Petici vyjádřily podporu i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR).
"Odmítáme vyhlašování dalších forem ochrany přírody, které vyžadují bezzásahové zóny. Není možné bojovat s kůrovcem bez zásahu člověka. Navrhujeme odklad vyhlašování nových bezzásahových území se smrkovými porosty nad 20 procent, dokud se nezastaví sucho a kůrovec," uvedl Martan. Petice vyžaduje pouze 23 procent těchto území místo současných 27 procent. "Člověk přestal ochraňovat smrkové porosty. Ekologové vštípili lidem, že kůrovec je přírodní věc a příroda si s ním poradí sama," dodal.
Podle Petra Lepešky z Odboru územního plánovaní MMR se s bezzásahovými zónami lidé zřekli zodpovědnosti za ochranu přírody. "Co bylo dříve argumentem aktivistů, se dnes dostalo do zákona, tedy chránit přirozené procesy. Člověk má říct, co je přírodní hodnota, a tu máme chránit," sdělil. Podle Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu bezzásahový režim přispívá nejen k šíření kůrovce, ale také k vysychání lesů.
Čtěte také:
Petenti v Senátu: 6 000 ha lesů v NP Šumava uschnout nedáme! (TZ Komunity pro duchovní rozvoj),
Poselství senátorů do Vimperku: NE -navržené zonaci NP Šumava (TZ Komunity pro duchovní rozvoj)
Podle náměstka ministerstva životního prostředí pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimíra Dolejského nejsou důkazy, že by kůrovcová kalamita vznikala na chráněných bezzásahových územích. "Hlavními příčinami je klimatická změna a dlouhodobé pěstování smrku na nevhodných místech. Kolem ostrůvku bezzásahových zón je dostatečně pod kontrolou plocha lesa, která zabrání úniku kůrovce do okolí," vysvětlil.
"Nerozšiřovat bezzásahové zóny, protože by Šumava měla být zdrojem kůrovce pro celou republiku, je nesmysl. Jakým způsobem probíhají kůrovcové gradace, řídí příroda, ne lidi," řekl ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Podle něj popadané stromy a ponechané v přírodě zpomalují odtok povrchové vody a pomáhají vsakování vody do půdy. "Zásahem akorát způsobíme, že lesy budou zničené těžbou. Těžíme jen tam, kde jsou smrky mladší 80 let. Je tam asi 8000 smrků na hektar a metr daleko od sebe. Tam, když přijde kůrovec nebo vichřice, tak to pobije vše," dodal.
NP Šumava odmítá, že návrh nových zón ohrozí cenné mokřady
Hnutí Duha žádá vedení Národního parku (NP) Šumava a ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby v návrhu nových zón NP Šumava zařadili přírodně cenné rašelinné smrčiny nedaleko Horské Kvildy do přírodní zóny, a ochránili je tak. Podle Duhy hrozí, že se tam jinak bude těžit, oznámil za hnutí Jan Piňos. Mluvčí NP Šumava Jan Dvořák ČTK řekl, že tyto mokřady v požadované přírodní zóně zařazené jsou, jen část méně cenného území do ní nespadá.
Návrh nových zón projedná rada NP Šumava 7. června. Počítá s rozdělením území na čtyři celky s různým režimem ochrany.
Nové zóny podle Duhy málo chrání podmáčené oblasti u Zhůřských a Horskokvildských slatí, které jsou pod ochranou mezinárodní Ramsarské úmluvy jako světově významný mokřad. Piňos uvedl, že hrozí, že tam majitel lesa, město Kašperské Hory, bude dál intenzivně těžit dřevo.
"Považujeme za nepřípustné, aby Správa NP Šumava a ministerstvo životního prostředí umožnily na části těchto vysoce cenných lokalit v národním parku těžbu dřeva. Mokřadní a podmáčené oblasti tu mají naopak být chráněny jako přírodní zóna se samovolným vývojem přírody," uvedl předseda Českého ramsarského výboru Mojmír Vlašín.
Dvořák řekl, že návrh zón projednalo vedení parku se všemi členy rady a že má předběžný souhlas více než poloviny obcí. Týden před hlasováním 7. června NP Šumava žádné změny provádět nebude, protože by to nebylo férové.
"Nejcennější lokality, rašeliniště, jsou v zóně přírodní, dokonce je tam navrhly samy Kašperské Hory. Jsou tam i lokality, na které je i v této chvíli aplikován lesní hospodářský plán, který určuje, jak se tam má hospodařit. Tento plán zaručuje, že se tam určitě nebude plenit," řekl mluvčí. Podle něj nehrozí, že by se rašelinišť těžba dotkla.
Zdroj: ČTK
Podle ČTK, red.
