Z iniciativy Středočeského kraje probíhala v minulých měsících informativní setkání se starosty jednotlivých obcí. Přírodní hodnota tohoto území byla i důvodem pro usnesení zastupitelstva Středočeského kraje schváleného výraznou většinou zastupitelů, které tak myšlenku vzniku národního parku podpořilo a vyzvalo Ministerstvo životního prostředí k přípravě jeho vyhlášení. Vyhlášení národního parku se stalo i součástí programového prohlášení vlády.
„Jsem přesvědčena, že kvalitně vyhlášený národní park může být přínosem nejen pro ochranu cenné přírody, ale je stimulem k sociálnímu a ekonomickému rozvoji regionu a tím zlepšení podmínek pro život místních občanů. Obce jsou ze zákona přímo vtaženy do dění v národních parcích, jejich zástupci se jako členové Rady parku přímo podílejí na rozhodování o správě území. Vím, že přírodu nelze dobře chránit bez lidí, kteří v daném území žijí,“ doplňuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. A pokračuje: „Záměr vyhlášení národního parku Křivoklátsko bezpochyby vyvolá debatu uvnitř jednotlivých zastupitelstev i mezi veřejností. Jako bývalá starostka vnímám, že se lidé mohou obávat novot a změn. Proto jsem připravena se vydat do obcí, kterých se to přímo dotkne. Chci s nimi mluvit o tom, že je důležité vážit si toho, co máme a umět to chránit. Věřím, že se nám v průběhu vyhlašování podaří projednat a racionálně vysvětlit nejasnosti a výhrady a že spolu se starosty nad upřesněným návrhem najdeme řešení, které bude pro většinu přijatelné,“ zdůrazňuje ministryně Hubáčková.
Čtěte také: Středočeští zastupitelé podpořili vyhlášení Národního parku Křivoklátsko
Podle stávajícího návrhu by se národním parkem mělo stát 16 % nejcennější části stávající chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Samotné vyhlášení národního parku pak neznamená omezení pohybu veřejnosti, případné usměrnění pohybu návštěvníků se řeší klidovými územími, které se však vyhlašují v dohodě se samosprávami a Radou národního parku.
Nyní budou dopracovány podkladové materiály a vlastní návrh by měl být projednáván dle stanoveného legislativního procesu. Jeho zakončením je schválení návrhu formou zákona.
Připravovaný národního park Křivoklátsko v bodech
- Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám. V národním parku by ležela jen obec Karlova Ves, ostatní by zůstaly vně jeho hranic.
- Na území budoucího národního parku podle ministerstva žijí desítky ohrožených rostlin a živočichů, třeba čáp černý, mlok skvrnitý nebo luňák červený, z rostlin například tis červený nebo mochna bílá. Ochranáři si cení zejména lesů v nadmořských výškách mezi 200 a 600 metry nad mořem. Lesy tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR a staly by se prvním národním parkem, který by nebyl přeshraniční, tedy by neměl svůj protějšek v cizině.
- Chráněná krajinná oblast (CHKO) Křivoklátsko, která byla vyhlášena 24. listopadu 1978, má rozlohu 628 km2. Leží při západním okraji Středočeského kraje (okresy Beroun, Kladno a Rakovník), částečně zasahuje i do kraje Plzeňského (okresy Plzeň-sever a Rokycany).
- Jde o pahorkatinu s výraznými hřbety, rozkládá se podél středního toku Berounky a 64 procent území tvoří lesy. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 metrů), nejnižším bodem je Berounka v Hýskově (217 metrů). Má pestré tektonické i horninové složení, typický je současný výskyt údolí s horským klimatem a teplých a suchých vrcholů kopců, kde se daří teplomilným živočichům a rostlinám.
- CHKO Křivoklátsko tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s nebývale pestrým složením stromů a velkým podílem přírodních porostů; na území se dá nalézt více než 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 zde i hnízdí.
- V březnu 1977 vyhlásilo UNESCO oblast světovou biosférickou rezervací, CHKO je také součástí evropské soustavy Natura 2000. Na území CHKO jsou čtyři národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací a sedm přírodních památek.
- Správa CHKO sídlí ve Zbečně na Rakovnicku. Na území CHKO se nacházejí středověké hrady Křivoklát, Točník, Žebrák, Krakovec či zříceniny Týřov a Jenčov, zámky Zbiroh, Nižbor a Lány či rozhledny Máminka na Krušné hoře a Velká Buková.
- V listopadu 1998 řekl u příležitosti 20. výročí vyhlášení CHKO tehdejší ředitel Správy chráněných krajinných oblastí a současný šéf Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc, že Křivoklátsko má zřejmě jako poslední území v ČR reálnou šanci získat statut národního parku.
- Myšlenka na vyhlášení pátého národního parku na území ČR se oživila za úřadování bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, v přípravách pokračovali i jeho nástupci.
- Proces vyhlašování národního parku začal v březnu 2010, už tehdy se kvůli obavě z případných omezení postavili proti parku někteří obyvatelé dotčených obcí, nesouhlasnou petici podepsalo v roce 2012 na 14.000 lidí. Přestože reprezentace Středočeského kraje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko odmítla, ministerstvo životního prostředí v přípravách pokračovalo. Příznivci vzniku národního parku argumentují významností území, množstvím rostlinných druhů a živočichů i vysokou lesnatostí. Odpůrci kritizují případné omezení přístupu do některých oblastí, zrušení soukromých honiteb či změny v těžbě dřeva.
- Loni v červnu středočeští zastupitelé vyhlášení národního parku podpořili. Záměr ocenil také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna.
- Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko si dala do programového prohlášení nová koaliční vláda Petra Fialy (ODS). MŽP vyzvalo k přípravě jeho vyhlášení. Kraj začal na konci minulého roku jednat s obcemi, jichž se vyhlášení národního parku dotkne. Vyhlášení národního parku podle MŽP neznamená omezení pohybu veřejnosti.
Podle TZ MŽP a ČTK
