Kulatý stůl k petici "Za zákon pro zelené lesy Šumavy" (11 714 podpisů) se 31. května 2019 konal v Senátu Parlamentu ČR.
Petice má za sebou celou řadu projednávání. Petiční výbor Poslanecké sněmovny ji projednal již v únoru na veřejném slyšení a k jejím požadavkům vydal podporující usnesení. Následné usnesení Výboru životního prostředí obsah petice odmítlo.
Po odevzdání petice do Senátu ji projednal garanční Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a uspořádal kulatý stůl za účasti zástupců petentů, čtyř dotčených ministerstev, Plzeňského a Jihočeského kraje, NP Šumava, vědců a odborníků.
Ještě před tímto kulatým stolem petici projednal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Petici plně podpořil a navrhuje doporučit Senátu PČR přijmout následující usnesení: Konstatuje, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce, a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci;
doporučuje Ministerstvu životního prostředí nevyhlašovat zóny přírodní a přírodě blízké v součtu rozlohy přes polovinu národních parků;
doporučuje Ministerstvu životního prostředí přijmout moratorium - odklad - na vyhlašování nových bezzásahových území a "Zvláště chráněných území", včetně "Evropsky významných území", v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20 % do doby, kdy se v celé ČR zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a kůrovcovým přemnožením. Konec citace usnesení.
Na kulatém stolu v Senátu byl vznesen požadavek, aby právě takovýto závěr udělal garanční výbor k petici a v tomto znění navrhli usnesení pro plénum Senátu, které bude zasedat 12. června.
28 % zóny přírodní a dost!
Petice se staví proti zonaci NP Šumava, která je navržena:
- Zóna přírodní na 28 % území. Tu petenti nezpochybňují.
- Zóna přírodě blízká na 25 % území. Tu petenti zcela odmítají, neboť jde o další bezzásahové území. A to proto, že zde není zákonná povinnost zpracovávat stromy větrem popadané a stromy napadené kůrovcem. Tedy, když přijde větší vichřice, tak se na polomech rozmnoží kůrovec a potom již ani kácení napadených stromů nepomůže.
Protože známe historii let 2007-2013 a ideologické cíle, tak víme, jak se ochrana přírody zachová po další vichřici: polomy nechá ležet a v zóně přírodě blízké uschne asi 6 000 ha lesů, které jsou dnes starší a atraktivní pro kůrovce.
Z toho vylétne tolik brouků do zásahových lesů parku a v jeho okolí, že dalších nejméně 6 000 ha lesů bude jako napadených nuceně vykáceno. To je historická zkušenost.
Že se tak stane, to dokazuje vyjádření náměstka ministra životního prostředí Dolejského na kulatém stolu v Senátu: "Budeme zasahovat jen pokud bude kůrovec v základním stavu. Jsme v území Natura 2000, proto když přijde Kyrill II., tak se to nechá bez zásahu uschnout."
Většina senátorů a premiér jsou požadavkům petice nakloněni
Petenti věří, že tento fanatismus a diktát Bruselu zastaví nejen senátoři, ale i předseda vlády ČR Andrej Babiš. Od zástupce petentů Petra Martana v doprovodu jihočeské hejtmanky Ivany Stráské premiér osobně přebral petici a v písemné odpovědi k ní uvedl: "Ve svém dopise jsem pana ministra Brabce výslovně požádal, aby jeho úřad Vaše požadavky, které podpořil i petiční výbor Poslanecké sněmovny ČR ve svém usnesení, znovu pečlivě zvážil a o výsledku mě informoval."
Petr Martan
Tiskovou zprávu vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s. dne 2. 6. 2019.
