Zjištění vyplývají ze závěrů Velkoplošné statistické inventarizace lesů na území NP Šumava, která probíhala v letošním roce. Opakované šetření proběhlo na 172 inventarizačních plochách, podobně jako v letech 1999 až 2002, 2013 až 2014 a 2019.
„Cílem této inventarizace je zdokumentovat a vyhodnotit změny a trendy, ke kterým v lesích Národního parku Šumava dochází. Výsledky každé takové inventarizace nám přinášejí obraz o aktuálním stavu lesa a zachycují trendy jeho vývoje. Ať jsou řízeny přírodními procesy, nebo ovlivňovány našimi zásahy. Inventarizace probíhají na bezzásahových i zásahových částech lesů v území národního parku, takže nám ukazuje celkový trend jejich vývoje. A jak z výsledků vyplývá, ten je jasně pozitivní,“ uvedl ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Dle zjištěných údajů početnost stromků přirozené obnovy (jejich kmen je užší než 7 cm) překračuje 490 miliónů, to je zhruba 8 500 jedinců na jeden hektar. Mladé stromy také úspěšně dorůstají do stromové výšky, takže i když se absolutní počet stromků v přirozené obnově oproti roku 2019 mírně snížil, zvýšila se početnost stromů, u kterých tloušťka kmene překonala hranici 7 cm.
Vývoj podle Správy parku ukazuje, že lesní porosty jsou prostorově, výškově a také věkově různorodé. Struktura lesů národního parku se tak stále více přibližuje struktuře přirozených lesů, kde nejpočetnějšími stromy jsou stromy nejmenších dimenzí. Podle poslední inventarizace v národním parku přibývá i stromů velkých rozměrů, jejichž tloušťka kmene překračuje 62 cm. V roce 2024 jich bylo více než 300 000.
„Všechny klíčové druhy dřevin jsou v šumavských lesích zachovány a úspěšně se reprodukují. Plošný podíl smíšeného listnato-jehličnatého a jehličnato-listnatého lesa od roku 2000 vzrostl z necelých 27 % na více než 51,“ řekl Pavel Hubený.
Přirozená obnova na bezzásahových plochách NP Šumava. Foto: P. Čížková
Počet jedlí bělokorých se za poslední roky ztrojnásobil – z cca 4 milionu jedinců v roce 2000 na více než 13 milionů v roce 2024. Dále došlo k výraznému nárůstu krátkověkých listnáčů (vrba jíva, jeřáb ptačí, olše, osika, vrby a jiné). Jedná se především o tzv. pionýrské dřeviny, tedy dřeviny, které obsazují volné plochy lesů jako první. Jejich počet se zvýšil od roku 2000 sedmkrát.
Dlouhodobě se ukazuje, že šumavský lesní ekosystém je výrazně dynamický. Nic jako stabilní druhová skladba neexistuje. Les se stále přetváří, přičemž různé vnější vlivy jeho vývoj směřují tu jedním, tu druhým směrem. Přesto tu stále dominuje, a podle všeho i v budoucnu bude dominovat smrk.
Aktuálně se nezasahuje na 43 procentech území Národního parku Šumava, a také díky tomu, že se cíleně ponechává až 60 m3 dřeva k zetlení i v zásahových lesích na jednom hektaru, přibývá odumřelého dřeva. Staré tlející dřevo se tak kontinuálně stává součástí půdního prostředí a zásadně se podílí na přirozeném procesu života lesa, který by bez této složky nebyl úplný.
Podle TZ NP Šumava a ČTK
