Lesníci vysazují hlavně původní dřeviny jako buk lesní a smrk ztepilý. "Naší snahou je doplnit tyto porosty i o další druhy jako jedle, modřín, bříza, olše či jeřáb," uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Limitujícím faktorem rychlosti postupu obnovy je podle něj lesnická legislativa a legislativa ochrany přírody.
Krušné hory v 70. a 80. letech silně poškodila imisní kalamita, kvůli níž plošně odumřelo zhruba 40.000 hektarů lesních porostů ve vrcholové části hor. Dlouhodobé působení takzvaných kyselých dešťů negativně změnilo vlastnosti lesní půdy. Jako náhrada za odumřelé smrky byly v 70. a 80. letech vysazeny porosty náhradních dřevin schopné růstu v těchto podmínkách, převážně smrk pichlavý.
Od listopadu roku 1992, kdy Lesy ČR v Krušných horách lesy spravují, do jejich obnovy stát investoval zhruba 2,4 miliardy korun. "Od roku 1997 konstatujeme odumírání doposud odolných porostů náhradních dřevin a od roku 2009 i výrazné poškození smrku pichlavého kloubnatkou smrkovou," popsal mluvčí.
Náklady na pěstební činnost se v posledních pěti letech podle Boublíka každoročně pohybují v rozmezí 70 až 110 milionů korun. Loni lesníci vysadili v horách přes 2,6 milionu kusů sazenic. V posledních letech je obnova financována také z peněz z EU.
Při správě spolupracují Lesy ČR i s německou stranou. V současné době se realizuje projekt revitalizace rašelinišť mezi Horou Svatého Šebestiána a městem Satzung. V rámci přeshraniční spolupráce se opravuje plavební kanál Flájského potoka a Češi se s Němci podílí na záchraně tetřívka obecného. Lesy zaujímají zhruba 75 procent plochy Krušných hor.
red.
