Praha 26. ledna (ČTK) - Část lukrativních pozemků v Národním parku Šumava, které mohly zadarmo získat některé tamní obce, zatím zůstane v majetku státu. O bezúplatný převod zažádaly Státní pozemkový úřad obce Modrava, Prášily, Srní i město Hartmanice. Některé žádosti jsou ale v rozporu se stávající zonací národního parku a zasahují do chráněných zón. ČTK to řekla mluvčí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Monika Machtová.

Pozemky mohou být převedeny na základě zákona o Státním pozemkovém úřadu. Podle něj nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků. Právě v nich jsou oblasti s nejpřísnějším režimem ochrany přírody, a proto se tam až na výjimky nesmí stavět.

Ceny stavebních pozemků v národním parku se pohybují na realitním trhu velmi vysoko, a v některých případech se dokonce blíží cenám pražským, například na Kvildě se nabízí některé stavební pozemky dokonce za 4500 korun za metr čtvrteční. Dokládají to nabídky na internetu i billboardy realitních kanceláří, které se objevují kolem silnice na Šumavu.

Modrava chtěla podle SPÚ převést zhruba 35 hektarů v katastrálních územích Filipova Huť a Vchynice-Tetov II. "Žádost obce Modravy je v rozporu se schválenou územněplánovací dokumentací a platnou zonací. Pozemky, o které obec žádá, jsou dle platné zonace ve druhé zóně NP a CHKO Šumava nebo částí ve druhé a částí ve třetí zóně," řekla Machtová.

Starosta Modravy Antonín Schubert ale tvrdí, že obec požádala jen o to, na co má ze zákona právo. Jde prý o pozemky ve třetí zóně na základě zonace, kterou si v roce 2002 odsouhlasila se správou parku. "Není pravda, že žádost byla v rozporu," reagoval. Jen souhlas parku ale nestačí.

Podle pozemkového úřadu územní plán Modravy vznikl na nově připravované zonaci. Ta se měla měnit v rámci nového zákona o Národním parku Šumava, který připravil exministr Tomáš Chalupa (ODS). Zda bude norma vůbec přijata, závisí na novém ministrovi životního prostředí. Současná zonace nedovoluje správě NPŠ podle zákona o ochraně přírody žádný pozemek ze druhé zóny vydat, potvrdil ČTK ekonomický náměstek parku Jiří Kvapil. Nové rozdělení zón by podle něj bylo pro obce výhodnější.

Starosta Schubert uvedl, že pozemky měly být na zlepšení kvality života v obci - pro bytovou výstavbu, veřejné stavby nebo pro veřejnou zeleň. "To není žádná výstavba rezidenčních bytů, druhého bydlení nebo rekreačních domů. To je opravdu výstavba bytů, které obec potřebuje, protože do ní dojíždí spoustu lidí za prací a nemají kde bydlet," uvedl. Většina obcí, která potřebovala pozemky v intravilánech pro svůj rozvoj, je už od státu ale získala dříve.

Ani ostatní žádající obce nemají jisté, zda se k pozemkům dostanou. Některá území nacházející se podle Machtové ve třetí zóně parku a CHKO Šumava jsou také zařazena v rezervách státních pozemků pro ministerstvo životního prostředí a tím zablokována. "Nedá se říct, že jde o všechny pozemky, o které jsme žádali. Je to minimum. Myslím, že problém je jinde. O některé pozemky ve třetí zóně žádal ještě před zákonem národní park. Podle mého názoru je to momentálně všechno zamrazené," řekla starostka Srní Ivana Pěčová.

Obce mají prý s parkem jednat o případném upravení blokace na pozemky. "Pro výstavbu nic nemáme. Je to většinou veřejná zeleň a občanská vybavenost," dodala. Poté Srní zažádá znovu. To však už podle současného znění zákona nepůjde, žádat se mohlo pouze do konce loňského roku.