- Ministerstvo zemědělství aktuálně novelizuje tři zákony, které se přímo dotýkají lesnictví – zákon o lesích, zákon o myslivosti a tzv. zákon o dřevě. V jaké fázi se jednotlivé novely nacházejí?
Novely všech tří zákonů schválila vláda. Všechny tři novely byly zařazeny na program 119. schůze Poslanecké sněmovny. Prvním čtením prošla dne 11. prosince novela zákona o lesích a novela zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh.
- Můžete připomenout hlavní změny a nejobtížněji projednávané body jednotlivých novelizací?
Zákon o dřevě byl původně navržen pro implementaci nařízení EU o dřevě. Protože dotčené nařízení bude nahrazeno nařízením proti odlesňování, bylo tak nezbytné přistoupit k novele i tohoto zákona. Nařízení proti odlesňování staví na základních prvcích původního nařízení o dřevě, ale zásadně rozšiřuje svůj rozsah – už se nejedná pouze o dřevo a výrobky z něj, ale i o šest dalších komodit, včetně skotu nebo kaučuku. Současně již nepožaduje pouze dodržování právních předpisů země původu, ale také přímo vyžaduje, aby nebyl na trh EU uveden výrobek pocházející z produkce, která způsobila odlesňování nebo degradaci lesů. Nově jsou i velcí obchodníci vnímáni jako hospodářské subjekty, a musí proto plnit stejné povinnosti.
Novela zákona definuje příslušné orgány ve vztahu k nařízení. Hlavním příslušným orgánem v ČR bude Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, přejmenovaný na Národní lesnický institut. Bude úzce spolupracovat s dalšími příslušnými orgány, mezi které patří jak organizace resortu Ministerstva zemědělství (Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), tak i mimoresortní organizace (krajské hygienické stanice, Česká obchodní inspekce a Česká inspekce životního prostředí). Tato novela dále upravuje informační systém pro komunikaci příslušných orgánů, způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, specifikuje úkoly pro orgány Celní správy ČR a aktualizuje i úpravu přestupků.
Ministerstvo zemědělství se při přípravě této novely potýkalo se dvěma zásadními rozpory. První se týkal požadavku na navýšení rozpočtu (a personálních kapacit) na implementaci tohoto nařízení, kterému zatím nebylo vyhověno. Druhým aspektem bylo přesvědčit zástupce některých existujících kontrolních orgánů mimo resort Ministerstva zemědělství, aby přijali roli příslušného orgánu.
Hlavními cíli novely zákona o myslivosti jsou snížení početních stavů spárkaté zvěře a tím snížení škod na lesích a v zemědělství, propojení managementu zvěře a jejího lovu se stupněm poškození lesa, kontrola a transparentnost provádění lovu, snížení administrativní zátěže prostřednictvím digitalizace a zároveň zohlednění programového prohlášení vlády. Posílení práv vlastníků honebních pozemků podle programového prohlášení vlády prostřednictvím snížení minimální výměry na 250 hektarů pro všechny honitby a zároveň umožnění vlastníkům lovit na vlastních pozemcích jsou hlavními obtížnými body celé novely.
Hlavním cílem novelizace lesního zákona je vytvořit vlastníkům lesů větší prostor pro samostatné rozhodování, neboť jsme přesvědčeni, že je to základní předpoklad pro zvládnutí měnících se ekonomických a společenských podmínek správy lesa a lesnického hospodaření a především pro úspěšné zvládnutí adaptace lesů na měnící se přírodní podmínky v důsledku změny klimatu. Vzhledem k velkému rozsahu změn vzbudila příprava novely velký zájem prakticky ve všech kruzích, které mají k lesu a k lesnímu hospodářství nějaký vztah, od vlastníků lesů, lesních hospodářů přes nejrůznější orgány veřejné moci, nevládní organizace až po odbornou i laickou veřejnost.
Nejvýznamnější změny, spočívající v uvolnění podmínek lesnického hospodaření ve prospěch samostatného rozhodování vlastníků lesů, provázely také největší diskuze. Pokud bych měl vybrat alespoň dvě konkrétní změny, jejichž projednávání bylo nejnáročnější, tak je to zrušení závazného ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu pro nestátní lesy a zrušení zákazu pastvy v lesích. Tyto změny budí veliký zájem a celkem dobře se na nich ukázalo, jak je obtížné měnit zažité pohledy na povinnosti vlastníků lesů.
- V rámci novely lesního zákona by měl vzniknout lesnicko-dřevařský fond. Jaké jsou hlavní parametry, účel a očekávané přínosy fondu z pohledu Ministerstva zemědělství?
Založení lesnického a dřevařského fondu není součástí vládního návrhu novely lesního zákona, a musel by tedy být dodán formou pozměňovacího návrhu. Ministerstvo zemědělství tuto myšlenku, která je i součástí jeho strategických dokumentů (Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, Surovinová politika pro dřevo), dlouhodobě podporuje. Fond by měl sdružovat odvody od větších vlastníků a správců lesa a od větších zpracovatelů dřeva, stejnou výší, jako činí zmíněné odvody, by měl přispět stát.
Od fondu bych očekával zejména podporu cílů Surovinové politiky pro dřevo, tedy zvyšování využívání a spotřeby dřeva a výrobků z něho v ČR při efektivním využívání jeho zdrojů, podporu výroby s vyšší přidanou hodnotou, ale i propagaci studijních oborů, které se zabývají lesním hospodářstvím a využitím dřeva, či zapojení lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu do rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a bioekonomiky. Fond by měl přispět k lepší informovanosti veřejnosti o lesnictví a dřevařství, o funkcích lesa, možnostech využití dřeva a přínosech sektoru k plnění celospolečenských zájmů.
Celou novoroční anketu a mnoho dalších zajímavých témat najdete v lednovém čísle Lesnické práce. Předplatit si ji můžete ZDE.
- Odkdy by v případě schválení pozměňovacího návrhu zákona obsahujícího formulaci principů lesnicko-dřevařského fondu měl začít fungovat?
V případě, že novela lesního zákona nabude účinnosti k 1. 7. 2025, lze uvažovat o tom, že by fond začal fungovat v roce 2026.
- Zákon o dřevě (návrh zákona, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh) reaguje hlavně na evropské nařízení o odlesňování EUDR, jehož účinnost bude s největší pravděpodobností odložena a není vyloučeno, že dozná i změny. Jakou roli sehrálo Ministerstvo zemědělství ve snahách o odložení účinnosti tohoto nařízení a budete iniciovat v rámci legislativního procesu nějaké další změny v nařízení? Je reálné, aby toto byrokratické a administrativně složité nařízení bylo zrušeno?
Ministerstvo zemědělství již od začátku roku 2024 na všech úrovních velmi aktivně usilovalo o odložení účinnosti nařízení. Tato snaha vycházela z několika zásadních důvodů, jako je značné zpoždění přípravy a nedostatečné testování informačního systému Evropské unie, přes který se mají všechna prohlášení o náležité péči administrovat, nebo absence kategorizace zemí podle míry rizika odlesňování ze strany Evropské komise. O odložení účinnosti usilovaly také ostatní členské státy EU, mimounijní země nebo zástupci hospodářských subjektů z celého světa. Tento tlak nakonec vyústil v předložení návrhu Evropské komise na odložení účinnosti nařízení, který byl v prosinci přijat Evropským parlamentem a Radou EU, a to bez dalších změn v nařízení. Hospodářským subjektům i příslušným orgánům byl tak poskytnut další rok k přípravě na provádění tohoto nařízení.
ÚHÚL dělá maximum pro přípravu, ať už formou tvorby vlastních vodítek pro lepší orientaci v problematice, nebo prostřednictvím odpovědí na různorodou škálu otázek od hospodářských subjektů nebo v rámci pravidelných seminářů, které se jen v minulém roce uskutečnily ve dvou cyklech (v červnu a pak také v listopadu a prosinci) a kterých se účastnily stovky osob.
Nedomnívám se, že je reálné, že by nařízení proti odlesňování bylo zrušeno. Už proto, že řeší dlouhodobě odkládaný problém odlesňování ve světě, a z tohoto důvodu je potřebný. V průběhu plánovaných revizí nařízení budeme usilovat o jeho racionalizaci a zjednodušení tam, kde je to možné.
- Od nového roku dojde ke změně názvu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) na Národní lesnický institut (NLI). Kde vidíte jako zástupce zakladatele budoucí nové role ÚHÚL, resp. NLI?
K přejmenování Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů na Národní lesnický institut dochází již od 1. 1. 2025. Z pozice zřizovatele je již delší dobu zřejmé, že těžiště činností zajišťovaných ÚHÚL nespočívá pouze v problematice hospodářské úpravy lesů. Ústav se stal hlavním pořizovatelem a nositelem informací o lese, stále více je zapojen do zjišťování stavu lesa, vytváří informační a datovou podporu řady aktivit sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství, a je tak přirozené, že potřeba nového názvu, který by lépe vystihoval činnost této organizace, byla stále aktuálnější.
- Palčivou otázkou konce roku 2024 byly odvody zisků Lesů ČR do fondu zakladatele. Opětovný tlak na tento zdroj příjmů státního rozpočtu bez zohlednění metodiky tzv. bezpečné renty může vést znovu k ohrožení rezervních fondů podniku, omezení potřebných investic do lesů, ale také k destabilizaci celého lesnicko-dřevařského sektoru. Jak se k těmto záměrům Ministerstva financí staví Ministerstvo zemědělství jako zakladatel státního podniku?
Nejprve bych rád připomněl, že ze zákona o státním podniku (č. 77/1997 Sb.) plyne, že státní podnik vytváří rezervní fond, který je určen čistě ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a k dalším zákonem určeným výdajům. Minimální výše rezervního fondu byla navýšena na 3,5 mld. Kč, do této výše je rezervní fond průběžně doplňován z výsledku hospodaření. Tyto prostředky nelze čerpat pro účely posílení státního rozpočtu. Musím tak v tomto ohledu odmítnout jakoukoliv úvahu o destabilizaci lesnicko-dřevařského sektoru. Státní podnik navrhl v rámci Strategie rozvoje státního podniku Lesy České republiky, s. p., na období od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2029 metodiku stanovení tzv. bezpečné renty, která zvyšuje předvídatelnost, stabilitu financování a je důležitá pro investiční rozhodování podniku. Navrženou částku odvodu vnímám jako maximální a počítám s tím, že v příštím roce realizovaný odvod bude na základě dohody ministrů zemědělství a financí vycházet z reálných možností státního podniku daných zejména hospodářským výsledkem za rok 2024.
- Co považujete za hlavní úspěchy či neúspěchy Ministerstva zemědělství v roce 2024 a na co se chcete zaměřit v roce 2025?
Mezi hlavní úspěchy na úseku lesnictví a myslivosti považuji právě finalizaci zásadních novel lesního zákona a zákona o myslivosti a jejich předložení do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Za úspěch považuji i předložení novely zákona o dřevě do sněmovny k dalšímu projednání.
Dosáhli jsme odložení účinnosti nařízení EU proti odlesňování o jeden rok, což přispěje k lepší přípravě hospodářských subjektů příslušných orgánů a Evropské komise na jeho provádění, včetně odstranění zbytečné administrativní zátěže pro všechny.
Schválením Surovinové politiky pro dřevo vládou ČR v červnu 2024 jsme získali rámec pro podporu většího využívání dřeva jako strategické komodity v naší společnosti, zejména ve stavebnictví a ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou.
Rychle jsme zareagovali na zářijové ničivé povodně a spustili program poskytování finančního příspěvku na zmírnění škod způsobených na lesních cestách povodněmi v září 2024.
Děkujeme za odpovědi, redakce
