„Voda je jedním z nejcennějších zdrojů, které máme, a naším úkolem je udržet ji v české krajině, nikoliv ji nechat bez užitku odtékat. Proto podporujeme konkrétní projekty, které mají skutečný přínos – od obnovy vodních toků přes budování tůní a vodních nádrží až po výsadbu zeleně. Ochrana před suchem se nedělá na papíře, ale konkrétními opatřeními v terénu. Nechceme čekat, až budou vysychat studny a docházet voda. Chceme problémům předcházet. Proto jsem rád, že se nám podařilo zajistit dalších 500 milionů korun, které půjdou právě na projekty pomáhající zadržovat vodu v naší krajině. Protože investice do vody je investicí do budoucnosti naší země,“ řekl ministr životního prostředí Igor Červený.
Ministerstvo životního prostředí již v letošním roce schválilo z národních a evropských zdrojů podporu projektů za více než 6 miliard korun. Peníze směřují do zadržování vody v krajině, adaptačních opatření, výsadby zeleně, výstavby a obnovy vodovodů a kanalizací, protipovodňové ochrany i hospodaření se srážkovou vodou.
Přečtěte si také: SVOL: Stát by měl kvůli suchu vytvořit scénář pro možnou kůrovcovou kalamitu
V srpnu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) identifikoval přibližně tisíc katastrálních území, která jsou kvůli rychlému odtoku vody z krajiny potenciálně ohrožená suchem.
Na tuto analýzu naváže MŽP ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vyhodnocením možností, jak v nejohroženějších obcích zajistit spolehlivější zásobování pitnou vodou. Zaměří se zejména na místa závislá na individuálních zdrojích nebo menších obecních vodovodech a prověří možnosti posílení vodních zdrojů či napojení na kapacitní vodárenské soustavy. Součástí připravovaných kroků jsou také opatření, která zpomalí odtok srážkové vody a podpoří její vsakování do krajiny.
Mapa ohrožených obcí. Zdroj: MŽP
Ministerstvo životního prostředí na zasedání Koalice proti suchu zároveň informovalo o novém systému výstrah, které připravuje ČHMÚ. Ty mají od roku 2027 lépe upozorňovat na nebezpečí sucha a usnadnit rozhodování vodoprávních a krizových orgánů. Spuštěna má být také první verze portálu georizik. Na jednom místě nabídne informace o rizicích spojených se suchem, povodněmi, vichřicemi, požáry, vedry a dalšími extrémními meteorologickými a klimatickými jevy.
Součástí dlouhodobého přístupu MŽP je také Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030, který vláda schválila se dvěma novými úkoly v oblasti vody. Ty se týkají posílení ochrany a udržitelného využívání vodních zdrojů a odstranění administrativních a legislativních překážek, které zpomalují přípravu a realizaci adaptačních opatření včetně vodohospodářských a protipovodňových staveb.
V rámci boje proti suchu se MŽP zaměřilo také na dodržování minimálních zůstatkových průtoků, které mají zajistit zachování vody ve vodních tocích. Česká inspekce životního prostředí proto provedla cílenou kontrolní akci zaměřenou zejména na malé vodní elektrárny.
Inspektoři zkontrolovali celkem 185 provozů, z toho 103 kontrol uskutečnili během září 2026 v období hydrologického sucha. Porušení právních předpisů zjistili u 21 provozů, tedy přibližně u 12 procent kontrolovaných subjektů. Ve 14 případech již uložené pokuty nabyly právní moci a jejich celková výše dosáhla 379 tisíc korun.
Nedodržování minimálních zůstatkových průtoků může negativně ovlivňovat ekologické funkce vodních toků, migraci ryb i dostupnost vody pro další oprávněné uživatele, a to zejména v období sucha.
Přečtěte si také: Požární ochranu NP České Švýcarsko posílila nová technika. Vznikající pracovní skupina se zaměří na požární bezpečnost v parcích
Ministerstvo životního prostředí současně připravuje novelu vodního zákona, která má umožnit využívání vyčištěných odpadních vod pro vybrané účely, například zalévání a závlahy.
Aktuálně je stav nedostatku vody vyhlášen v Plzeňském kraji na řece Otavě v Sušici, v Jihočeském kraji u vodních děl Římov a Husinec, ve Středočeském kraji na dolních tocích Vltavy a Labe a v Jihomoravském kraji v území vodního díla Vranov.
Podle TZ MŽP, red.
