Česko zažívá toto léto výrazné sucho. Patrné to je i na našich lesích. Podle webu dendronet.cz trpělo začátkem srpna 60 % lesů vysokým nedostatkem vody. Kvůli tomu se u stromů často zastavila tvorba dřeva. Vedra a sucha jsou v Česku stále častější. V těch nejteplejších místech bychom tak podle dendrologa Jana Krejzy měli zkoušet pěstovat dřeviny například ze Středomoří.
Týdny extrémních veder téměř bez deště způsobily v českých lesích závažné sucho. Podle projektu DendroNetwork k 2. srpnu 9 % lesů trpělo extrémním nedostatkem vody a 60 % vysokým nedostatkem. Většinou se také zastavila tvorba dřeva. Až 70 % lesních ekosystémů vykazuje podprůměrný nebo ještě horší růst.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Nechci teda bejt šťoural.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114
Ale není to spíš jen lesnická mlha ?
V zákoně vidím invazivní druhy. Nic víc.
A asi určitě nedostanu dotaci na výsadbu cedru nebo ceru / ten je původní, ne ? /
Nic tam ale nevidím, proč bych mimo chráněná území a státní pozemky a bez dotací nemohl v lese sadit to, co mě pár let přežije.
Podle mě je to jen výmluva / smrk je nejlevnější / proč to nejde.
Navíc když budu pár let sázet kaštan, cer, šípák či široké spektrum dubů, tak jestli zase začne pršet, můžu se vrátit ke smrku, ne ? Při veškeré snaze a směsi zase tolik těch cizokrajných dřevin vysázet nikdo nestačí.
Všechno to jsou jen výmluvy, proč to nejde.
Musí se to testovat.
Smrk se testovat nemusí - každý vidí, že je v r...i Stejně jako buk, douglaska, borovice...
§ 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. Pokud to chcete do plánu či osnovy, tak jen to, co je v OPRL pro daný hospodářský soubor (v OPRL po závazném stanovisku MŽP, tedy výjimka) nebo žádat výjimku orgánu ochrany přírody. Bohužel.
Nic méně s habrem, cerem a šípákem to je teda v klidu ? Jako domácí dřeviny ?
Otázka je třeba i vlašský ořešák - ten je taky všudypřítomný a suchu dobře odolný.
A maďarský/balkánský dub - který je taky dle všeho původní ?
Němec s tím takový štráchy teda nedělá...
Kaštan se tam běžně sází jako původní.
Ty OPRL jsou už většinou mimo realitu....
Naše PLO 12 pro HS 23 a SLT 3M kyselé kamenité kotáry na slunci - má cílovou skladbu :
BO6 BK2 DB1
LP1 MD BŘ JD
https://nli.gov.cz/wp-content/uploads/OPRL-LO12-Predhori_Sumavy_a_Novohradskych_hor.pdf
Jedle nám tam roste, jestli ještě jedna, a bez šance...
Borovice jde do kytek plošně. Nepřirůstá celých 150 let co jí tam na obecní pastvinu vysadili.
Buk se sází, ale pravidelně bez listí.
Dub - pokud není v zástinu, je listí spáleno sluncem.
Modřín přežívá, tak jako lípa..
Tak, aby to aspoň pár let přežilo, s dřevinami původními, mělo by to složení být cca takovéhle :
DB 40, HB 30, BK 10, HR+TR 10, MD+BO+jiné listí 10
Ani tak to ekonomicky nebude , ale to co je v OPRL je tak pro padesátá léta a ani tak to tam nikdy nešlo...
Kancekářský krysy by si občas místo studia historie měli udělat exkurzy...
S tímhle si už dělají dobrej den ??
"Pozn.: Hodnoty produkčního potenciálu byly převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy
zahrnují tyto intervaly:
dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80.let) "
Jo, státní úředník se má ....
Ale jaký je právní podklad pro zařazení mezi nepůvodní, nemám tušení. Modřín už vyřadili (zda byl či ne, nevím).