snížení přírůstu a usychání stromů i v několika dalších letech.
Rámcový výhled na letošní rok nevyznívá z hlediska ochrany lesa příliš příznivě: Také letos bude pravděpodobně největší „hrozbu" v ochraně lesa před živočišnými škůdci představovat nebezpečí regionálního zesílení přemnožení podkorního hmyzu na jehličnanech, především v severovýchodní polovině území (Olomoucký a Moravskoslezský kraj), postižené mnohem citelněji následky sucha a výskytem václavky. Očekávat lze také progresi výskytu kambioxylofágů na některých listnatých dřevinách, především na dubech.
Podrobnosti, čísla a porovnání situace s předchozími roky jsou k dispozici ve Zpravodaji ochrany lesa na webových stránkách VÚLHM v sekci LOS: http://www.vulhm.cz/los.
Najdete zde také informace k financování obnovy lesních porostů poškozených suchem jinými kalamitami a materiály k zvládnutí kůrovcové gradace, seznam povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu lesa a další informační materiály.
Podle TZ VÚLHM, red.
Podrobné informace k výskytu škodlivých činitelů v roce 2015 najdete v červnové Lesnické práci.
