„Neříkáme, že nová kalamita je nevyhnutelná. Teplo, sucho a oslabení porostů ale zvyšují rizika a prevence je levnější než řešení rozsáhlých škod,“ uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. Podle dat sdružení od roku 2021 klesá objem kůrovcového dříví, z 9,54 milionu m³ vytěženého smrkového kůrovcového dříví v roce 2021 loni klesl na 0,78 milionu.
Petr Doležal z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti upozorňuje na přetrvávající riziko, kdy v některých regionech zůstává zvýšený výskyt kůrovce a počasí může situaci rychle zhoršit. Na stav lesů má vliv rozložení srážek během roku, teplota, výpar, půdní vláha a délka suchých období.
Sucho zároveň komplikuje obnovu lesů a způsobuje odumírání kultur založených před dvěma až třemi lety. Lokálně vede ke ztrátám až 80 procent. Pro vlastníky to znamená další investice do výsadby a péče. Podle sdružení by tak měl stát vrátit podporu pro opakovanou obnovu kultur poškozených suchem, zároveň požaduje zapojení do pracovních skupin Národní koalice pro boj se suchem.
Vlastníci, kteří mají ze zákona povinnost se o lesy starat, potřebují podle sdružení zajistit stabilní financování. Ve schváleném rozpočtu na letošní rok bylo na podporu lesního hospodářství určeno 2,477 miliardy korun. Podle SVOL je na příští rok potřeba nejméně 2,557 miliardy korun, ale v návrhu ministerstva financí předloženého do vlády bylo pro lesní hospodářství navrženo 557 milionů korun bez výdajů krytých z emisních povolenek.
Stát by měl také podle SVOL vyplácet příspěvky na hospodaření v lesích v pevných termínech. „Vlastník potřebuje vědět, s jakými prostředky může počítat a kdy je skutečně dostane. Bez předvídatelného financování nelze dlouhodobě plánovat obnovu lesa,“ dodal místopředseda SVOL Richard Podstatzký.
Mezi požadavky a návrhy sdružení dále zmiňuje větší prostor pro vlastníky při výběru druhové skladby, aby dnes zakládané lesy byly schopné obstát v klimatických podmínkách příštích desetiletí, posílení aplikovaného výzkumu a odbornou diskusi o využití nepůvodních dřevin, které by byly odolné vůči suchu, vysokým teplotám a škůdcům.
Podle SVOL by měl stát v období ústupu kůrovcové kalamity připravit praktický krizový scénář pro případ rychlého zhoršení situace. Měl by být založený na monitoringu a předávání informací, kapacitách pro těžbu a asanaci, dostupnosti sadebního materiálu, pomoci drobným vlastníkům, logistice dříví a finančních nástrojích.
Podle ČTK, red.
