- Krušné hory by se v budoucnu měly stát největší českou chráněnou krajinnou oblastí. Návrh záměru předpokládá, že se CHKO bude rozkládat na ploše zhruba 1 200 km2 a 75 % budou tvořit lesy, z nichž většinu nyní obhospodařují Lesy ČR. Můžete prosím charakterizovat území, o které se jedná, s ohledem na stav porostů a lesnické hospodaření?
Osud krušnohorských lesů byl od časného středověku značně pohnutý. Bohatá naleziště rud a jejich těžba si vyžádaly exploataci a klučení lesů pro potřebu hutí. Proto i bukové porosty na svazích, až na výjimky, jsou výsledkem lesnické činnosti.
Návrhem vyhlášení CHKO Krušné hory budou dotčeny pozemky lesních správ Litvínov, Klášterec, Horní Blatná a Kraslice. Celkem se jedná o 58 960 ha lesní půdy. Krušné hory zabírají protáhlou oblast, tvořenou zvlněnými náhorními plošinami a příkrým zlomovým svahem orientovaným do podkrušnohorských pánví. Zlomový svah je rozčleněn vesměs výrazně zahloubenými vodními toky. Zlom je charakteristický porosty s převahou listnáčů. V zastoupení dominuje BK a dále SM, BŘ (součást porostů náhradních dřevin po imisní kalamitě), MD, DBZ, KL, JŘ, JS, ale i SMP. Nachází se zde těžiště porostní zásoby. Na náhorních rovinách, tzv. platech, dominuje SM, doplňuje jej JŘ, BR, BRP, KL a MD převážně v mladších porostech do 50 let. Převažují buď již přeměněné porosty náhradních dřevin, anebo porosty náhradních dřevin, které budou přeměněny na cílovou druhovou skladbu v příštích deseti letech.
- Probíhají aktuálně v Krušných horách nějaké projekty nebo aktivity Lesů ČR zaměřené na ochranu přírody, obnovu ekosystémů či podporu biodiverzity apod.?
Ano, probíhá zde příprava i realizace celé řady projektů. Revitalizujeme rašeliniště a upravujeme biotopy pro tetřívka obecného. Aktuálně připravujeme podání projektu spojeného s revitalizací rašeliniště u obce Hora Svatého Šebestiána v rozsahu 55 ha v programu Interreg (LS Klášterec) a dále se připravuje projekt na revitalizaci rašelinišť na třech lokalitách v rozsahu 83 ha na LS Litvínov. Paralelně probíhá další úprava biotopů pro tetřívka obecného, která začíná nést první ovoce v oboře Fláje, kde se početní stavy po stagnaci zvolna začínají zvyšovat. Mimo výše uvedené pokračuje obnova porostů náhradních dřevin na ploše 341 ha na cílovou druhovou skladbu (LS Litvínov a Klášterec v rámci PRV). Za uplynulých 20 let bylo s využitím dotačních programů přeměněno na všech lesních správách cca 11,5 tis. ha porostů náhradních dřevin do cílové druhové skladby.
Dále se LČR společně s AOPK ČR, Ministerstvem životního prostředí a Krajským úřadem Ústeckého kraje snaží optimalizovat způsob ochrany evropsky významné lokality (EVL) Východní Krušnohoří výběrem lesních pozemků s celkovou výměrou 1 250 ha k ponechání bezzásahového režimu se zřetelem na zvýšení biologické rozmanitosti a zároveň se zohledněním bezpečnostního rizika, které je ve stárnoucích a přestárlých porostech vždy zvýšené. Toto je přímá aktivita Lesů ČR.
V roce 2023 jsme zahájili program „Biotopové stromy a plochy“. Jde o další úroveň ochrany a zvyšování biodiverzity, která se netýká jen Krušných hor, ale celé republiky. Biotopové plochy představují maloplošné bezzásahové prvky o souvislé porostní ploše cca 0,2–0,5 ha, v případě centrálních biotopových ploch může být výměra i více než 20 ha.
Lesy ČR vyhlásily v Krušných horách na Mostecku bezzásahové území na 17 hektarech
Lesy ČR dne 16. října vyhlásily v Krušných horách na Mostecku druhou plochu, kde nebudou zasahovat. Rozlohu má 17 hektarů. Postupně přestanou lesnicky hospodařit na 1 250 ha v Lesní správě Litvínov, kde mimo jiné rostou staré buky. S Krajským úřadem Ústeckého kraje správci lesa jednají o tom, kde přesně bezzásahové zóny budou. Novinářům to řekl severočeský oblastní ředitel Lesů ČR Václav Bašta. Žádný konkrétní termín vyhlášení všech těchto zón není, výhledově se přestane na celé uvažované ploše hospodařit v horizontu deseti až 20 let, uvedl Bašta.
O navržených 1 250 hektarech jednají lesníci nyní s krajským úřadem, který zaslal v polovině roku připomínky. Na ploše je podle správců lesa shoda, hledají se konkrétní lokality. Jednání podle Bašty nejsou uzavřena. „Bezzásahová území bychom rádi zaštítili smlouvou s orgány ochrany přírody,“ uvedl Bašta. Než se všechna bezzásahová území vyhlásí, budou ještě lesníci někde zasahovat. „U části porostů jsou předjednány poslední vstupy, protože chceme mít ty porosty i trošku druhově pestřejší,“ řekl.
Organizace Greenpeace považuje za jediný možný zásah v těchto zónách kácení jednotlivých, potenciálně nebezpečných stromů podél značených cest a v blízkosti obydlí kvůli bezpečnosti. Rozsáhlejší kácení by podle Greenpeace mohlo zničit nebo výrazně narušit nejstarší a nejvzácnější lokality ještě před tím, než se zásahy v nich omezí, uvedla v září ve zprávě zveřejněné na webu organizace.
Lesy ČR podle generálního ředitele Dalibora Šafaříka chtějí vytvořit bezzásahová území propojená biotopovými plochami o velikosti 0,3 ha až tři hektary a biotopovými stromy, které umožní migraci živočichů. Někteří odborníci navrhují vyhlásit ucelený prostor, kde nebude člověk působit. To podle Šafaříka není možné mimo jiné s ohledem na turisty. Lesy ČR počítají s jednotlivými menšími plochami o velikosti 15 až 20 ha, na kterých většinou rostou původní dřeviny, v lesích leží mrtvé dřevo, jsou ve skalách nebo prudkých svazích. „Při výběru myslíme na návštěvníky a bezpečnostní rizika, ale i možné šíření kalamitních škůdců,“ uvedl Bašta.
ČTK
Na bezzásahové území upozorňuje návštěvníky lesa cedulka. Foto: Lesy ČR
- Jak probíhala diskuze o přípravě návrhu záměru CHKO Krušné hory mezi AOPK a Lesy ČR a lze současný návrh považovat za kompromisní řešení, nebo budou Lesy ČR návrh připomínkovat? Pokud ano, co bude hlavním tématem připomínek?
Pro celkové posouzení záměru je podstatné stanovení hranic jednotlivých zón ochrany přírody a v souběhu s tím stanovení jejich bližších ochranných podmínek. Zejména pro případ nutnosti zpracování rozsáhlých nahodilých těžeb ve SM je s ohledem na možný rozvoj kůrovců zásadní i jednoznačná definice intenzivní technologie a stanovení podmínek pro jejich využití. Před samotným zveřejněním záměru proběhlo několik kol jednání. První návrh zonace nám byl doručen na počátku června, druhý pak počátkem srpna. V této druhé verzi došlo k radikálnímu plošnému nárůstu I. a II. zóny. Současný návrh tedy kompromisním řešením není. Je pravda, že projednání připomínek na úrovni jednotlivých lesních správ a správ příslušných CHKO v této chvíli stále probíhá. Projednání, případně připomínkování bližších podmínek ochrany jednotlivých zón a definice intenzivní technologie nás teprve čeká. Jasné definiční vymezení intenzivních technologií a racionální stanovení bližších ochranných podmínek vidím jako zcela zásadní pro funkční rozvoj celé oblasti.
- Jak v návrhu prezentovaná omezení, spočívající zejména v nutnosti souhlasu CHKO s mnoha lesnickými činnostmi včetně nahodilé těžby, ovlivní ekonomiku podniku na daném území, ochranu lesa a případně zasáhnou do pravomocí lesnického personálu?
Podrobné podmínky hospodaření jsou formulované velmi všeobecně a aktuálně nerespektují zonaci (není v nich rozdíl mezi I. a II. zónou). Rovněž není k dispozici jasná specifikace intenzivní technologie ani návrh plánu péče. Z tohoto důvodu není možné nyní zhodnotit plný dosah omezení. Všeobecně lze konstatovat, že veškeré žádosti o souhlas jsou administrativně zatěžující a časově velmi náročné. Částečným řešením by mohla být shoda na jednotlivých způsobech hospodaření ve formě hospodářských souborů a rámcových směrnic hospodaření, která by významně ulehčila provoznímu personálu. V případě striktního uplatňování principu bezzásahovosti v porostech v návrhu řazených do I., případně II. zóny by dopady na lesnické hospodaření a ekonomiku byly i s ohledem na jejich navrhovaný rozsah zásadní. Lesníci by ale zároveň nadále zodpovídali za škody způsobené na majetku nebo zdraví v případě striktního uplatňování navrhovaného managementu hospodaření ze strany AOPK. Proto také navrhuji vypracování dopadové studie.
- Mediálním tématem hnutí Greenpeace je kácení starších porostů v Krušných horách. Návrh vzniku CHKO na to patrně reaguje nutností souhlasu s prováděním úmyslné, ale i nahodilé těžby v lesních porostech starších 150 let. Jakou plochu navrhovaného území tyto porosty zabírají a máte již s AOPK vyjasněno, jak by hospodaření v nich mělo vypadat?
V dotčené oblasti jsou tyto porosty na 3 288 hektarech. Nejedná se ovšem o porosty přirozené ve smyslu trvalé existence přirozených ekologických vazeb. Při vyloučení lidských zásahů by se tedy mohly rozpadat a nenabývaly by tak podobu lesa přírodního. Delší dobu zde hospodaříme přírodě blízkým způsobem. Většina porostů starších 150 let svou architektonikou zřetelně přiznává ovlivnění lesníkem. Naším cílem je diverzifikace vertikálního zápoje a věkové i druhové struktury, dále na J, JZ a Z expozicích zvýšení zastoupení DBZ ve 4. a 5. LVS, u kterého předpokládáme větší toleranci ve smyslu proměny stanovištních podmínek způsobených klimatickou změnou.
Během posledních decennií jsme uplatňovali přechod od pasečného k podrostnímu, místy až výběrnému způsobu hospodaření s maximálním využitím potenciálu přirozené obnovy, zejména listnatých dřevin. V hospodaření na základě těchto principů bychom rádi pokračovali. Nevzdáváme se ale ani využití umělé obnovy stanovištně vhodných jehličnatých dřevin pro zvýšení druhové pestrosti. U těchto porostů hraje svou roli také jejich zdravotní stav, mnohdy zhoršený deficitem vláhy.
Východní část Krušných hor je poměrně silně aglomerovaná a protkaná sítí liniových staveb. To by se mělo při omezení těžební činnosti brát v potaz. Orgán ochrany přírody (OOP) v porostech starších 150 let hospodařit nechce a hodlá je ponechat samovolnému vývoji. Shoda na způsobu obhospodařování porostů starších 150 let tedy v současné době není. Přestárlé porosty jsou nejen velkým bezpečnostním rizikem, ale zároveň ztrácí schopnost reagovat na klimatické změny a přirozeně se obnovovat ze semenného materiálu, protože zde dochází ke snížení nebo úplné ztrátě fruktifikace. Neradi bychom tedy riskovali plošný rozpad porostů a nástup velkého vývojového cyklu lesa.
- Lesy ČR jsou poměrně aktivní ve vytváření infrastruktury pro návštěvníky lesů. Součástí návrhu záměru CHKO je ale také požadavek, že správa CHKO musí odsouhlasit trasy pro turisty a umísťování informačních zařízení. Neobáváte se toho, že dojde k omezení možnosti budování návštěvnické infrastruktury a prezentace práce Lesů ČR přímo v lesích?
Pokud bude racionální přístup ze strany OOP, nemyslím si, že by to mělo být zásadním problémem. K tomuto názoru nás vedou zkušenosti s projednáváním umístění návštěvnické infrastruktury na území jiných CHKO. Samozřejmě nebude možné mít v místech se zvýšeným bezpečnostním rizikem turistické trasy a vést tam záměrně návštěvníky.
Děkuji za odpovědi (17. 9. 2024), Jan Příhoda
Celý rozhovor najdete v anketě „CHKO Krušné hory - PRO a PROTI“ říjnového vydání Lesnické práce.
