Státní vlastnictví lesů
Podle ministra Bendla je třeba především dokončit církevní restituce, protože brzdí proces správy lesa. Jde zhruba o 130 tisíc hektarů, které by měly být vráceny původním majitelům. „Přál bych si, abychom tuto otázku po více než 20 letech od revoluce byli schopni dořešit,“ řekl ministr.
Pravicový ministr Petr Bendl se také jasně vyjádřil k dominantnímu státnímu vlastnictví lesů v České republice.
„Myslím, že není potřeba, aby stát vlastnil lesy za každou cenu v takovém množství, v jakém je má. Stačí, když bude dělat nějakou politiku podpory lesního hospodářství a politiku rozumné regulace. Více není třeba. Ale to není podle mne otázka na toto volební období. Privátní vlastník se o lesy bude vždy starat lépe. A to není kritika Lesů ČR. Co stát nemusí vlastnit, ať nevlastní. To platí i pro Lesy ČR,“ konstatoval Petr Bendl pro deník E15.
Tendr 2012+ a obchod s dřívím Lesů ČR
Tendr na lesnické činnosti pro Lesy ČR od roku 2012 ministr sleduje a zaznamenává stížnosti lesnicko-dřevařských firem na zpoždění tendru. Petr Bendl ovšem argumentuje tím, že nebyl u vypsání a přípravy tendru, a nemohl ho tudíž ovlivnit. Stejně tak nebyl prý schopen ovlivnit to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chtěl zcela správně prozkoumat, jestli výsledek tendru nemůže zanemant něčí monopolní postavení na trhu. „Nemohli jsme to - stejně jako Lesy ČR - než respektovat a čekat, co bude. Chci poté porovnat množství přepouštěných zakázek a rozdíly v cenách. Je to „senátní” systém, už na jaře se začnou vypisovat tendry na další pětině území na následujících pět let. Byl bych rád, aby u další části tendru bylo jasno, kolik se bude tendrovat klasicky, kolik z toho se bude prodávat na aukcích. Rád bych, aby existovalo nějaké procento prodeje cestou aukcí z vytěženého množství a něco se prodávalo přes burzu,“ dodal Petr Bendl pro E15.
Podle Petra Bendla stále nedochází k prodeji dřeva Lesů ČR přes otevřené trhy v požadované míře, protože neexistuje postih za neplnění tohoto požadavku.
Komoditní burza – v současnosti největší platforma otevřeného trhu s dřívím - má podle Petra Bendla specifikum v tom, že na ní není možné prodávat dříví při pni, ale už surovina „nějakého formátu“. Podle ministra se ukazuje, že na burze je možné docílit lepší ceny; když je nějaká firma závislá na nákupu dřeva a něco jí chybí, tak to dokoupí přes burzu a cena je tam o něco vyšší. Ale podle Petra Bendla se nejedná o systém, který by mohl Lesy ČR zachránit.
K ekonomickým výsledkům Lesů ČR ministr uvedl: „Jednou z věcí, do kterých mluvit nechci, je odpovědnost managementu za dobrý ekonomický výsledek Lesů ČR. To nemůže být ani součástí debaty veřejnosti. Lesy ČR nejsou sociální ústav. Chceme, aby produkovaly zisk v rozumné míře zajišťující dobrou budoucnost lesního hospodaření. Ceny se podařilo vysoutěžit dobře. Z pohledu Lesů ČR je to dobré. Ti, co nakupovali, řeknou: To je drahé. Ale za to Lesy ČR kritizovat nelze.“
Dřevěná kniha
Ministr Bendl se také zajímá o dopady tendrů a diskuze nad Dřevěnou knihou, která má být podle jeho názoru živý materiálem, neukončenou debatou. „Dřevěná kniha je mnohem více o Lesích ČR jako o firmě než o lesích s malým l. To je škoda, v tom bychom ji měli doplnit o přístup státu k lesům obecně,“ řekl pro Petr Bendl.
Čtěte také: Lesy ČR mají koncepci – Dřevěnou knihu
Pětileté trvání tendru je podle ministra správné, protože jestli po něčem dřevařská veřejnost volá, tak po jistotě a předvídatelnosti, a pokud jsou známi vítězové tendrů, mohou firmy začít jednat s tím, kdo dřevo vytěží, o dlouhodobých zakázkách.
Otázkou podle ministra je, jestli musíme mít v systému přepouštění zakázek tři účastníky, jestli nestačí dva, aby spekulací nebylo tolik. Délka tendru pět let, rozhodující kritérium – cena a celé naředěno o aukce a burzu je podle ministra dlouhodobě dobré nastavení.
Na dotaz redakce E15, zda skončí ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora, ministr odpověděl: „Kdyby nedělal věci správně, tak by skončil. Je pod velkým tlakem, což je dobře, a nikdo nemá nic jistého. Ani ministr.“
Petr Bendl je absolventem Vysoké školy strojní a textilní v Liberci (1989). V letech 1994 až 1998 byl starostou Kladna, mezi lety 2000 až 2008 pak hejtmanem Středočeského kraje. V roce 1998 na dva roky usedl jako poslanec do sněmovny, předloni se do ní vrátil. V roce 2009 byl krátce ministrem dopravy ve druhé vládě Mirka Topolánka. Loni v říjnu se stal ministrem zemědělství. Je členem ODS a předsedou regionálního sdružení ODS Středočeského kraje.
