Proti vyhlášení národního parku dnes vystoupili lesníci, například Miroslav Pecha z Lesnického parku Křivoklátsko. Odmítají mimo jiné to, že by v regionu klesala biodiverzita. Podle nich naopak lesnický park pomáhá zachovávat a zvyšovat přírodní hodnoty Křivoklátska, a tím i hodnoty lesních ekosystémů. Předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl (ODS) řekl, že lesnické hospodářství v CHKO je v pořádku, a právě proto je třeba tamější přírodní hodnoty chránit.
O vyhlášení národního parku ministerstvo životního prostředí i hejtmanství uvažovala už před několika lety, část obcí ale tehdy považovala nynější ochranu přírody prostřednictvím CHKO za dostatečnou. Samotný proces je na začátku a bude následovat ještě řada dalších kroků včetně dopracování odborných podkladů. „Je důležité zjistit názory v místě nyní,“ řekla krajská radní pro životní prostředí Jana Skopalíková (Piráti). Místopředseda výboru pro životní prostředí a krajský zastupitel Dan Jiránek (ODS) už dříve odhadl, že na samotné vyhlášení by mohlo dojít přibližně za dva tři roky.
„Podpora Středočeského kraje je z pohledu ministerstva životního prostředí velmi vítaná. Podporu hejtmanů Středočeského kraje jsme zaznamenali již i v minulosti a znamená pro nás naději, že toto téma je pro region opět aktuální,“ uvedl ministr Brabec. (ANO). „Co ale léta zdůrazňujeme a považujeme za naprosto klíčové, je podpora obcí, které jsou stěžejním partnerem na cestě k vyhlášení národního parku. Pokud bychom zaznamenali pozitivní zájem většiny obcí, dopředu ujišťujeme, že jsme připraveni odstartovat jednání k přípravám na vyhlášení,“ dodal ministr.
Zatímco příznivci národního parku dlouhodobě kritizují například způsob těžby dřeva či monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy, odpůrci se obávají například omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či přílišné ochrany stromů, a to i těch, které už nejsou životaschopné, čímž by se utlumila i životaschopnost celých lesů. Samostatnou kapitolou je zvýšený turismus související s vyhlášením národního parku, který může být přínosem pro místní podnikatele, ale v případě extrémního rozmachu může mít na přírodu negativní dopad.
V národní park by se mělo proměnit nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy přibližně šestina nynější chráněné krajinné oblasti. Zastavěným územím by do něj patřila jen obec Karlova Ves, ostatní zastavěné části obcí by zůstaly za jeho hranicemi.
V České republice se nacházejí čtyři národní parky. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladším je České Švýcarsko a nejmenším Podyjí.
Podle ČTK
