Anketní otázky
- Jak se v posledních pěti letech vyvíjí výše kůrovcových těžeb?
- Zhodnoťte prosím aktuální stav lesů v kontextu rizika rozvoje kůrovcové kalamity.
Ing. Václav Jansa
náměstek ředitele, vedoucí Odboru péče o národní park Správy Krkonošského národního parku
- Období, bezprostředně následující po orkánu Kyrill, bylo poznamenáno rozvojem napadení lesů kůrovci i v lesích NP. Další významný nárůst je možné pozorovat právě v komentovaném období, ve kterém pouze rok 2017 byl výjimkou. Na podzim tohoto roku ale přišla vichřice Herwart, která v horských oblastech dosahovala rychlosti orkánu.
Poškození, která byla tímto větrem způsobena, byla hlavním činitelem v nahodilé těžbě v roce 2018. V lesích KRNAP není mnoho možností zpracovávat nahodilou těžbu v zimním období. Klimatické podmínky, spojené s využíváním cestní sítě pro sportovní účely, zejména běžecké lyžování, umožňují zahájit intenzivní zpracovávání nahodilých těžeb až v jarním období, proto velká většina zlomů a vývratů posloužila i jako lapáky. Toto sekundární napadení se projevilo ve výši kůrovcové těžby, která byla primárně živelní.
Pouze cca 25 % celkové kůrovcové těžby bylo tvořeno primárně napadeným dřívím nastojato v letním období. Rok 2019 přináší v celkové situaci změnu, i když start byl podobný. V zimním období došlo k rozsáhlému poškození námrazou a následnými zlomy, celkový objem představoval cca 20 000 m3 atraktivního dříví pro kůrovce. Následně se projevilo několik let ovlivnění suchem, jehož vliv se postupně prohluboval. Rozsah kůrovcových těžeb je procentně výrazně vyšší než v předchozích letech a bude se zřejmě dále zvyšovat.
Těžba v lesích KRNAP (v m3).
- Stav lesů v KRNAP a ochranném pásmu celkově není tragický, ale následný vývoj bude velmi záviset na dalších letech. Potenciální ohrožení samozřejmě je na celém území, kde zejména ve středních a nižších polohách je stále ještě dost stejnověkých smrkových porostů, které jsou již v ideálním věku pro rozvoj kalamitního stavu.
Druhým velkým činitelem, pokud pomineme sucho samotné, je i typ stanovišť a podloží. Lesní porosty ve východní části Krkonoš jsou na suťových svazích, které jsou propustnější, a tedy náchylnost k oslabení suchem je vyšší. Nárůst vlivu kůrovce a podílu nahodilých kůrovcových těžeb lze předpokládat i v příštích letech. Tento trend je patrný z evidence těžeb, kdy pouze rok 2017 představuje výjimku.
Podstatný vliv na rozvoj situace v dalších letech ale nebude primárně přirozený rozvoj kůrovce. Hlavní vliv, naprosto zásadní, bude schopnost efektivně a operativně situaci řešit. Bohužel nedostatek dodavatelských kapacit na práce v lese na současném trhu, nutnost veškeré záměry řešit prostřednictvím neobratného systému zadávání veřejných zakázek, uživatelsky pro dodavatele naprosto nevstřícného, veškeré snahy o efektivitu a včasnost úspěšně potlačuje.
Ing. Ludvík Řičář
ředitel krajského ředitelství Liberec, Lesy České republiky, s. p.
- Kůrovcové těžby v rámci celého KŘ Liberec vzrostly z necelých 28 000 m3 v roce 2015 na téměř 500 000 m3 dosud vytěžených v letošním roce. Situace je velmi rozdílná podle lesních správ. Na LS Hořice vzrostly za uvedené období kůrovcové těžby ze 3 000 m3 na současných 110 000 m3 a na LS Rumburk ze 3 000 m3 v roce 2015 na současných téměř 160 000 m3. Na LS Jablonec vzrostly kůrovcové těžby za uvedené období čtyřikrát – na současných 12 000 m3.
- V níže položených oblastech – především na LS Hořice, Dvůr Králové, Česká Lípa a Rumburk – nás v lesích čeká zásadní změna druhové skladby. Není to však něco, co by nás lesníky „zaskočilo", protože například v nejnižších oblastech Frýdlantska již více než 20 let smrky nesázíme. Je však pravdou, že jsme tak rychlý vývoj nečekali. Velkým úkolem lesníků je zabránit rozpadu lesních porostů s převahou smrku ve vyšších polohách.
Letecké záběry z oblastí Krkonoše a Jizerské hory.
Ing. Michal Pernica, Ph.D.
ředitel LESY COLLOREDO-MANSFELD s.r.o.
- V posledních pěti letech jsme svědky obrovské dynamiky nárůstu výskytu kůrovcem napadených stromů, zejména na LHC Opočno a LHC Dobříš. Kůrovcová těžba zde činila v roce 2014 104 m3, potažmo 137 m3 a v roce 2018 už 6 198 m3, respektive 2 301 m3. Na LHC Deštné je stav zatím v normálu – 2014: 79 m3, 2018: 124 m3.
- Aktuální stav lesů v kontextu rizika kůrovcové kalamity je na majetku velmi rozdílný.
Smrk je v pahorkatinách LHC Opočno a LHC Dobříš, i v nižších LVS (2–3 VLS) i v přímé souvislosti s kritickým nedostatkem srážek oslaben a následně masivně napaden podkorními škůdci a nelze vyloučit i jeho lokální kalamitní stav. Smrk na nepůvodních stanovištích pahorkatin je i nadále ohrožen.
V horské oblasti LHC Deštné zatím zjišťujeme pouze zvýšený stav kůrovce, ale i z toho vyplývá nutnost včasných a účinných opatření obrany, aktivního vyhledávání a urychleného zpracování i jednotlivých kůrovcových stromů.
Roční srážkové průměry přes 1 000 mm neznamenají takové oslabení porostů v aktivní obraně jednotlivých stromů, navíc bylo prokazatelně zjištěno, že i v delší periodě sucha v letním období může kapilární zdvih přispět 52–54 mm vody horským smrčinám ze spodních geologických vrstev.
Vedle smrku pozorujeme negativní dopady sucha i na ostatní dřeviny. V posledních dvou letech dochází k navyšování výskytu souší dubu zimního, břízy, topolu, dochází k prosychání buku.
Ing. Michal Frnoch
ředitel divize Horní Planá, VLS ČR, s. p.
- V roce 2015 bylo zpracováno 1 378 m³ kůrovcového dříví. V letech 2016 a 2017 to bylo cca 8 000 m³/rok. V roce 2018 došlo k nárůstu na 19 942 m³. V letošním roce pokračuje stoupající trend, ke konci srpna máme již zpracováno 27 000 m3, což představuje 34 % z celkové nahodilé těžby v letošním roce.
- Jak bylo již zmíněno, největší vliv na vývoj kůrovcové kalamity měly u nás bořivé větry v kombinaci s krátkodobým intenzivním obdobím sucha. V posledních třech letech jsme zpracovali 280 000 m³ dříví po větrných kalamitách. Z toho plyne vznik kalamitních holin menšího či většího rozsahu a náchylnost porostů a hlavně porostních stěn k výskytu kůrovce. Z těchto důvodů vnímáme jako zásadní v eliminaci rozvoje kůrovcové kalamity včasné zajištění výrobních kapacit na zpracování nahodilých těžeb, zejména v technologiích určených do náročných terénů. Vliv postupující kůrovcové kalamity z okolí vojenského újezdu lze jen těžko odhadnout, ale pevně věřím, že z jižních Čech horské smrkové lesy jen tak nezmizí.
Ing. Petr Švadlena
ředitel divize Hořovice, VLS ČR, s. p.
- Do roku 2017 bylo zpracování kůrovcové hmoty poměrně vyrovnané. Od roku 1980 překročilo hranici pět tis. m3 pouze dvakrát (1993, 2008). V roce 2018 jsme vytěžili již 16 000 m3 a v letošním roce očekáváme kůrovcovou těžbu ve výši okolo 50 000 m3. Nejhorší situace je zřejmě na Přešticku, ale prudký nárůst kůrovcové hmoty zaznamenáváme i v Brdech.
- Aktuální stav lesů lze zhodnotit velmi snadno – vláhový deficit se nelepší, spíše naopak. Zásoba přezimující populace kůrovců nebyla nikdy vyšší, než bude v roce letošním. Stromy jsou dlouhodobě oslabeny suchem. Je prokázána přítomnost lýkožrouta severského. Přetrvávají problémy s odbytem dříví. Dle našeho názoru nelze očekávat zlepšení situace.
Ing. Jiří Stýskal
zástupce ředitele krajského ředitelství Frýdek-Místek, Lesy České republiky, s. p.
- Zatímco na území LS Frýdek-Místek se výše kůrovcových těžeb od roku 2015 zdvojnásobila z 30 tis. m3 na 65 tis. m3 v loňském roce, na LS Jablunkov narostla těžba za stejné období dvanáctinásobně z 27 tis. m3 na 337 tis. m3. Letos by se kůrovcové těžby na LS Frýdek-Místek měly dostat na hodnoty roku 2015, na LS Jablunkov očekáváme rovněž pokles těžeb, přibližně na výši 220 tis. m3.
- Letošní rok je nám v námi spravovaných oblastech teplotně i srážkově nakloněn. Za těchto klimatických podmínek jsme schopni s nasazením našeho personálu a kapacit smluvních partnerů udržet příznivý trend v poklesu kůrovcových těžeb. Rizikem, nejenom pro naše horské lesní správy, je a bude bořivý vítr v kůrovcem narušených porostech a porostních stěnách.
Ing. Pavel Indra
ředitel krajského ředitelství Šumperk, Lesy České republiky, s. p.
- V grafu je přehled kůrovcových těžeb za období 2015–2019 (rok 2019 odhad) na jednotlivých lesních správách. Pro rok 2019 se pozitivně projeví chladný květen a celkový průběh vegetační doby, kdy došlo k dokončení vývoje dvou generací kůrovců. Zejména v horských polohách by mohlo toto zpomalení vývoje spolu s včasným vyhledáváním napadených stromů a jejich účinnou asanací být příslibem pro mírný optimismus při plánování příštího roku.
Vývoj kůrovcových těžeb v lesích ve správě KŘ LČR Šumperk v letech 2015–2019
- O Jeseníkách se v souvislosti s kůrovcovou kalamitou napsalo již mnohé. Alespoň prozatím se zejména v případě horských lesů Hrubého Jeseníků nemusíme obávat toho nejhoršího. Ovšem s ohledem na rychlost nástupu kůrovcových těžeb v nižších polohách je pro lesní hospodáře nutnou součástí ochrany lesa důsledná asanace napadeného dříví. Vzhledem k požadavkům ochrany přírody Lesy ČR požádaly Správu CHKO Jeseníky o vydání výjimky pro použití intenzivních technologií a biocidů pro I. a II. zónu CHKO (v duchu metodického doporučení MŽP „Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ" z února 2019). Správa CHKO Jeseníky rozhodnutí sice vydala, ale podmínky stanovené rozhodnutím CHKO Jeseníky nelze prakticky dodržet, proto se proti tomuto rozhodnutí Lesy ČR odvolaly. V případě, že bude docházet k dalšímu nárůstu objemu nahodilých těžeb plošným rozpadem smrkových porostů horských lesů, budeme kromě administrativních omezení řešit naléhavě otázku technologické dostupnosti v náročných horských terénech. Nicméně pro zelenou budoucnost lesů bude klíčové, jakým způsobem se s tím lesníkům podaří vypořádat.
Ing. Arnošt Buček
výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o.
- Během posledních pěti let došlo k dovydání celého restituovaného majetku. Zdlouhavý proces církevních restitucí a omezení těžební činnosti situaci s kůrovcem neprospěl, v některých lokalitách, zejména na Jesenicku, způsobil odliv pracovních sil. Objem kůrovcových těžeb za posledních pět let vzrostl z cca 20 tis. m3 v roce 2015 na letošních cca 550 tis. m3 (předpoklad 2019). Celkový objem nahodilých těžeb přesahuje 90 %.
- Téměř všechny lesní porosty jsou postiženy dlouhodobým srážkovým deficitem, jejich nerovnoměrným rozprostřením v čase a prakticky všechny lesní porosty jsou potenciálně ohroženy. Ani vyšší nadmořské výšky v rámci Jesenicka nejsou ušetřeny. Letošní rok byl na srážky v rámci námi spravovaného majetku sice příznivější, nicméně množství kůrovce v krajině se výrazně nezměnilo, jen se zpomalil jeho postup oproti předchozím letům. Naším prvořadým úkolem je zpomalit postup kůrovcové kalamity a co nejvíce ji rozprostřít v čase.
Celý článek najdete v Lesnické práci 10/2019.
Děkujeme za odpovědi (23. 9. 2019),
redakce Lesnické práce
Letecké záběry z oblastí Lužické hory a NP České Švýcarsko.
