V posledních letech stále častěji zaznamenáváme v České republice nejen teplotní, ale také srážkové extrémy v podobě přívalových srážek nebo dlouhých bezesrážkových období, které vedou k výskytu povodní či dlouhodobého sucha. V závislosti na kolísání klimatických podmínek dochází k posunům tempa sezónního vývinu rostlin a živočichů, což zvyšuje rizika rozvoje škůdců a chorob. Příčiny těchto změn jsou jednak přirozené, dochází k nim v přírodě neustále ve všech fázích vývoje ekosystému, a jednak způsobené činností člověka. V lesním hospodářství se jejich důsledky projevují odumíráním smrku v nižších a středních polohách v oblastech střední a severní Moravy.
Účastníci konference se shodli na tom, že klíčem k adaptaci na změnu klimatu je trvale udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zadržování srážkové vody v místě dopadu v krajině. „Lesní majetky členů SVOL jsou vesměs spravovány vynikajícím způsobem," konstatoval náměstek ministra životního prostředí Dolejský. „Musíme si ovšem uvědomit, že celkově lesy tvoří pouze 1/3 území České republiky, a je proto na místě zaměřit realizaci adaptačních opatření zejména na půdu zemědělsky využívanou," dodal.
Jak vyplynulo z přednesených referátů a následné diskuse, ve skutečnosti je ale právě na lesní hospodářství kladena velká část zodpovědnosti za odpovídající celospolečenské reakce na klimatickou změnu, což s sebou přináší snahy nejrůznějších zájmových skupin o zasahování do lesnické politiky a omezování lesnictví v tzv. celospolečenském zájmu. Přitom je zcela ignorována skutečnost, že lesní hospodářství je jako jeden z mála „zemědělských" oborů nuceno být nejen ekonomicky efektivní, ale sanuje řadu dalších „společenských" zájmů na svůj vlastní úkor. Dotace na některé lesnické činnosti jsou spíše kosmetickou náplastí. Mnohem větší je objem financí bez náhrady obětovaných společenským zájmům, včetně ochrany přírody, jejíž cíle si mohou v řadě případů navzájem i odporovat. A někdy jsou i některými zájmovými skupinami účelově manipulovány. Typickým příkladem je tvrzení o vyšším poutání uhlíku bezzásahovými lesy ve srovnání s lesy hospodářskými.
Trvale udržitelné hospodaření v lesích je postaveno na třech pilířích – ekonomickém, ekologickém a sociálním, které musí být v rovnováze. Majitelé a správci lesů si uvědomují možné dopady klimatické změny na lesní ekosystémy, vyzývají proto politiky, ale i pracovníky státní správy lesů, aby se při přípravě Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který má být předložen vládě ČR do konce roku 2016, věnovali celému komplexu otázek, spolupracovali s akademickou a výzkumnou obcí, vlastníky lesů a nepodléhali tlaku „klimatických aktivistů" a jejich představám o nutném stavu lesů. Za hlavní adaptační opatření považují majitelé lesů zakládání pestřejších směsí lesních porostů, využití introdukovaných dřevin a podporu přirozené obnovy.
Předsedou SVOL zvolili delegáti konference na další čtyři roky pana Františka Kučeru a druhým místopředsedou Stanislava Janského. Členy předsednictva SVOL byli zvoleni Radomír Charvát, Miroslav Pacovský, Michael Podstatzký-Lichtenstein, Jaroslav Semerák, Jiří Svoboda a Václav Zámečník. Funkci prvního místopředsedy SVOL vykonává předseda Komory soukromých lesů Tomáš Czernin.
SVOL má 617 členů, kteří hospodaří na 400 tis. hektarech lesní půdy (15 % všech lesů v ČR).
Podle TZ SVOL, red.
