NP Šumava je v hospodaření z největší části závislý na výnosu z prodeje dřeva. Jeho cena však v následku kůrovcové kalamity klesla až o 50 procent.
Podle Pospíšilové ministerstvo poskytuje příspěvkovým organizacím částku na pokrytí rozdílu mezi náklady a výnosy. "Letos jsme Správě (šumavského parku) vyplatili 169 milionů korun, do konce roku jí dle odhadů poskytneme ještě extra příspěvek cca 30 až 40 milionů korun," uvedla Pospíšilová.
S ohledem na nastalou situaci park nemá zajištěný rozpočet na příští rok. Chybí mu na provoz částka v řádu desítek milionů korun. Pospíšilová uvedla, že MŽP v posledních letech poskytovala ročně příspěvek NP Šumava ve výši 110 až 170 milionů korun.
Čtěte také: Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách
NP Šumava ke konci roku 2018 zaměstnával 287 lidí. Loni na mzdy vynaložil 103 milionů korun. Průměrný plat zaměstnance v parku činil 30 110 korun. Všechny údaje vyplývají z výroční zprávy zveřejněné na webu organizace. Z těžby dřeva park loni získal 313 milionů korun, když v průměru prodal metr krychlový za 1219 Kč.
NP Šumava letos získal z prodeje dřeva meziročně o 50 % méně
Šumavský národní park letos prodal vytěžené dřevo za přibližně 150 milionů korun. Je to zhruba o 160 milionů korun méně než loni. Za výrazným propadem stojí meziroční pokles cen dřeva o přibližně 35 procent a menší zájem na trhu, což způsobila republiková kůrovcová kalamita. Situace tak komplikuje financování šumavského národního parku, jehož rozpočet je na prodeji vytěžených stromů závislý. Řekl to mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Park letos zatím pokácel přibližně 230 000 krychlových metrů dřeva. Z toho se mu však zatím 50 000 krychlových metrů nepovedlo prodat, jelikož na trhu je přetlak nabídky. Zatímco loni prodával park krychlový metr v průměru za 1243 Kč, letos je to 820 Kč, což představuje propad 35 procent.
"Vývoj cen dříví je opravdu překotný. Během dvou let se zpeněžení snížilo na polovinu a naše předpoklady pro rok 2020 počítají s ještě nižšími výnosy než nyní," uvedl Dvořák.
Původně park odhadoval, že letos vytěží zhruba 150 000 krychlových metrů stromů. Ale nakonec kácí výrazně více, což ovlivnilo šíření kůrovce. Podle odhadů nakonec lesníci na Šumavě letos vytěží 177 000 krychlových metrů napadaného dřeva. "Meziroční nárůst kůrovcové těžby je tedy čtyřnásobný," uvedl Dvořák. Dodal, že například loni prodal park z celkového objemu pouze pětinu napadeného dřeva. Napadaného dřeva je na trhu vzhledem ke kůrovcové kalamitě přebytek a jeho cena proto výrazně spadla a opadá o něj zájem.
Rozpočet šumavského parku se v posledních letech pohyboval kolem půl miliardy ročně. Pravidelně více než polovinu pak tvořil zisk z prodaného dřeva. Vzhledem k současné situaci ale bude letos příjem z této činnosti výrazně nižší. "Vývoj cen dříví na trhu nám pochopitelně způsobuje problémy s financováním. Tento výpadek příjmů však řešíme s naším zřizovatelem, tedy ministerstvem životního prostředí," řekl Dvořák. Vzhledem k současnému propadu cen ministerstvo životního prostředí letos poskytne šumavskému parku nad rámec běžných výdajů mimořádný příspěvek až 40 milionů korun.
Podle ČTK, red.
Komentáře
To zní divně ...... a zavání to ...či doslova smrdí....
Pane Pelíšku, co mi to tu říkáte?
Tytéž stránky udávají přirozené zastoupení smrku na území parku 5,29%, zatímco zastoupení reálné (předkalamitní) bylo v NP 59,57%. Je přitom vysoce pravděpodobné, že vzhledem k nadmořské výšce bylo oněch 5,29% v nějakých hlubokých, temných inverzních roklích a šlo tedy o smrk přirozeně dále ustupující ve prospěch listnáčů v souladu s pokračující dobou meziledovou.
Posláním národních parků na celém světě je chránit jejich přirozené přírodní hodnoty, nikoliv hospodářský význam. Pokud by NP Českosaské Švýcarsko chránil umělé hospodářské lesy skládající se z nepůvodních dřevin, nemusel by vůbec existovat. Pokud by navíc tyto dřeviny "chránil" tím, že by jejich plošně se rozpadající porosty (smrk) čistil tvorbou holin, zaniklo by navíc lesní prostředí úplně.
Nesouhlasím s nařezáváním modřínů ani jiných dřevin, protože je to vůči nim kruté. Modřín ani smrk ale v podstatě nemají v parku co pohledávat a pokud jde o genetickou informaci původního smrku u vás, tak ta už byla dávno vymazaná plantážním smrkem z Tyrol, podobně jako z velké části např. v NP Šumava.
Park má plné právo nechat na svém území veškerý nepůvodní smrk uschnout a stejně tak z něho odstranit všechny nepůvodní modříny. Je na vlastnících okolních pozemků, mimo park, aby své pozemky před škůdcem na svých nepůvodních smrcích jakožto na jakékoliv jiné zemědělské plodině ochránili. Když si soused nehlídá v deštivém srpnu na svých rajčatech plíseň bramborou a ta se pak přenese i na rajčata má, také nemám právo uplatňovat na něm škodu.
Můžete mě mínusovat jak chcete, ale pravdu a přírodní zákony stejně neumlčíte. Ani Vy, ani nikdo jiný.
"Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky."
60% oproti 5%, lze hovořit o přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémech? Nebo se jednalo o jedinečné a významné území z hlediska ekologického, vědeckého vzdělávacího či osvětového, že bylo důvodem k vyhlášení parku? Pokud to nebylo to první (původnost), což asi nebylo vzhledem k zastoupení smrku (jak uvádá sama Správa), pak to byla jedinečnost, významnost. Potom ale nemůže být stav na počátku, který byl důvodem vyhlášení, tak radikálně měněn, zejména když důvodem k vyhlášení byla "ochrana planě rostoucích rostlin" (z.č. 161/1999 Sb., § 1). Chrání Správa planě rostoucí rostlinu smrk, nebo se o planě rostoucí rostlinu nejedná?
Kde-že, celoročně min. po dobu 80 let pěstujete ta rajčata a kde si pod ně mohu jakkkoli chodit zdarma sbírat a trhat.... kde v pohodě a bez čehokoli, mohu vstupovat na vaše oplocené pozemky. Bez problémů je kácet a odstraňovat.
Hned tam posílám spřátelené hojně se množící spoluobčany a přátelské běžence....
Sklízet si je samozřejmě nemůžete, já k vám taky nejezdím s motorkou nakácet si před zimou pár uschlých tyrolských výnosových dřevin na topení.
Ale když se slušně zeptáte, můžete si nějaké rajče někdy utrhnout. Podobně se "slušně zeptali" občané této země, takže jim majitel (stát) dovolil například sběr lesních plodů, bez ohledu na majitele pozemku.
Jinak nerozumím, na co se Vy konkrétně ptáte. Vám přece na Vašich pozemcích nic neroste! Všechno udupali hubaři a sběrači různých plodin, a zbytek rozryli divočáci a sežrali jeleni a srnci, kterých máte jako v oboře. Tak co bych u Vás dělal?
Navíc tam brzo budete mít měsíční krajinu, která se k vám spolu se třemi druhy lýkožroutů šíří od severovýchodu. Opravdu bych si nepomohl.
Stát ať si dovoluje na svém majetku, ale u druhého ať za to platí!!!
No co se týká lýkožroutů, věřte, že i vítr se obrací ….
Sázím smrk a věřím, že za pár let na tom budu lépe jak vy, ale i zároveň v rozumné míře měním na jistých částech lesa druhovou skladbu...už jsem o ní psal také dost.
Mé lesy mají několik částí a někde to dík myslivcům vypadá i po letech dost tragicky a věřte, že nemohu být jen tam a dotovat to do nekonečna ze svého, i to je pravda a tam bych vám ani neradil chodit, to by vás asi kleplo rovnou.. a to vám přátelsky, či nepřátelsky z těchto debat nepřeji.
Ale věřte, nejsem škodolibý a ze všeho co je tu řečeno se poučuji a to je účel...
Rajče na mém či Vašem pozemku je ZEMĚDĚLSKÁ PLODINA, jejíž sběr bez souhlasu majitele je klasifikován českým právem jako krádež. Houby nebo maliny na pozemku určeném k plnění fcí lesa zemědělské plodiny dle české legislativy nejsou a jejich sběr není nijak omezen, mj. proto, že účelem lesních pozemků není produkce hub nebo malin, ale dřeva + zajištění mimoprodukčních fcí lesa.
Rozumím tomu, že Vám to všechno splývá - toto myšlení je pro lidi Vašeho typu ostatně typické. Buk a smrk si pletete s obilím a řepkou, prostě střídání plodin jako střídání plodin. Naštěstí pro tento stát a především pro jeho přírodu lidí s tímto typem myšlení ubývá.
No řekl bych, že je právem vlastníka si v lese produkovat i lesní plody a jejich sběr činit ve svůj prospěch a veřejnosti jej zakázat - § 20 lZ.
Uvědomte si prosím, že naše lesy nepěstuje veřejnost, ale vlastníci lesů a lesníci, takže veřejnost přínos moc nemá....
Ano neplatí to vždy, tak třeba jsem nedávno na tomto serveru četl jak ČEZ vysadil cca několik set stromků (mohu se v počtu mýlit), ale nikdo již neříká kolik druhů hmyzu, zvířat a kolik stromů zničí při drcení ploch pod elektrovody a to na to nemá žádné zákonné právo. A věřte jsou to miliony stromů, druhů hmyzu měně a myslím, že se ani nezabývají co je co.
a vše tu i vy a vaše hnutí duha již léta notně přehlížíte...že by to byl jeden z vašich chlebodárců !!!?
Jedle do určité míry snáší spodní vodu a pokud tam ta voda stojí měsíc dva v roce, není to problém. Žádná borovice limba se v žádném NP v ČR nevysazuje, to je čistý výmysl. Nevysazuje se už ani nikde v CHKO.
Jediné, co je tady kromě modřínu nepůvodní, jsou ty vaše tyrolské smrky, kterých vám teď desítky tisíc hektarů naráz odchází.
Když už lžete, dělejte to chytřeji.
Nerad předvídám...ale...
Běda, kdyby je nedostali!!!
HD je na tom finančně asi tak, že i jeho čelní představitelé si musí pro uživení rodiny i nadále držet hlavní zaměstnání (např. Vámi favorizovaný "veterinář Bláha"). Vzhledem k tomu, že nejsou financováni Sorošem ani nikým podobným jakožto politická neziskovka, jsou z velké části závislí na příspěvcích svých sympatizantů. Takže ve finále tvoří gró jejich zaměstnanců mladí nadšenci, co to mají jako brigádu nebo startovní, špatně placené zaměstnání, nebo zkušenější zaměstnanci už většinou středního věku, kteří to ovšem mají pouze jako "vedlejšák".
Například i já dělám všechno úplně zdarma, a to se starám už o pěkných pár hektarů. To, co jsem dostal v posledních letech za kůrovčáky, se nedá definovat ani jako "kapesné". Chápu, že Vám to neštymuje, Váš svět je mnohem jednodušší, tak snad aspoň námět k zamyšlení.
Ale logicky bych předpokládal, že není špatné po buku vysadit SM a obráceně po SM vysadit buk, již vzhledem ke změně půdních podmínek.
Je to jen názor....
Ale podal jste to za mně lépe.
Jen lesník skutečně znalý stanoviště (myslím tím zkušenosti min po pár pětiletek), může plánovat pestrou skladbu.
Kdo jiný by to zvládl? Typologie není všemocná...i když je dobrým vodítkem.
Ale při dnešní frekvenci změn v pracovních pozicích a úcty k lesníkům se mi jeví jako nemožné???
Mám po svých předcích schovány pracovní knížky a další materiály, které prokazují, že do lesa nebyl vždy volný vstup a hajný který vybíral, tyto finance použil zpět do lesa, ale i soukromý vlastník.....
Dnes to je jinak a jen pro vyvolené, stanovené pravidly a zejména úředníkem, ne vlastníkem lesa a nebo v případě státu správcem.
Hajný na svých cca 300 ha lesa měl dokonalý přehled a celoživotně pečoval nejen o les a měl jistotu a ještě k tomu ke kladnému vztahu k lesu a přírodě vychoval své děti či nástupce.
Co tu máme dnes ???
Nepokryl jsem vše, ale dle mého to nejpodstatnější....
Jistě neplatí všude ale v mnoha případech jistě .
Jihočeští krajští dinosauři se zaklínají "zeleným lesem", ale co to je ten zelený les? Něco, co tam bude růst hned teď, hlavně, aby to bylo zelené, bez ohledu na to, že to za x desetiletí znovu sežere kůrovec?
Když se tam nechají souše, odrůstat zmlazení, případně bude dosazovat, tak tam ten zelený les nevyroste?
Kde se udrží víc vody potřebné pro další generaci lesa? Na holé pláni, z níž se odvezou všechny dřevní zbytky, nebo na poli souší časem popadaných na sebe, nasávajících vodu jako houba?
A co živiny? Kolik jich zbude na pláni, z níž se už tři obmýtí veškerá hmota kromě pár větví někam odváží? Vezme si je nový les z matečné horniny? Z kyselé, jalové, traktorem uježděné?
Jakkoliv má nezasahování na obrovských plochách umrlých smrkoplantáží, které se během chvíle staly součástí parku a tudíž semeništěm kůrovce, i své stinné stránky, pořád je to lepší varianta, než cyklická holosečná obnova měsíční krajiny.
Nebo mají kujóni z JČ kraje používající jako mantru slůvka "zelený les", snad i nějaký jiný recept?
Také chci ze svého lesa udělat park a ať mi Mžp garantuje zisk, náklady a práci. Vše budu řádně hájit, zakazovat vstupy a hlídat...nemám s tím problém, zejména jde o mé ohodnocení..a výplatu.
Proč někdo může a jiný ani náhodou....?