Úplné aktuální znění
- Kde najdu k přečtení úplné aktuální znění novely lesního zákona?
Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl vyhlášen zákon č. 250/2025 Sb., kterým se lesní zákon (č. 289/1995 Sb.) mění, a obsahuje tak pouze změny zákona, nikoliv jeho úplné znění. Aktuální úplné znění lesního zákona si může široká veřejnost nalézt na nejrůznějších veřejně dostupných internetových portálech nabízejících k vyhledání a prohlížení legislativu, pro použití v lesnické a právní praxi však lze doporučit především známé a běžně používané profesionální právní informační systémy.
Pro práci s aktuálním zněním je potřeba připomenout, že některá ustanovení novely mají posunutou účinnost od 1. 1. 2027, 1. 1. 2028 a 1. 1. 2030. O účinnosti pojednává část pátá, čl. VI. zákona č. 250/2025 Sb.
Aktuální znění zákona č. 250/2025 Sb. najdete například na webu zakonyprolidi.cz.
Obnova lesa
- Bude platit pět let doba na zalesnění plus pět let na zajištění kultury?
Od 1. 1. 2026 nabývá účinnosti prodloužení lhůt k obnově lesa na pět let od vzniku holiny a k zajištění lesního porostu na deset let od vzniku holiny.
- Jaká bude lhůta pro obnovu holin, které vznikly v roce 2024 a 2025 mýtní úmyslnou těžbou?
Pro holiny, které budou k 1. 1. 2026 mladší dvou let, bude platit nová, na pět let prodloužená lhůta pro obnovu lesa, neboť k datu účinnosti novely lesního zákona neproběhne původní zákonná lhůta.
- Budou upraveny podmínky využití melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při obnově lesa pro majitele s výměrou do 3 a od 3 do 50 ha lesa?
Jednou z nejpodstatnějších změn novely je zrušení závazného ustanovení o minimálním podílu MZD při obnově porostu pro soukromé a obecní lesy. Toto zrušené závazné ustanovení se novelou lesního zákona nenahrazuje žádným jiným novým opatřením. Lesní zákon tak po novele nestanovuje vlastníkům soukromých a obecních lesů žádnou povinnost výsadby MZD, a to bez ohledu na výměru lesního majetku. Použití stanovištně vhodných lesních dřevin a minimálního podílu MZD pro obnovu lesa je navrženo v příloze č. 2 vyhlášky č. 298/2018 Sb. Podpora obnovy lesa MZD nadále bude vlastníkům lesa nabízena prostřednictvím nařízení vlády č. 30/2014 Sb. jako doposud.
Přírodě blízké způsoby hospodaření
- Jsem vlastníkem hospodářského lesa o výměře cca 5 ha. Nemám lesní hospodářské osnovy a nejsem v pravidelném kontaktu s odborným lesním hospodářem. Většinu prací realizuji svépomocí nebo s místními živnostníky. Snažím se praktikovat přírodě bližší způsoby hospodaření. Jaké nejpodstatnější změny lesního zákona se mne od roku 2026 budou týkat?
Mezi nejpodstatnější změny v lesním zákoně, které se vás dotknou při hospodaření v lese, patří prodloužení lhůty pro obnovu (zalesnění) holiny ze dvou na pět let a prodloužení lhůty pro zajištění lesních porostů ze sedmi na deset let od vzniku holiny. Nově je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zápoj porostní skupiny pod šest desetin plného zápoje, dále byla snížena věková hranice, kdy je možné provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého, a to z 80 na 60 let. Jestliže budete těžit více než 50 m³ dřeva za kalendářní rok, potřebujete písemné vyjádření odborného lesního hospodáře a těžbu budete provádět v součinnosti s ním. Lesní zákon také nově umožňuje pastvu v lese.
Odpovědi na druhou sérii dotazů k novele lesního zákona přinese jako první únorové vydání Lesnické práce. Předplatné časopisu snadno získáte ZDE.
Modřín původním druhem
- Jak bude řešen modřín opadavý? Jedná se pohledem novely o původní druh?
Nejnovější a dosud nejkomplexnější výzkum k problematice modřínu opadavého v České republice, který proběhl v rámci projektu Larixutor, přinesl, mimo řady dalších cenných informací, potvrzení jeho původnosti na našem území. V reakci na výše uvedený vědecký poznatek byl novelou lesního zákona zákonem č. 250/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026 modřín opadavý vypuštěn z ustanovení § 23 odst. 1 lesního zákona. V důvodové zprávě k novele lesního zákona se v té souvislosti uvádí, že modřín opadavý se vypouští z procesu posuzování jeho uplatnění jako nepůvodní dřeviny, a to jak na úrovni oblastního dlouhodobého plánování (OPRL), tak samozřejmě také na úrovni lokálního střednědobého plánování při tvorbě lesních hospodářských plánů (§ 27 odst. 1 lesního zákona). Modřín opadavý byl také tímto zákonem vypuštěn s účinností od 1. 1. 2027 z ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. Z důvodové zprávy k novelizaci posledně citovaného ustanovení vyplývá, že v návaznosti na úpravu posuzování uplatnění modřínu opadavého v lesním zákoně, kdy došlo na základě vědeckých poznatků k vypuštění jeho posuzování, je obdobně upravován i postup jeho posuzování v zákoně č. 114/1992 Sb.
Obecně tak lze shrnout, že s účinností od 1. 1. 2026 je modřín opadavý dle lesního zákona původním druhem lesní dřeviny, a od 1. 1. 2027 tomu tak bude i podle zákona o ochraně přírody a krajiny. V lesích, ve kterých mají oprávněné zájmy orgány ochrany přírody, tak ještě v roce 2026 mohou být uplatňována omezení jeho záměrného šíření.
Zakmenění a zápoj
- Proč došlo k nahrazení vžitého a všeříkajícího termínu „zakmenění“ výrazem „zápoj“?
Důvodem pro nahrazení pojmu zakmenění pojmem zápoj v lesním zákoně je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých či mladých (tzv. bez hroubí) lesních porostů. Z dikce novelizovaného ustanovení je zřejmé, že jde o zápoj horizontální. V souvislosti s rozvojem podrostního lesnického hospodaření, využívání výběrných principů a trendu opouštění časové hospodářské úpravy dochází k nárůstu plochy lesů výškově a tloušťkově strukturovaných, u kterých již nelze jednoznačně stanovit věk, a tedy ani určit jejich zakmenění, jehož zjišťování tak v této souvislosti pozbývá ve vztahu k zákonnému stavu lesa smysl. Minimální zakmenění lesního porostu ve smyslu § 31 odst. 4 lesního zákona bylo jistě vžitým, avšak podle našeho názoru nikoliv „všeříkajícím“ termínem, neboť bylo pouze parametrem pro zachování produkční základny lesního porostu v systému lesa věkových tříd. Nový minimální (přípustný) limit zápoje je stanoven ve výši šest desetin dokonalého zápoje, který ještě garantuje vlastní existenci lesa a lesního prostředí, tak jak ho vnímáme v obecném pojetí, a s tím spojené plnění všech jeho funkcí a ekosystémových služeb, zejména schopnosti vázat uhlík (vytvářet biomasu). Zápoj je parametr aplikovatelný a zjistitelný u všech forem pěstování lesů a v tomto významu je využíván i v okolních vyspělých lesnických zemích (Rakousko, Německo). Zakmenění však nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro odvození porostních zásob a míry využití produkčního potenciálu převážně stejnorodých a stejnověkých lesních porostů lesa věkových tříd.
- Jakým způsobem bude prakticky v provozních podmínkách zjišťován parametr zápoje, který byl snížen z 0,7 na 0,6?
Zápoj se bude zjišťovat obdobně jako zakmenění pomocí kvalifikovaného odhadu a měřením pomocí měřicích přístrojů, které zjišťují korunové projekce jednotlivých stromů zpravidla na síti zkusných ploch. Je možné také využít aktuální letecké snímky s vysokým rozlišením nebo fotografie z dronů. Metodika měření zápoje bude zpracovaná v návaznosti na výstupy připravovaného vědeckého projektu. Je třeba připustit, že s využitím zápoje v lesním hospodářství České republiky zatím nejsou praktické zkušenosti, nicméně poznatky z okolních lesnicky srovnatelných států uvádí hranici minimálního, ještě bezpečného zápoje na úrovni šesti desetin dokonalého (plného) zápoje (respektive 60 % dokonalého zápoje).
Děkujeme tazatelům za jejich otázky a zástupcům Ministerstva zemědělství za poskytnuté odpovědi.
Redakce
