Jan Kaňák při práci s dětmi v arboretu Sofronka.
Arboretum patřilo po desetiletí státnímu Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Když se ústav rozhodl Sofronku zrušit, převzala ji v roce 2010 Plzeň a její hlavní náplní je nyní lesní pedagogika, výuka ekologie pro školy a podobně. Odborníci se nadále věnují v menší míře výzkumu, řekl to vedoucí arboreta, syn jeho zakladatele Jan Kaňák.
Karel Kaňák založil arboretum v roce 1956. Po celém světě sháněl semínka borovic a vysazoval je na písčitém území na severním okraji Plzně. "Celkový počet borovic na světě je asi 120 druhů, z toho 70 druhů se tady zkoušelo a 37 jich tady roste - některé méně, některé dobře. Jsou tady druhy, se kterými se ve střední Evropě jinde nesetkáte," řekl Jan Kaňák. Čím jsou stromy starší, tím jsou cennější, neboť až po 50 či 60 letech se u tak dlouhověkého organismu prokazuje adaptace na nové stanoviště.
Rozhovor redakce Silvarium.cz s Janem Kaňákem
Nejpočetněji zastoupeným druhem je borovice lesní. Roste zde několik tisíc těchto stromů z 256 míst přirozeného rozšíření. "Je tady třeba skotská provenience a čínská, jsou tady provenience ze severního polárního kruhu z Norska, z jižního Turecka," řekl Kaňák. Právě široké zastoupení různých míst původu činí Sofronku unikátní a vyhledávanou odborníky.
"Nejvzácnější, co tady roste, je borovice taeda - borovice kadidlová, která roste v jižních státech USA, ze které se destiluje kadidlo, má omamnou vůni," uvedl Kaňák. Vzácné jsou i další americké druhy borovic - borovice oslabená, pichlavá či virginská. Nejstarším stromem je 270 let stará borovice, která přežila i zásah bleskem.
Hlavní náplní arboreta je dnes výchova dětí a mládeže. "Pořádáme kurzy hlavně pro plzeňské školy, většinou na celé dopoledne, je to taková ekologická výchova a máme většinou plno," řekl Kaňák. Na různých stanovištích se děti dozvědí o lesnictví, přírodě a podobně. Je v něm zookoutek s dančí zvěří, kládiště - pospojované pokroucené akátové klády, na kterých cvičí svou obratnost, u "stromofonu" zas zkoušejí akustické vlastnosti dřeva, uvedl Richard Havelka ze správy městských lesů. Ke vzdělávání využívají školy také dva rybníky - na jednom zarostlém rašeliníkem je možné pozorovat mokřadní ekosystémy, na druhém ryby.
Fotogalerie z arboreta Sofronka
red.
