Lesy ČR v minulých dnech podepsaly poslední z 94 smluv z mnohamiliardového tendru. Zbývajících 23 částí zakázky bylo zrušeno a podnik na ně podle serveru E15 už vyhlásil nový tendr. Společnost LESS & FOREST původně uspěla na 88 jednotkách, ale podepsala jen 29 zakázek, což je podle Humla optimální objem z pohledu kapacity firmy. "Tato optimalizace objemu prací nebyla ale pro naši firmu zadarmo. LČR v našem případě ve 100 procentech případů využily své možnosti uplatnit záruky za nabídku, v případě když LESS & FOREST smlouvu nepodepsal. Náklady spojené s tímto procesem tak dosáhly 60 milionů Kč," vyčíslil Huml.
Za pozitivní označil skutečnost, že se LČR v souladu se zásadami takzvané Dřevěné knihy vrátily k tendru na delší časové období, a skončilo tak opakované jednoroční provizorium. "Také je určitě správně, že 100 procent zakázky je takzvaně 'při pni', protože podnikatelské subjekty jsou schopny realizovat prodej dřeva mnohem efektivněji než státní podnik," podotkl Huml. Na druhou stranu ale podle něj celý lesnický a dřevozpracující průmysl podobně jako v předchozím roce poznamenalo zpoždění celého procesu, takže i tentokrát se smlouvy podepisovaly většinou až letos. Lesnickým firmám tak vznikaly ztráty, protože neměly čas řádně a včas zakázky přebírat, dopředu si nasmlouvat příslušné kapacity a podepsat smlouvy se svými odběrateli.
Škody podle Humla vznikly i dřevozpracovatelům, protože na přelomu roku na trhu nebyl dostatek dřeva nebo jeho cena byla neúměrně vysoká. Lesy ČR zabezpečují 50 procent dodávek dřeva a tento výpadek není možné nahradit dovozy či předzásobením.
Ztráty vzniklé jen skupině LESS je podle Humla možné odhadnout na 150 milionů korun. Zpoždění ale podle něj nebylo způsobeno jen Lesy ČR. "Negativní roli zde sehrál i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který celý proces na dva měsíce zastavil, aniž toto opatření zdůvodnil," míní Huml. Podobně prý nerozumí tomu, proč se zrušila soutěž na 23 územních jednotkách, přestože zákon o veřejných zakázkách předpokládá podepisování i z druhých a třetích míst. "Uvedeným postupem nepochybně vznikla LČR škoda, protože se na těchto jednotkách bude pracovat jen v provizorním režimu a za nižších cen, než bylo dosaženo z druhých míst," dodal Huml.
LČR a ministerstvo zemědělství by podle něj měly hledat cesty, jak ztráty vzniklé zpožděním tendrů kompenzovat. Jednou z možností by podle Humla mohlo být prodloužení splatnosti faktur za dřevo, protože nyní lesnické firmy financují obchod od pokácení po dodání koncovému odběrateli, což může být i osm až deset týdnů. "Toto prodloužení splatnosti by mohlo být i za rozumný úrok, takže by LČR vydělaly peníze, které by neodcházely bankám, ale zůstaly v odvětví," podotkl Huml.
Přestože ještě nejsou k dispozici konečná čísla za rok 2011, je podle zástupce ředitele zřejmé, že LESS utrpí poprvé v historii ztrátu, která se odhaduje na 150 milionů korun. "Tato ztráta byla způsobena některými jednorázovými operacemi, které se již nebudou opakovat (prodali jsme například pilu v Lehotě na Slovensku a ukončili podnikání v Rusku), ale hlavně z našeho pohledu neoprávněnou aplikací indexace našich nabídkových cen u zakázky s LČR, které byly v rozporu s vývojem ceny dřeva na trhu, a nemohly být proto v naší kalkulaci zohledněny," uvedl. Jen tímto jednáním údajně vznikla skupině škoda 250 milionů Kč. "Z této ztráty se právně domáháme vůči LČR přibližně 190 milionů Kč," upřesnil Huml.
Ztráty podle něj utrpěly i pily holdingu LESS, které byly pod silným tlakem způsobeným rostoucími cenami dřeva. Kvůli krizi ve stavebnictví ale nemohly být plně promítnuty do ceny řeziva. Tato ztráta, byť určitě významná, ale podle Humla není pro LESS fatální. Skupina stále disponuje vlastním kapitálem ve výši půl miliardy korun a přes zmíněné obtíže si podle Humla stále udržuje důvěru financujících bank.
red.
