Činnost OLH
Jaké změny v novele lesního zákona se budou týkat činnosti OLH?
Základní povinnosti OLH upravuje § 37, nově odst. 10 (dříve 8), odborné úkony a činnosti pak specifikuje odst. 11 (dříve 9). V rámci odst. 10 (dříve 8) novela lesního zákona v písm. a) výslovně uvádí aspekt škod zvěří a pastvou v lese, dále přináší v podobě nového písm. l) povinnost OLH soustavně se vzdělávat. Rovněž se upravuje písm. e) v reakci na změnu přístupu k objemu těžby dříví bez platného lesního hospodářského plánu, v té souvislosti se mění i text příslušného písm. c) odst. 11 (dříve 9).
Může náklady na činnost OLH hradit stát v případě, kdy má lesní majetek sdružení singulárních podílníků v pachtu obec, která je zároveň jedním z podílníků?
Z novelizovaného znění zákona jednoznačně vyplývá, že stát hradí náklady na činnost odborného lesního hospodáře v lesích ve vlastnictví členů spolku, ke kterým má spolek práva a povinnosti vlastníka lesa. A dále, že nárok na úhradu uplatňuje spolek. Náhradu je tak možné poskytnout jen spolku, který je založen podle občanského zákoníku, tedy nositeli práv a povinností vlastníka lesa. Přechod práv na spolek je možné řešit pachtem, výpůjčkou, případně jinak.
Aktuální znění zákona č. 250/2025 Sb. najdete například na zakonyprolidi.cz.
Pastva v lesích
Je elektrický ohradník v souvislosti s pastvou ovcí v lesích stavbou z hlediska stavebního úřadu?
K zodpovězení uvedeného dotazu je příslušné Ministerstvo pro místní rozvoj. Provedení ohradníků se liší podle jejich výrobce a účelu. Pokud je MZe známo, tak klasický ohradník, složený z kolíků zapíchnutých do země a dvou pásků s vodičem, doposud za stavbu považován nebyl.
Je takovou stavbou oplocenka ponechaná na místě i po zajištění za účelem ohrazení pastvy?
Stavební zákon definuje stavbu v § 5 odst. 1 následovně: „Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.“ Přes poměrně širokou definici stavby se v praxi oplocenka, pokud její provedení odpovídá běžnému standardu (dřevěné oplocenky, kůly propojené pletivem), za stavbu nepovažuje, pokud jde o oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří. Pokud by oplocenka byla ponechána na místě za účelem jiného využití (ohrazení za účelem pastvy), změnil by se její právní režim a její legální využití jako drobné stavby za účelem ohrazení místa pro pastvu v lese by bylo možné jen po vydání povolení změny užívání stavby podle § 239 stavebního zákona, jinak by se jednalo o stavbu nelegální.
Považuje se za souhlas vlastníka i pouze souhlas spoluvlastníka (typicky při problematické vlastnické struktuře)?
Skutečnost, zda je souhlas spoluvlastníka dostatečný, je třeba posoudit v každém jednotlivém případě samostatně, a to v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (zejména § 1126 a násl.).
Pokud leží hospodářský les například v chráněné krajinné oblasti, je podmínkou pastvy souhlas ochrany přírody?
K zodpovězení uvedeného dotazu je příslušné Ministerstvo životního prostředí. V obecné rovině lze doporučit, aby se osoba, která hodlá provádět pastvu v lese, informovala u příslušného orgánu ochrany přírody, zda zamýšlená pastva nezasáhne do zájmů chráněných předpisy na úseku ochrany životního prostředí. V konkrétních případech je pastva v lesích v zájmu orgánů ochrany přírody vhodným nástrojem zajištění předmětu ochrany. Je nám však také známo, že Česká inspekce životního prostředí uložila pokutu provozovateli farmového chovu zvěře. Lze tak předpokládat, že ten, kdo bude pastvu v lese podle § 36a lesního zákona provádět, by měl zajistit minimálně to, aby nedošlo k poškození plochy nitrifikací v důsledku produkce výkalů, znečištění vody a k poškození lesních porostů bez ohledu na jejich věk (tedy i případná individuální ochrana vzrostlých stromů), jakož i k dalšímu dotčení zájmů chráněných předpisy na úseku životního prostředí. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle § 36a lesního zákona se na toho, kdo pastvu provádí, vztahuje následující povinnost: „Ten, kdo provádí pastvu v lese, je povinen zajistit, aby při pastvě v lese nedocházelo ke škodám na lesních porostech a k narušování půdního krytu a vodního režimu ohrožujícím plnění funkcí lesa.“ Uvedeným není vyloučena odpovědnost toho, kdo pastvu provádí, podle jiných právních předpisů pro případ jejich porušení.
Odpovědi na otázky k novele lesního zákona měli k dispozici přednostně předplatitelé časopisu Lesnická práce. Buďte i vy mezi prvními, kdo se dozví nejaktuálnější informace, přečtou si reportáže a rozhovory na aktuální témata a získají přehled o novinkách z lesnické i dřevařské vědy. Přidejte se ke čtenářům nejčtenějšího lesnického časopisu u nás - předplatné snadno získáte ZDE.
Jaké množství ovcí na hektar se považuje za extenzivní hospodaření ve vztahu k souboru lesních typů?
K zodpovězení uvedeného dotazu nám nejsou dostupné žádné informace, ani není ambicí státní správy lesů takové normativy stanovovat, neboť umožnění pastvy v lesích je projevem naplnění některých z hlavních cílů novely lesního zákona – snížit míru regulací, vytvořit vlastníkům lesů potřebný prostor pro samostatné odpovědné rozhodování, prostor pro co nejlepší zvládání změny klimatických, ekonomických a společenských podmínek a posílit jejich vlastnická práva. Formy pasení a výběhu, druh a případně plemeno hospodářských zvířat i jejich počty, vhodné nebo přípustné pro pastvu v lesích, nepochybně musí vycházet z konkrétní situace. Platí, že při pastvě v lese nesmí docházet ke škodám na lesních porostech či k narušování půdního krytu a vodního režimu ohrožujícím plnění funkcí lesa. Lesní pozemky jsou primárně určeny k plnění funkcí lesa.
Je parcela vymezená ohradníkem/oplocenkou a používaná k pastvě považována za honební pozemek? Může vlastník za tuto parcelu hlasovat na valné hromadě honebního společenstva?
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v ustanovení § 2 písm. e) stanovuje, které pozemky jsou nehonební. Jsou jimi pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.
V případě umístění ohradníků na honební pozemky se jedná o pozemky ohrazené, které zůstávají pozemky honebními. Nejedná se tedy o pozemky oplocené (tedy zastavěné) ve smyslu § 2 písm. e) zákona o myslivosti, a jejich vlastník je oprávněn (pokud je členem honebního společenstva) hlasovat na valné hromadě honebního společenstva i za tyto pozemky.
V případě opačného výkladu, tedy že ohrazené pozemky se stávají nehonebními, by každé umístění ohradníku mohlo mít vliv na výměru honitby, včetně možného vlivu na její hranice, a tím by mohl vzniknout požadavek držitele honitby na její změnu a změnu minimálních a normovaných stavů zvěře dle § 31 odst. 5 zákona o myslivosti.
Jak si vykládat ustanovení, že při pastvě musí být zajištěn průchod krajinou?
Lesní zákon v § 36a odst. 2) uvádí, že „nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa“. Volný průchod krajinou je upraven v § 63 zákona č. 114/1992 Sb. V odst. 2 se pak uvádí, že „při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku“.
Stavby v lesích
Za jakých podmínek je podle novely lesního zákona na lesním pozemku možné umístit drobnou stavbu pro plnění funkce lesa a výkonu práva myslivosti dle parametrů definovaných v metodickém doporučení odboru stavebního řádu?
V případě posouzení umisťování drobných staveb pro plnění funkce lesa a výkonu práva myslivosti je třeba vycházet výlučně z parametrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, kde jsou tyto parametry nastaveny pod bodem 9, tak, že jde o stavby do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení.
Existuje právní norma, která definuje technické podmínky, jež musí tato drobná stavba splňovat?
Uvedený dotaz spadá do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Obecně musí stavby splňovat požadavky stanovené vyhláškou č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, kde jsou uvedeny i požadavky na stavby pro plnění funkcí lesa.
Je nutné, aby vlastník lesa žádal o udělení souhlasu s umístěním stavby?
Uvedený dotaz spadá do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Obecně lze říci, že drobné stavby, které jsou stavbami pro plnění funkce lesa, lze umisťovat do lesa ze strany vlastníka lesa, pokud jejich umístění územní plán nevylučuje (§ 122 odst. 1 písm. e) a odst. 3 stavebního zákona). Stavební úřad umístění těchto staveb nepovoluje ani se mu neoznamují. Obecně lze říci, že drobné stavby, které jsou stavbami pro výkon práva myslivosti, lze umisťovat do lesa ze strany uživatele honitby se souhlasem vlastníka lesa podle § 20 odst. 4 lesního zákona (a § 9 odst. 2 zákona o myslivosti), pokud jejich umístění územní plán nevylučuje (§ 122 odst. 1 písm. e) a odst. 3 stavebního zákona). Stavební úřad umístění těchto staveb nepovoluje ani se mu neoznamují.
Jakou roli v tomto procesu hraje OLH a státní správa lesů?
Teoreticky může vlastník lesa požádat OLH, aby mu poskytl odborné informace a doporučení při ochraně lesů, pěstebních a těžebních činnostech, v oblasti finančních podpor na hospodaření v lesích, při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a dalších činnostech souvisejících s hospodařením v lesích podle § 37 odst. 10 písm. h) lesního zákona. Jde např. o informaci, zda má vlastník lesa povolit umístění některých mysliveckých zařízení (slaniska, krmelce, zásypy, napajedla, zařízení pro přikrmování zvěře) v dané lokalitě, protože jde o to posoudit umístění těchto zařízení ve vztahu k potenciálnímu ohrožení okolních lesních porostů, např. nezajištěných porostů nebo mlazin, ve kterých by zvěř způsobovala škody a ve kterých by se zdržovala z důvodu umístění těchto zařízení. Státní správa lesů v těchto případech dozírá v rámci § 51 odst. 1 lesního zákona na to, zda jsou umisťované stavby skutečně drobnými stavbami pro plnění funkce lesa a výkonu práva myslivosti, a v případě, že nikoliv, je povinna uložit sankci a uložit odstranění protizákonného stavu (viz níže).
Čtěte také: Odpovědi na dotazy čtenářů k novele lesního zákona (I.)
Příklad stavby: Stavba se zázemím pro lesníky/včelaře. Parametry stavby: 30 m2, bez podsklepení, do pěti metrů výšky, dvě nadzemní podlaží; 1. nadzemní podlaží obsahuje zázemí pro lesníky a sklad nářadí pro lesníky; 2. nadzemní podlaží obsahuje včelí úly a zázemí pro včelaře.
Zmíněné příklady, tedy včelíny, zázemí pro lesníky a sklad pro lesníky, nejsou stavbami pro plnění funkcí lesa. Uvedené stanovisko MZe dlouhodobě zastává a opakovaně uvádí na poradách státní správy lesů i na seminářích. Pro úplnost je třeba uvést dvě zákonná omezení. Prvním je omezení v § 32 odst. 12 lesního zákona, které stanoví, že: „V lese lze budovat pouze objekty, zařízení a stavby uvedené v § 15 odst. 3 a oplocení uvedené v odstavci 8.“ Zařízeními a stavbami podle § 15 odst. 3 jsou:
- signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 30 m2,
- přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 55 m2,
- základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2,
- stavby za účelem zadržování vody v krajině, jejichž celková rozloha včetně zatopené plochy nepřesáhne 1 000 m2,
- stavby pro výkon práva myslivosti, které jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese,
- stožáry nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 500 m2.
Oplocení dle § 32 odst. 8 lesního zákona lze budovat jako oplocení lesních školek, semenných sadů, oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor, přezimovacích obůrek nebo farmových chovů zvěře. Druhé omezení je obsaženo v § 122 odst. 2 stavebního zákona, podle kterého stavby pro výkon práva myslivosti, jež jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese (které jsou drobnými stavbami), nesmí mít vedlejší využití, tedy nesmí sloužit k rekreaci nebo bydlení. Umístění chat v lese vydávaných za stavby pro výkon práva myslivosti, které jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese je státní správa lesů povinna sankcionovat jako přestupek, kdy jsou bez rozhodnutí o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odejmuty plnění funkcí lesa ve smyslu § 54 odst. 2 písm. a) lesního zákona, za který lze uložit pokutu až do jednoho milionu Kč. Následně je orgán státní správy lesů povinen zajistit odstranění tohoto protizákonného stavu.
Lyžařské trasy
K ustanovení § 20 odst. 1 písm. n) - je zakázáno poškozovat upravenou lyžařskou trasu. Nikde v novele jsem nenašel, že upravit trasu je možné pouze se souhlasem vlastníka lesa. Je tam zákaz jízdy motorovým vozidlem, nicméně je-li již trasa upravena, tak se nedohledá, kdo ji upravil. Jedná se tedy o nástroj, jak omezovat lesní hospodaření?
Zde je třeba upozornit na skutečnost, že se zákaz podle § 20 odst. 1 písm. n) lesního zákona ve smyslu § 20 odst. 3 lesního zákona nevztahuje na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese nebo při realizaci opatření nutných k požární ochraně lesa podle právního předpisu upravujícího požární ochranu. Z tohoto důvodu není hospodaření v lese zákazem poškozování upravené lyžařské trasy dotčeno. Uvedený zákaz se vztahuje toliko na obecné užívání lesů – tedy zjednodušeně řečeno na návštěvníky lesů. Pro úplnost je třeba uvést, že podle informací MZe není pojem „upravená lyžařská trasa“ v právních předpisech definován.
Děkujeme čtenářům za jejich otázky a zástupcům Ministerstva zemědělství za poskytnuté odpovědi.
Redakce
