Poohlédnutí se za 30 lety sdružení
- Účelem založení zájmové asociace lesních školkařů v roce 1995 bylo zejména zastřešování zájmů a potřeb jejích členů. Kam se za tu dobu posunula činnost, působnost či poslání sdružení?
Činnost našeho sdružení se vyvíjela v kontextu doby i vývoje našeho oboru. Zásadní pro nás vždy bylo hájení legitimních zájmů členů a podílení se na řešení aktuálních problémů lesního školkařství a semenářství, legislativních novelách či úpravách týkajících se našeho oboru. Dlouhodobě spolupracujeme také s výzkumnými a vzdělávacími institucemi. Po celou dobu trvání našeho sdružení klademe velký důraz na edukační činnost a propagaci lesního školkařství a lesního semenářství. Od roku 2004 do roku 2025 vydalo naše sdružení několik katalogů členských subjektů, manuálů i příruček a zejména 24 sborníků, v nichž bylo uveřejněno 264 odborných příspěvků od několika desítek autorů. Všechny jsme na našem webu zpřístupnili široké odborné veřejnosti. Každý sborník má za svůj „život“ přes 3,5 tis. stažení. To nejsou malá čísla.
Objem sadebního materiálu lesních dřevin uvedený do oběhu v letech 2010-2023. Zdroj: SLŠ ČR
- Která období či momenty nejzásadněji ovlivnily lesní školkařství, ať již pozitivně, či naopak?
Lesní školkařství vždy ovlivňovaly a ovlivňují výrazné výkyvy mezi nabídkou a poptávkou po sadebním materiálu. Při výsevech musíme pracovat s víceletou perspektivou. Opravdu nemůžeme fungovat jako hypermarket. To si naši obchodní partneři často neuvědomují. Ovlivňují nás i extrémní výkyvy počasí (mráz, sucho, povodně). Také legislativní změny a novely, které se týkají našich provozů. A musím říci, že je jich opravdu mnoho. Udržet v chodu provozy lesních školek není proto vůbec jednoduché.
Lesní školkaři mají mimořádnou spoluzodpovědnost za tvorbu budoucích lesních porostů. Uplatněným sadebním materiálem vypěstovaným z uznaných jednotek, tj. ze semenného materiálu/ osiva z těch nejlepších porostů, které v ČR máme, naplňujeme tolik potřebnou biodiverzitu obnovovaných lesních porostů při současném zachování hospodářské funkce lesa i stejné výše renty z lesních majetků. Bohužel význam lesního školkařství není v současnosti v rámci lesního hospodářství doceněn.
Celý rozhovor najdete v březnovém čísle Lesnické práce. Předplatné snadno získáte ZDE.
Výzvy školkařů
- Jak velkou měrou se do činnosti školkařů propisují vysoké ceny energií a jaké kroky podnikají k vykompenzování těchto nákladů?
Ceny vstupů se promítají do výrobních nákladů. Náklady za energie naštěstí netvoří významnou nákladovou položku ve výrobě sadebního materiálu. V oblasti fotovoltaiky a agrofotovoltaiky bylo a je sdružení velmi proaktivní. O veškerém vývoji v těchto oblastech jsme členy s dostatečným předstihem informovali tak, aby této možnosti mohli využít. Letos jsme tento víceletý cyklus informací o agrofotovoltaice i fotovoltaice završili příspěvkem v našem sborníku, přednášku jsme bohužel z důvodu náhlé nemoci lektora nemohli uskutečnit. Proto bych odkázala na naše sborníky z let 2023–2025. V minulém roce jsme členům také nabídli možnost společného nákupu elektrické energie a plynu.
Ceny se bohužel prudce zvyšují u mnoha nákladů. Nejde jen o energie, ale také o lidskou práci, nárůst administrativy, náklady na strojní vybavení, servis techniky, používané technologie, surovinové vstupy, hnojiva a další.
- Česká republika má dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, mnoho firem bojuje s nedostatkem lidí. Jak tato situace na trhu práce ovlivňuje provoz lesních školkařů?
Je to bohužel další z řady negativních dopadů na školkařské provozy. Pracovníci do lesních školek či na obnovní práce se hledají jen obtížně a situace se v budoucnu nezlepší. Náklady na mzdy tvoří více než polovinu celkových nákladů lesních školek. Bez lidské práce zatím nelze sadbu produkovat. Obor je závislý na sezónních pracovnících. Pokud bychom chtěli lidskou práci eliminovat, musely by se kompletně změnit přístupy vlastníků lesa, normy a kvalitativní standardy obchodní jakosti. Velmi podporujeme zavádění robotizace, precizního školkařství a polo/automatizace do školkařských provozů. To je jedna z cest, jak tento problém částečně řešit. I k tomu by měl sloužit dotační titul zaměřený právě na modernizaci strojového vybavení lesních školek.
Výkyvy v poptávce
- V listopadu 2024 poslalo sdružení otevřený dopis ministru zemědělství upozorňující na nečekaně sníženou poptávku po sadebním materiálu, kdy po předchozím zájmu vyšli školkaři vlastníkům lesů vstříc navýšením produkce. Ministerstvo zemědělství (MZe) se však v odpovědi od vzniklé problematiky distancovalo s odůvodněním rizika podnikání. S jakou reakcí jste se setkali naopak od vlastníků a správců lesů?
K navýšení produkce lesních dřevin i produkčních ploch došlo vlivem velké poptávky v důsledku kůrovcové kalamity, kdy se objem zalesnění zdvojnásobil. O sazenice byl velký zájem. Producenti samozřejmě věděli, že po kalamitě dojde k poklesu. Se zástupci státní správy i Lesů ČR jakožto největšího podniku jsme jednali o tom, že o snižující se poptávce potřebujeme vědět včas dopředu, aby nedošlo ke skokovému snížení. K němu bohužel došlo. Upřímně řečeno velmi by nás překvapilo, kdyby odpověď ministra byla jiná. Stálo by to finanční prostředky, což je problém v celém oboru, ale i ve státě. Vlastníci i správci lesů jsou odpovědní za svůj lesní majetek, musí hospodařit tak, aby jejich činnost dávala finanční smysl. Jakým způsobem se rozhodnou obnovovat les, je jejich volba, vše se projeví až v budoucnosti.
- V jaké míře lze predikovat, že vlastníci lesů z ekonomických důvodů upřednostní přirozenou obnovu oproti umělé po tom, co MZe v roce 2019 prodloužilo lhůtu na zalesnění kalamitních holin ze dvou na pět let od jejich vzniku, přičemž totožná úprava se předpokládá i v novele lesního zákona?
Ze společných jednání na MZe se všemi zástupci lesnických organizací bylo jasné, že stávající lhůty budou neudržitelné a s příchodem nového lesního zákona se prodlouží. Toto je samozřejmě výrazný zásah do současných zvyklostí a výrazně to ovlivní nabídku a poptávku po sadebním materiálu. Přispěje-li to k přirozené obnově, věkové a druhové pestrosti, aniž by byla snížena hodnota lesa jako majetku, je to samozřejmě dobře. Sklouzne-li to k tomu, že se lesy budou ponechávat pouze sukcesi a nebude se řešit druhová skladba a budoucí ekonomická hodnota lesa, dobře to není. Vše nám ukáže čas…
- Vlastníci lesů nyní odkládají obnovu i v reakci na dosavadní nevyplacení příspěvku na péči o les od MZe za loňský rok. Lze očekávat po tomto kroku trvající sníženou poptávku po sadebním materiálu?
Rozhodně ano. V současné situaci na tom nejsou ekonomicky dobře nejen producenti sadebního materiálu, ale i vlastníci lesa a dřevozpracovatelé. Celé lesní hospodářství je spojená nádoba. Poptávka po sadebním materiálu spadla na předkalamitní úroveň a očekáváme, že půjde ještě níže. Kam? To nevíme, ale odhadujeme, že na 75 % předkalamitního stavu. Je zde i další důvod současné snížené poptávky – zaměňování přirozené obnovy se sukcesí. ČR je stanovištně příliš pestrá na to, aby mohl být pouze jeden způsob obnovy lesa označen za optimální. Různé typy obnovy je třeba kombinovat. Právě ve využití kombinací různých typů obnovy má i umělá obnova svoje pevné místo. Bohužel se na to často zapomíná.
Čtěte také: Sdružení lesních školkařů ČR zaslalo otevřený dopis ministru zemědělství Marku Výbornému
Budoucnost SLŠ ČR
- Jaká úloha a výzvy čekají nejen sdružení, ale i samotné lesní školkaře v blízké budoucnosti?
Před školkaři stojí hodně výzev. Záleží na nich, jak je uchopí. Nejsou ale jen špatné zprávy. Otevírají se nové možnosti v agrolesnictví, které tvoří zatím pouze malou část příjmů lesních školek, například v podobě uplatnění sazenic v rámci výsadeb při obnově krajinných prvků, spolupráce s místními akčními skupinami (MAS) či s obcemi s rozšířenou působností. Úkoly? Udržet provozy v chodu i za cenu výrazného snížení produkčních ploch, snížení celkové produkce a propouštění zaměstnanců. To bude mít i negativní dopad v podobě odchodu kvalifikovaných zaměstnanců. Nejsme zrovna oborem s vysokými platy či mzdami. Dobrý školkař se formuje po mnoho let. Tyto ztráty kvalifikované pracovní síly budou nenahraditelné. Je to velká škoda, zejména v regionech, které byly po staletí spjaty s lesy. Lidé s nimi v krajině žili, les jim dával práci a oni mu to péčí o něj vraceli. Producenti lesních sazenic a semenáčků jsou z naprosté většiny privátní subjekty, největší výzvou pro mnohé bude tedy vůbec přežít a adaptovat se na změnu. To není jen problém lesních školkařů, ale celého odvětví.
Děkuji za odpovědi (25. 2. 2025), Markéta Medová
