Ing. Václav Lidický
výrobně technický ředitel, Lesy České republiky, s. p.
- Jak hodnotíte rok 2014 z pohledu lesnického hospodaření Lesů ČR a obecně situaci v lesnicko-dřevařském sektoru v roce 2014?
Lesnické hospodaření Lesů ČR z pohledu celostátní působnosti podniku nezaznamenalo v roce 2014 žádné zásadní výkyvy či neočekávané situace. Za významný úspěch podniku lze nepochybně považovat korektní zvládnutí procesu předání lesních majetků oprávněným církevním subjektům. Šlo o náročnou a často komplikovanou problematiku, se kterou se letos podařilo díky nasazení našich pracovníků z velké části vypořádat. Spolupráce s lesnickými firmami v komplexních zakázkách probíhala standardně, Lesy ČR realizovaly svůj záměr otevřenosti a transparentnosti a zahájily komunikaci s profesními svazy podnikatelů v LH a dřevozpracujícím sektoru a s podnikatelskou veřejností, průběžně poskytovaly informace ke strategickým cílům a záměrům podniku, k přípravě smluv na komplexní zakázky, k obchodování dříví LČR a i k dalším oblastem spolupráce. Očekávaný celkový roční objem těžeb ve výši 8 milionů m3 vychází z bilancované těžby Lesů ČR. Podíl nahodilých těžeb se rámcově udržel z důvodu absence plošných abiotických kalamit v běžném rozsahu. Z celostátního pohledu se podařilo udržet výskyt kůrovce na velmi nízké úrovni. Významný podíl z celkového objemu nahodilé těžby se vztahuje k odumírání smrkových porostů v důsledku komplexu příčin sucho-václavka-kůrovec (zvláště lýkožrout severský) v severovýchodní části ČR. V souvislosti s ochranou lesa je potřeba zejména zmínit škody ponravami chrousta na lesních porostech v oblasti „Moravské Sahary“, asanace porostů smrku pichlavého odumírajících v důsledku napadení kloubnatkou smrkovou v Krušných horách a odumírání jasanu v důsledku napadení patogenem Chalara fraxinea.
Situaci v lesnicko-dřevařském sektoru v roce 2014 vnímám jako relativně stabilizovanou v pozitivním i negativním smyslu.
Situace v lesnicko-dřevařském sektoru v roce 2014 lze charakterizovat trvalým převisem poptávky po pilařské jehličnaté kulatině, kterou táhne export a dlouhodobým menším zájmem o některé listnaté sortimenty, zejména bukové. Přes mírný pokles cen dříví v průběhu roku, který se promítnul i do vývoje indexů publikovaných ČSÚ, jsou ceny dříví roku 2014 vyšší, než jsme očekávali.
- Jaké jsou výhledy a cíle lesnického hospodaření Lesů ČR na rok 2015?
Obecně lze říci, že základním cílem lesnického hospodaření v roce 2015 bude zajištění řádného lesnického hospodaření na co nejvyšší odborné úrovni, naplnění projektů lesnických činností racionálním způsobem a dokončení procesu předání lesních majetků oprávněným církevním subjektům. Z pohledu ochrany lesa bude nutné zejména zajistit včasné zpracování kůrovcem napadené nebo pro kůrovce atraktivní dřevní hmoty obecně, zvláště pak v oblastech postižených václavkou a lýkožroutem severským s cílem co nejvíce zpomalit rozpad tamních smrkových porostů.
Ing. Kučera František
předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL)
- Jak hodnotíte situaci obecních a soukromých vlastníků lesů v roce 2014?
Když v závěru roku 2010 začaly ceny dříví po mnoha letech poměrně výrazně stoupat, ani největší optimista nečekal, že období pro lesníky příznivých cen dříví potrvá až do dnešních dnů. V roce 2015 sice došlo k mírnému poklesu cen jehličnaté kulatiny, nicméně po celý rok se udržely ceny, které umožňovaly vlastníkům lesa pokrýt veškeré pro les potřebné náklady i vytvořit určitý zisk. I skutečnost, že se v roce 2014 neobjevila žádná výraznější a rozsáhlejší kalamita je příznivým faktem pro hospodaření s lesními majetky.
Na druhou stranu i v tomto roce opět došlo k poklesu objemu finančních prostředků určených na podporu hospodaření v lesích, vyplácených jednotlivými krajskými úřady a je asi jen otázkou času, kdy některý z krajů přestane tyto příspěvky vyplácet zcela. Porovnáme-li objem peněz, který je poskytován na každý hektar zemědělsky obhospodařované plochy, je lesní hospodářství stavěno do role odstrkované „Popelky“. Rozhodnutí z roku 2005 ponechat vyplácení příspěvků na hospodaření v lesích na libovůli krajských zastupitelstev, bylo zcela jednoznačně pochybením státu. Pokud stát deklaruje zájem na používání ekologických a k přírodě šetrných technologií při hospodaření v lese, na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, výchově porostů do 40 let věku porostu, ale také na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, které tvoří náklady mimo oblast realizovatelnou na trhu, nemůže celou finanční zátěž s tím spojenou přenést na vlastníka lesa.
Snaha SVOL o nápravu situace zatím nebyla naplněna. Určitou naději pro lesnický sektor, a to nejen v otázce financí, snad skýtá určitá stabilizace rezortu projevující se mimo jiné obsazením funkce náměstka ministra pro lesní hospodářství člověkem z oboru i zklidnění situace u LČR po obsazení všech vedoucích manažerských funkcí podniku.
Rok 2014 byl rokem, kdy se začaly realizovat církevní restituce, které by měly po jejich dokončení přinést mírný pokles rozlohy státních lesů v ČR a díky rozhodnutí církví zpětně nabytý lesní majetek obhospodařovat vlastními zaměstnanci a silami i potřebnou vyšší míru konkurence do odvětví. Vinou nutné administrativy, možná až přespříliš byrokraticky prováděné, probíhá toto navracení majetku velmi pomalu, nicméně jde z našeho pohledu rozhodně o krok správným směrem.
Významnou událostí končícího roku pro vlastníky lesů byly podzimní volby do obecních a městských zastupitelstev. Vlastníků soukromých lesů se příliš nedotýkaly, snad jen v těch případech, kdy přímo vlastníci lesů v těchto volbách kandidovali a uspěli. Nicméně pro správce a pracovníky obecních lesů jsou tyto volby vždy spjaty s určitou nervozitou a očekáváním, s jakými změnami nová zastupitelstva přijdou. Přáním lesníků vždy je, aby zastupitelé neviděli v lese jen zdroj příjmů pro obecní pokladnu, ale aby chápali les jako dlouhodobý majetek obce, který je potřeba spravovat uvážlivě s výhledem daleko přesahujícím volební období.
- Co očekáváte od roku 2015?
Pro rok 2015 si lze jen přát pokračující stabilitu cen dříví, další rok bez mimořádných kalamit, úspěšné dokončení církevních restitucí a dobře fungující obecní a městská zastupitelstva. Pokud by se podařilo dotáhnout do úspěšného konce úsilí o přesun příspěvků na hospodaření v lesích zpět na stát, snahu o liberalizaci lesního zákona a novelizaci zákona o myslivosti tak, aby se našla účinná cesta ke snížení škod zvěří na lesích, splnil by rok 2015 naše očekávání.
Ing. Vojtěch Macek
tajemník Správy majetku Arcibiskupství pražského
- Jak hodnotíte dosavadní průběh církevních restitucí s ohledem na vydávání církevních lesů?
Pozitivní bezesporu je, že stát (Lesy ČR a Státní pozemkový úřad) během roku 2014 začal navracení lesních majetků jednotlivým církevním subjektům uvádět ve skutek a z politické otázky se pomalu stává rutinní a vesměs korektní proces. Zvláště v posledním čtvrtletí Lesy ČR předaly celou řadu větších i menších souborů pozemků. Někteří významnější majitelé se již dočkali obnovy vlastnictví v jednotkách tisíců hektarů. Avšak většina nárokované výměry vydána zdaleka není a tím, že ze strany státu nejsou dodrženy zákonné lhůty, nemohou církevní subjekty hospodařit v očekávaném rozsahu.
Ve vztahu k Lesům ČR se podařilo zprůchodnit textaci dohod o vydání, praxi předávacích protokolů a – po nemalém odporu právního i technického rázu – také přejímku lesnických dat. Ve vztahu k vlastnímu hospodaření došlo – úměrně k situaci a možnostem jednotlivých subjektů – k personálnímu posílení lesnických týmů, rozvoji softwarového vybavení a započetí prací v lese, což patrně již zaznamenala řada dodavatelů a odběratelů.
Nelze zastírat, že před oprávněnými a povinnými osobami zůstává ještě mnohé nevyřešeno: některá pracoviště povinných osob konají pomaleji či se znatelně menšími výsledky. Nároky některých oprávněných osob jsou záměrně udržovány v rovině politického problému (společným jmenovatelem jsou Benešovy dekrety). Stav některých předávaných nemovitostí je bohužel poplatný tomu, že stát věděl, že je bude vracet. Některá ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání musejí „dozrát“ v judikatuře.
Jako velmi prospěšnou je třeba hodnotit dozorčí činnost MZe, které pravidelně svolává povinnou i oprávněnou stranu k řešení aktuálních otázek v procesu vydávání. Na církevní vlastníky (i státní správu) doléhá zatím s velkým otazníkem kontinuita LHP, tj. sjednocení decennií tam, kde majetek přichází z více LHC Lesů ČR, a úprava a tvorba honiteb – rozsah církevních lesů a spektrum vlastníků činí z této záležitosti výzvu pro celý sektor.
- Jaký stav byste považovali z hlediska navracení lesů církvím za úspěch na konci roku 2015?
Je nasnadě přání církevních subjektů, aby na konci roku 2015 byla vydána naprostá většina nárokovaných věcí a k řešení soudní cestou toho zbylo co nejméně. Věříme, že se podaří stabilizovat naše hospodaření, vybudovat vzájemnou spokojenost při spolupráci s obchodními partnery a rozuzlit popsané otazníky související se zákonem o lesích, resp. myslivosti.
Ing. Jan Kozel, Ph.D.
vedoucí Odboru péče o lesní ekosystémy, náměstek ředitele Správy CHKO a NP Šumava
- Jak ve stručnosti hodnotíte rok 2014 zejména s ohledem na péči o lesní ekosystémy?
Správa NP a CHKO Šumava se v roce 2014 zaměřila v území s aktivním managementem na přestavby lesních porostů. Prostor pro tyto aktivity umožnil především fakt, že do konce listopadu minulého roku se nevyskytla žádná nahodilá událost, která by výrazně narušila plnění plánovaných opatření. Objem vynucených těžeb se omezil na zpracovávání kůrovcem napadených stromů, jejichž výskyt poklesl na přibližně 56 % množství roku 2013 (72 000 m3) a k 30. 11.2014 dosáhl hodnoty 23 000 m3. Kromě toho jsme nezaznamenali ani výrazný výskyt vývratů a zlomů. Pro dokreslení celkové kůrovcové situace budou důležité informace z podzimního leteckého snímkování, které doplní data o výskytu nově odumřelých stromů v územích ponechaných samovolnému vývoji.
Pokud jde o plánovaná opatření, těžiště práce spočívalo v rekonstrukčním managementu uměle založených lesních porostů. Po letech vysokých nahodilých těžeb se otevřel prostor pro zásahy v zanedbaných mladých porostech, které vznikaly především v 80. letech po větrných a kůrovcových těžbách před vznikem Národního parku Šumava. Výrazný podíl na úmyslných zásazích měly těžby v porostech do 40 a 60 let věku, ve kterých je třeba snižovat počet stromů, podporovat stabilní jedince a menšinově zastoupené žádoucí druhy dřevin. Postupně se přechází na prvky strukturních probírek s cílem diferencovat tloušťkovou strukturu a umožnit v budoucnu bezpečnou regulaci porostního mikroklimatu. V souvislosti s uplatňováním výběrných principů a prvků strukturních probírek probíhala pracovní setkání a instruktáže lesního personálu na majetcích, kde s těmito postupy mají bohaté zkušenosti a disponují pozitivními příklady dlouhodobé aplikace těchto postupů (např. Klášterní lesy Schlagel, Bavorské státní lesy LZ Neureichenau). Také jsme absolvovali vzájemná pracovní setkání s lesníky z NP Bavorský les.
- S jakými hlavními cíli ve vztahu k lesům NP Šumava vstupujete do roku 2015?
Očekáváme, že i v příštím roce budou vhodné podmínky pro realizaci zásahů podporujících prostorovou diferenciaci sekundárních lesních porostů. Věříme, že nahodilosti zůstanou opět v menšině a pro přestavby bude dostatek prostoru.
Rádi bychom tedy v roce 2015 byli v lese jako první, a nikoliv až po větru či kůrovci, jak tomu až na výjimky po dobu existence NP Šumava bylo. Jsme přesvědčeni, že se podaří navázat i na dobrou spolupráci s okolními lesními majetky v oblasti vzájemné výměny zkušeností a sdílení problémů, které přináší správa lesních majetků ve stejném prostoru s jiným posláním.
Děkuji za odpovědi, JP
Kompletní anketu si můžete přečíst v Lesnické práci 1/2015
