Očima dvou generací: Nahrazení zakmenění zápojem v novele lesního zákona i praxi

Byl jsem členem pracovního kolektivu Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů, který si pod vedením poslance Miroslava Tyla dal za cíl vypracovat návrh nového zákona o lesích. Naší snahou byla jednoznačně liberalizace zákona s posílením vlastnických práv, zkvalitnění státní správy lesů (SSL), dále zlepšení stavu lesů malých vlastníků, odstranění dvojkolejnosti SSL, stabilizace finančních příspěvků do lesního hospodářství atd. Bohužel výsledné znění zákona je pro mě osobně zklamáním.

Ani v rámci pracovní skupiny se kolem pojmů zakmenění či zápoj nenašla shoda. V konečném znění zákona se pro určení zákonné intenzity úmyslné těžby objevil v § 31 odst. 4 pojem zápoj, který je zde charakterizován jako poměr cloněné plochy a plochy porostní skupiny. Převážil názor, že zakmenění se složitě určuje, s čímž nemohu souhlasit, neboť každý šikovný taxátor je schopen jej určit, neustále zůstává jako údaj u porostní skupiny při zpracování lesního hospodářského plánu a mimo jiné je to jeden ze základních údajů pro ocenění porostů. Povolený zápoj do 0,6 dle mého názoru bude odpovídat zakmenění cca 0,5 a menšímu. Bude-li na ploše např. 10 ha realizována intenzita těžby se zápojem 0,6 ha, vznikne dočasná redukovaná holina přibližně 4 ha. Ta se sice časem rozšířením korun zbylých stromů zmenší a dále může dojít po uvolnění prostoru k přirozené obnově, nicméně v počátečním stavu bude takto proředěný porost ve zmenšené míře plnit funkci půdoochrannou či klimatickou, a to neuvažuji o možnosti silného zabuřenění zejména na živných stanovištích či kalamitách, zejména větrných.

Uváděné důvody směřující k řidším lesům, jako například zpevnění porostů, „boj“ proti klimatickým změnám nebo počátek přechodu hospodaření na výběrný les, jsou dle mého názoru jen záminkou k možnosti vyšších těžeb. Zůstává jen na osvícenosti vlastníka lesa a jeho lesníků, jak tuto možnost využijí, aby z lesa výběrného nebyl les vybraný! Je zvláštní, že zákon omezuje velikost holé seče, ale nijak neřeší, na jaké ploše může být proveden intenzivní zásah směřující k zápoji 0,6, a to dnes od 60 let věku porostu (to samé platí i při pojmu zakmenění).

Jako vedoucí lesník jsem měl v souhrnu povinností od vlastníků lesa na prvním místě udržení či navýšení ekonomické hodnoty majetku. Pokud bych pracoval s intenzitou těžebních zásahů na hranici zápoje 0,6, zřejmě bych tato ustanovení významně porušil a svým nástupcům předal les s menší možností produkční funkce, která je dnes upozaďována, přičemž je základním zdrojem životaschopnosti resortu lesnictví. Nové určení intenzity úmyslné těžby v praxi může v poctivých rukách přivést na vhodných stanovištích trochu jiný způsob hospodaření, avšak více se obávám jeho zneužití, které po určitou dobu ponese významné finanční zisky až do doby, kdy narazí na pomyslnou zeď.

Co říci závěrem? V Lesnické práci 1/2026 ve zmínce o výměně pojmů zakmenění a zápoj při stanovení zákonem povolené intenzity těžby se pracovníci Ministerstva zemědělství odvolávají na legislativu například Rakouska. Je škoda, že stejný pohled neuplatnili v případě dvojkolejnosti SSL. V novém zákoně je tak zachován stav, který nemá obdoby ani v zemích EU. V důsledku toho ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) opět plánuje kontroly v lesích zcela duplicitní s orgány SSL zaměřené na kontrolu škod, které jsou škodou na produkci, nikoliv na životním prostředí (odřené stromy, škody zvěří). Orgány ČIŽP žijí v domnění, že jsou nadřazeny orgánům SSL, a v praxi to přináší i naprosto rozdílné pohledy na některé případy, kdy ČIŽP rozhodla proti názoru SSL. Dvojkolejnost státní správy či vměšování neziskových organizací do hospodaření v lesích za tichého souhlasu, či dokonce podpory politiků a politicky řízený státní podnik Lesy ČR mě děsí daleko více než pojmy zakmenění nebo zápoj.

A úplně závěrem – dnes těžíme a dobře prodáváme kvalitní dřevo, vypěstované našimi předky „klasickými lesnickými postupy“, a chceme je nahradit způsobem, jehož výsledek sklidí až další generace se silně nejistým úspěchem. Proč to děláme?

Tento článek měli k dispozici přednostně odběratelé časopisu Lesnická práce. Přidejte se k nim a mějte přístup k aktuálním informacím z oboru - předplatné snadno získáte ZDE.

Změna parametru zakmenění na parametr zápoj přináší mnohé otázky. Jakým způsobem bude tato veličina měřena? Parametr zakmenění je poměrně jasně a snadno měřitelná veličina (poměr skutečné zásoby nebo kruhové výčetní základny na jeden hektar k tabulkové zásobě porostu na jeden hektar). Novela zákona č. 250/2025 Sb. v § 31 předpokládá výpočet zápoje jako poměr cloněné plochy dané jako součet ploch horizontálních korunových projekcí lesního porostu a plochy porostní skupiny.

Pozitiva

Možnost snížení zakmenění/zápoje na 0,6 je jistě dobrým úmyslem z pohledu adaptace lesních porostů na klimatickou změnu, z hlediska stability i uhlíkové bilance. Z pohledu adaptace především proto, že velkou část monokulturních porostů ve věku výchov (porosty prakticky od 20 do 80 let) je možné rozpracovat takovým způsobem, aby započala kontinuální přirozená obnova a vytvářely se takto diferencované lesní porosty, především věkově a výškově rozrůzněné. Stručně řečeno porosty připravené na další kalamitu, při níž nám nezůstanou tisíce hektarů holin, ale poměrné množství mladých rozrůzněných porostů s vysokým pěstebním potenciálem pro tvorbu zásoby, ekonomiky a stability.

Z pohledu stability jsou nepochybně přínosným opatřením dostatečně silné výchovné zásahy vedoucí ke zvýšení bezpečnosti produkce. Z pohledu uhlíkové bilance je pozitivní rozvoj porostních zásob především u druhů dřevin, které výrazně reagují na výchovné zásahy prováděné ve vhodné intenzitě a se správným načasováním.

Negativa

Kdo v praxi tento výpočet použije pro kontrolu, zda intenzity výchovných zásahů naplňují literu zákona, a hlavně, jakým způsobem? Oprášíme relaskop? Kdo tento parametr bude kontrolovat? Nedokážu si představit zaměstnance státní správy, případně Národního lesnického institutu, jak při své vytíženosti budou v lesních porostech kontrolovat intenzity výchovných zásahů za pomoci měření korunové projekce. Nabízí se použití dronu?

Při využívání možnosti snížení zakmenění na zmiňovanou hranici 0,6 může dojít ke zneužití tohoto opatření vlastníky nebo správci lesů ve prospěch jejich ekonomické situace, a to tvorbou neúměrně silných výchovných zásahů v často dosud na tento způsob výchovy nepřipravených lesních porostech (předchozí nedostatečnou kontinuální výchovou). Berme v úvahu především výchovu jehličnatých porostů.

Souhrnně v této změně vidím pozitiva pro lesní hospodáře s ryzími úmysly, negativa pro ty ostatní – ta však mohou mít zásadní vliv na hospodaření mnoha lesnických subjektů a stav lesů v celé České republice.

Děkuji za odpovědi (16. 1. 2026), Martina Nentvichová

LESNICKÁ PRÁCE - ÚNOR 2026

PŘEDPLATIT

OBSAH AKTUÁLNÍHO ČÍSLA: