Evropská komise v dokumentu konstatuje, že lesy a ostatní zalesněná území pokrývají více než 40 % rozlohy EU, ale jejich charakter v jednotlivých regionech je velmi různorodý. Zalesňování a přirozená sukcese zvyšovaly v posledních desetiletích lesnatost v EU asi o 0,4 % ročně. Těží se zhruba 60–70 % celkového ročního přírůstu dřeva, takže zásoby dřeva stále rostou, ale očekává se, že se toto procento bude zvyšovat. Asi 60 % lesů vlastní několik milionů soukromých vlastníků a toto číslo bude dále narůstat, jelikož v některých členských státech pokračují restituce lesních majetků.
Téměř čtvrtina lesů EU je chráněna v rámci sítě Natura 2000 a velká část zbývajících lesů je stanovištěm druhů chráněných podle právních předpisů EU. Lesní biomasa je v současnosti nejdůležitějším zdrojem energie z obnovitelných zdrojů a nyní představuje přibližně polovinu celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v EU. Podle národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů by se biomasa využívaná pro vytápění, chlazení a výrobu elektrické energie měla podílet asi 42 % na naplnění cíle spočívajícího ve 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Pokud by tohoto cíle bylo dosaženo, množství dřeva používaného pro energetické účely v EU by odpovídalo dnešní celkové těžbě dřeva.
Téměř čtvrtina lesů EU je chráněna v rámci sítě Natura 2000 a velká část zbývajících lesů je stanovištěm druhů chráněných podle právních předpisů EU. Lesní biomasa je v současnosti nejdůležitějším zdrojem energie z obnovitelných zdrojů a nyní představuje přibližně polovinu celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v EU. Podle národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů by se biomasa využívaná pro vytápění, chlazení a výrobu elektrické energie měla podílet asi 42 % na naplnění cíle spočívajícího ve 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Pokud by tohoto cíle bylo dosaženo, množství dřeva používaného pro energetické účely v EU by odpovídalo dnešní celkové těžbě dřeva.
"Dosud platná Lesnická strategie EU pochází z roku 1998, a ačkoli je i po 15 letech v mnoha ohledech stále aktuální, je třeba reagovat na nové společenské a politické trendy, které kladou stále větší nároky na lesy, lesní hospodářství i navazující průmyslová odvětví. Evropská komise ve svém návrhu zdůrazňuje, že vzrůstající počet politik, zejména na úrovni EU, souvisejících s lesy a lesním hospodářstvím, vytváří složité a roztříštěné prostředí pro rozhodování v této oblasti. Rostoucí propojení mezinárodních trhů (např. s vlákny a palivy) rovněž způsobuje různá narušení trhu," komentuje důvody vzniku strategie v Lesnické práci Tomáš Krejzar (MZe).
"I když Smlouva o fungování EU neobsahuje žádná zvláštní ustanovení pro lesnickou politiku, jinými slovy: lesní hospodářství je v kompetenci členských států EU, vstupuje EU již dlouho prostřednictvím svých politik do uplatňování udržitelného obhospodařování lesů a do rozhodování členských států v oblasti lesního hospodářství. Jmenujme zejména strategii Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost, plán pro účinné využívání zdrojů, politiku rozvoje venkova, průmyslovou politiku, klimaticko-energetický balíček EU s cíli do roku 2020 a strategie v oblasti rostlinolékařství, reprodukčního materiálu, biologické rozmanitosti a biohospodářství," říká T. Krejzar.
Návrh nové lesnické strategie obsahuje hlavní zásady, z nichž vychází, cíle do roku 2020 a definuje 8 oblastí, kterým by se členské státy a Evropská komise měly prioritně věnovat (viz rámeček). Každá prioritní oblast je v návrhu stručně popsána a pro každou jsou navrženy strategické směry postupu Evropské komise a členských států.
"Předložený návrh nyní podrobně analyzujeme ve spolupráci s dalšími dotčenými ministerstvy (průmyslu a obchodu, životního prostředí). Teprve poté vznikne rámcová pozice ČR závazná pro projednávání návrhu v pracovních orgánech Rady EU. Následující hodnocení je tedy zatím předběžné," říká Tomáš Krejzar z MZe pro Lesnickou práci. Velmi kladně lze podle T. Krejzara hodnotit, že návrh má ambici pokrýt celý hodnotový řetězec navázaný na lesní hospodářství s cílem zajistit efektivní využívání lesních zdrojů a maximalizovat přínosy lesů pro společnost. V podmínkách rostoucí poptávky po dřevě (lesní biomase) je také důležité bránit deformacím trhu upřednostňováním jednoho koncového využití dřeva (např. energetického) na úkor jiných.
Návrh nové lesnické strategie byl postoupen k projednání Radě EU a Evropskému parlamentu. Co se týče Rady, byl návrh představen ministrům pro zemědělství a přidělen k projednání Pracovní skupině pro lesnictví. "Litevské předsednictví má ambici přijmout k návrhu stanovisko v podobě tzv. závěrů Rady (schválenou ministry zemědělství) do konce letošního roku. V Evropském parlamentu je situace složitější vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu, které proběhnou na jaře příštího roku. Proto je možné, že se k návrhu vyjádří až nový parlament, což by však znamenalo nejméně roční prodlevu," uvádí v LP T. Krejzar.
Řadu opatření lze však realizovat okamžitě, neboť mají v zásadě dobrovolný charakter a závisejí spíše na dobré spolupráci Evropské komise a členských států. Hlavní koordinační roli by měl sehrát Stálý lesnický výbor při Evropské komisi (tvořený zástupci členských států) ve spolupráci s poradními výbory pro lesnictví a korek a pro navazující průmyslová odvětví (tvořený zástupci různých zájmových skupin).
Podrobnější informace k Nové lesnické strategii EU najdete v Lesnické práci 11/2013.
red.
