VYSOČINA „Takováhle zima, myslím, nemá pamětníka,” tvrdí o nezvykle teplém průběhu období, ve kterém běžně zažíváme mrazy a sníh, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Neobvyklý ráz počasí způsobuje, že místo vegetačního klidu jsou ovocné sady narašené a plodiny i rostliny spotřebovávají živiny. Sklizeň je přitom v nedohlednu. „Ty živiny se tam budou muset zjara dodat, což pro zemědělce znamená zvýšení finančních nákladů,” vysvětluje jednu z nevýhod dosavadního průběhu zimy pro zemědělce Veleba.

Škody podle něj momentálně nelze vyčíslit. „Bude záležet na celkovém průběhu zimy. Škody by nastaly, pokud by následoval z tohoto období, kdy je pět a více stupňů, teplotní šok. A to například silný mráz ze dne na den,” nastínil.

Při prudkém mrazu totiž podle šéfa agrární komory dochází k pohybu půdy, přetrhají se kořínky rostlin a ty následně odumřou. Jiné rostliny pak rovnou umrznou.

Lesníkům hrozí škody

„Takový průběh zimy nepamatuji a to je mi 66. Ptal jsem se už i různých pamětníků, kteří tvrdí to samé. Neví, že by někdy byly víc než měsíc v době, kdy má mrznout, teploty nad nulou,” kroutí hlavou Veleba.

Škody hrozí také lesníkům. Některé stromy vzhledem k teplotám nad nulou jsou totiž těsně před vyrašením. Pokud teplo bude pokračovat, rašení propukne a případný mráz může pak takto brzo „připravený” strom znehodnotit. „Stromy by proto potřebovaly větší zimu. Někde už se modříny chystají propuknout v pupeny, což by bylo opravdu špatně. Omrzlo by to a roční přírůst, pokud to stromy přežijí, je zmařen,” vysvětlil šéf Správy městských lesů Václav Kodet. „Lesníci v takovém případě přijdou o dřevo, protože tím by byl strom znehodnocen,” doplnil.

Vliv má i souhra více faktorů. „Teplé počasí v zimě doprovodily nárazové větry. Jejich nápor působí místy vyvrácení stromů i s kořeny, protože zem není zamrzlá. Větve se lámou a ve větší míře padají, a to hlavně nahnilé části stromů,” řekl Kodet.

Na hroznech se šíří plísně

Nezvykle teplé počasí má negativní vliv i na kvalitu ledového vína, jež se vyrábí ze zmrzlých hroznů. „Na hroznech se šíří plísně. Ty se pak trhají a padají na zem, kde je navíc ozobávají ptáci,” říká majitel vinařství Sádek v Kojeticích na Moravě Lubomír Lampíř.

Teplo naopak přivítala s povděkem některá zvířata v zoo. „Druhy, které běžně v této době kvůli počasí ven nepouštíme, se mohou provětrat ve výběhu. Jde například o gibony, kočkodany nebo opice,” vysvětlila mluvčí jihlavské zoologické zahrady Kateřina Kosová.

Díky počasí jsou aktivnější netopýři a ptáci živící se hmyzem. Takřka jarní teploty podle zoologa Martina Maláče uspíšily námluvy pávů, jež běžně začínají v březnu.

V teplotách nad nulou se však může dařit i klíšťatům. „Pokud nepřijdou větší mrazy, které by jejich populaci snížily, hrozí vyšší množství klíšťat,” vysvětlil zoolog.

U zvířat, která běžně mají zimní spánek, je riziko vysílení až uhynutí, pokud ještě nastane dlouhá a studená zima.

Podle meteorologa Martina Štrose z Meteocentra dojde k výraznému ochlazení zřejmě příští týden v úterý či středu. „Dočkáme se i celodenních mrazů,” předpověděl.