Situace polského dřevozpracujícího průmyslu
Jarosław Michniuk, generální ředitel polského předního výrobce překližek Paged Sklejka, zahájil konferenci zdůrazněním zásadní role dřevařského průmyslu v polské ekonomice: „Polsko zaujímá v evropském dřevozpracujícím průmyslu špičkovou pozici. Spojením všech segmentů - dřeva, nábytku a papíru - jsme po Německu druhým největším trhem v Evropě. Dosáhli jsme toho díky určitým podmínkám, které byly v Polsku vytvořeny, včetně dostupnosti dřevní suroviny za předvídatelnou cenu. Vývoj se odráží ve výkonnosti odvětví. Jen v roce 2023 činila hodnota nábytku vyrobeného v Polsku 65,1 miliardy PLN. Podobné hodnoty dosáhla i výroba papíru a papírenských výrobků,“ uvedl.
Postavení polského dřevozpracujícího průmyslu v posledních 15 letech neustále roste. Země je tak dnes lídrem ve výrobě a vývozu mnoha výrobků ze dřeva v Evropě. Prodaný objem produkce dřevařského a lesnického průmyslu dosáhl v roce 2023 výše 210,8 mld. zlotých, což představuje 6,8% podíl na HDP (odhadnuto výdajovou metodou). Odvětví zahrnuje 74 615 podniků, které zaměstnávají téměř 440 000 osob.
„Rozvoj dřevařského průmyslu naznačuje, že polským podnikatelům se podařilo dosáhnout měřitelných úspěchů. Nyní jde o to, abychom nepromarnili to, co jsme v posledních letech pracně budovali,“ dodal Michniuk.
Zpráva o stavu lesů
Tomasz Wiktorski, zakladatel společnosti B+R Studio, která se specializuje na analýzy trhu s nábytkem, představil závěry zprávy „Co s těmito lesy?“. Z té vyplývá, že lesy v současné době v Polsku pokrývají 9,484 milionu hektarů. Od roku 2010 se jejich plocha zvýšila o 155,3 tis. ha. Tento nárůst jde ruku v ruce s rostoucím množstvím zdrojů dřeva.
„Naše lesy jsou bohaté na zásoby dřeva. Je to čtvrtá největší zásoba dřeva na stojato v Evropské unii. To je důkazem, že Polsko již léta úspěšně zavádí trvale udržitelné lesní hospodaření, které umožňuje současně chránit lesy a využívat dřevo jako obnovitelný zdroj,“ uvedl Wiktorski. Podle závěrů zprávy je odlesňování globálním problémem, netýká se však Polska, kde lesní porost přibývá. Tempo zalesňování se však v poslední době zpomalilo, z velké části kvůli potížím se získáváním nové půdy pro lesy.
Dále představil výsledky průzkumu provedeného v listopadu 2024 společnostmi B+R Studio a PBS, kterého se zúčastnilo přes tisíc respondentů polské veřejnosti. Ty odhalily silnou veřejnou podporu udržitelnému hospodaření v lesích. Z výzkumu vyplývá, že 91 % Poláků považuje ochranu lesů za důležité téma a 83,4 % respondentů se domnívá, že právě odpovědné lesní hospodaření pozitivně ovlivňuje stav lesů. Zároveň 80 % veřejnosti podporuje model, který chrání sociální a ekologické funkce a umožňuje prosperitu dřevařského průmyslu. Většina respondentů si uvědomuje, že stav lesů je klíčový pro růst dřevařského průmyslu. Navíc 53 % dotázaných prohlašuje, že by se měla zvýšit produkce dřevařských výrobků, které jsou považovány za ekologické a obnovitelné.
Dřevo - materiál budoucnosti
Zástupci Koalice pro polské dřevo se rovněž odvolávali na závěry mezinárodní konference „Dřevo jako materiál budoucnosti“, která se konala v říjnu 2024. Na té odborníci z celé Evropy zdůraznili, že dřevo je klíčovým materiálem v nízkouhlíkovém stavebnictví.
„V Polsku bohužel narůstá negativní obraz lesnictví a dřevařství,“ řekl Jerzy Majewski, člen dozorčí rady společnosti MM Kwidzyn, která se specializuje na výrobu kartonových a papírových obalů. Vyzval k větší podpoře využívání dřeva ve stavebnictví, což je v souladu se snahou EU o využívání materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. „Stavby na bázi dřeva mají nejlepší předpoklady tyto požadavky splnit a poptávka po dřevě v celé Evropě včetně Polska poroste. Musíme pokračovat v udržitelném lesním hospodaření, abychom zajistili zdravé lesy, které budou dodávat kvalitní dřevo a zároveň zachovají svou společenskou roli,“ dodal Majewski.
Kontroverzní politika ministerstva
Již více než rok čelí polský dřevařský průmysl novým opatřením Ministerstva pro klima a životní prostředí, která jsou v rozporu s lesnickou strategií EU, ekologií, společností a průmyslem, uvedli zástupci průmyslu. Oznámení zákazu trvale udržitelného hospodaření v lesích na 20 % polských lesů hrozí degradací rozsáhlých a cenných lesních ploch v Polsku. Již nyní je 8 % lesů trvale vyloučeno z hospodaření a další omezení by mohla způsobit nevratné škody. Rozhodnutí ministerstva o vyřazení dalších lesních ploch vyvolává vážné obavy odborníků a zástupců lesnického a dřevařského průmyslu. Především jsou přijímána bez náležité analýzy dopadů a dlouhodobých důsledků, což z nich činí neuvážená opatření.
„Jsme tu dnes proto, že politická rozhodnutí ohrožují živobytí tisíců lidí a průmysl, který je v Evropě na předním místě,“ prohlásil na konferenci Jędrzej Kasprzak, předseda polského Sdružení výrobců desek na bázi dřeva a dodal: „Jako průmysl jsme pro racionální hospodaření v lesích a jejich ochranu, ale ne v takovém rozsahu. Dvacet procent je velmi nebezpečný experiment.“
Kritici tvrdí, že tato rozhodnutí jsou krátkozraká a postrádají strategické plánování. Omezení udržitelného lesního hospodářství by mohlo oslabit lesní ekosystémy, zvýšit emise v důsledku vyššího dovozu dřeva a narušit hospodářský a sociální přínos tohoto odvětví.
Důsledky vyřazení 20 % lesů z trvale udržitelného hospodaření a omezení dodávek dřeva lze vyčíslit. V roce 2022 se 1 m³ dřeva promítl do příjmů z prodeje ve výši 5 600 PLN a do přidané hodnoty lesnicko-dřevařského sektoru ve výši 1 750 PLN. Stažení 2 milionů m³ suroviny v roce 2025 bude mít za následek pokles tržeb o 11,2 miliardy PLN a ztrátu přidané hodnoty ve výši přibližně 3,5 miliardy PLN. Stažení dalších 3 milionů m³ v roce 2026 (celkem 5 milionů m³) znamená pokles tržeb o 28 miliard PLN, ale i ohrožení pracovních míst a konkurenční výhody Polska, uvedl Kasprzak.
„Již nyní zaznamenáváme vlnu bankrotů například v nábytkářském průmyslu a na pilách. Co bude následovat? Nebyly podniknuty žádné kroky ke spravedlivému přechodu pro podniky, které zkrachovaly. Stejně jako se to stalo v jiných průmyslových odvětvích. Taková opatření by měla být prováděna souběžně s odlesňováním lesů, nikoliv dodatečně nebo nikdy,“ řekl Kasprzak.
Požadavky Koalice pro polské dřevo
Na základě rozhodnutí ministerstva vydali zástupci dřevařského průmyslu sedm požadavků, kterými zdůrazňují naléhavou potřebu konstruktivního dialogu mezi tvůrci politik, veřejností a dřevozpracujícím průmyslem k zajištění udržitelné budoucnosti polských lesů a hospodářství:
- Požadujeme vypracování národní lesnické politiky za účasti vědecké, společenské a hospodářské sféry, která bude základem pro dlouhodobou činnost v lesnicko-dřevařském sektoru.
- Očekáváme udržitelné, multifunkční lesní hospodaření, které podporuje klimatické cíle a zajišťuje ochranu přírody, sociální funkce a stabilní dodávky dřeva.
- Požadujeme, aby Ministerstvo pro klima a životní prostředí ustoupilo od chaotických rozhodnutí o vyřazení porostů z hospodaření, která vedou k degradaci lesů, omezují přístup veřejnosti do lesů a přinášejí ekonomické ztráty.
- Stavíme se proti realizaci populistických idejí ekologických aktivistů zakázat hospodaření v lesích v takovém rozsahu.
- Požadujeme, aby polská vláda předložila zdůvodnění, kalkulaci nákladů a zdroje financování nuceného postupného ukončení lesnicko-dřevařského sektoru v Polsku.
- Očekáváme podporu polské vlády při propagaci polských dřevařských výrobků jako ekologických a snižujících emise CO₂.
- Zdůrazňujeme nutnost obnovy lesních porostů, aby byla zachována udržitelnost lesů ohrožených změnou klimatu.
„Stojíme před důležitou a nebezpečnou situací. Pokud budou vynětí lesů z hospodaření realizována tak, jak tomu bylo doposud, pokud budeme brát prohlášení ministerstva doslova, hrozby už nebudou jen potenciální. Budeme čelit kolapsu celého dřevařského sektoru. S tím se nemůžeme smířit,“ uzavřel konferenci Michniuk.
Podle gpd24.pl, red.
