Starostové ze Svazku obcí Křivoklátska dál kritizují způsob prosazování vzniku Národního parku (NP) Křivoklátsko. Podle nich ti politici, kteří si vznik NP přejí, málo zohledňují jejich názor a stav ještě neukončeného úředního procesu. Sněmovna dnes podpořila v úvodním kole projednávání vládní novelu o ochraně přírody a krajiny, která vyhlášení NP Křivoklátsko předpokládá. Příroda na Křivoklátsku je především výsledkem činností lesníků mnoha generací a původních je jen několik procent porostů, návrh proto nesplňuje podmínky pro vyhlášení národního parku, řekla dnes ČTK předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová.
Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů.
Sněmovna přes odpor opozice vznik národního parku na Křivoklátsku podpořila, šlo zatím o první ze tří sněmovních čtení. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ke kritice odpůrců parku uvedl, že změna „nijak zvlášť neovlivní život místních obyvatel“ a že obce tím získají snazší přístup k evropským a národním dotacím. Podle ministra vyhlášení parku nebude znamenat omezení vstupu do lesů a sběr lesních plodů.
Zástupci obcí dnes přivítali, že poslanci rozhodli o delších lhůtách pro projednání novely ve sněmovních výborech. Zabývat se jí budou výbory pro životní prostředí, hospodářský a bezpečnostní výbor. „Pořád lepší 60 dní než 30," uvedla Kohoutová. Dodala, že se zástupci obcí budou nadále snažit poslance přesvědčit o tom, že vyhlášení parku může paradoxně přinést zhoršení příznivého životního prostředí. Dopady by mohl mít nárůst turismu, který předpokládají i oficiální dokumenty MŽP pro vyhlášení parku, a to téměř o 100.000 turistů ročně.
„Arogance moci. Opětovné zklamání z i mnou volených představitelů státu. O přírodu jde až na některém z posledních míst,“ odpověděla na dotaz ČTK k dnešnímu výsledku jednání Sněmovny starostka městysu Křivoklát Libuše Vokounová.
Proti vyhlášení NP Křivoklátsko bylo podáno osm žalob, týkaly se mimo jiné způsobu, jakým MŽP vypořádávalo námitky proti vyhlášení parku. Ve čtyřech případech byly žaloby obcí zamítnuty, naopak obec Nižbor uspěla a ministerstvo bude ještě o jejích námitkách rozhodovat po jejich doplnění. Několik sporů ještě soud nerozhodl.
Novela mimo jiné přináší dvoukomorovou radu národního parku, která už nyní funguje v Krkonošském národním parku. V jedné komoře budou jen zástupci samospráv, ve druhé odborníci, místní spolky a podobně. Pro schválení návrhu ohledně pravidel v parku by pak měl být potřebný většinový souhlas obou komor. Dosud byla v zákoně rada definována jako jednokomorová. Podle Kohoutové je ale problém, že pokud se obě komory neshodnou, bude mít konečnou rozhodovací pravomoc MŽP.
Místní se také obávají například regulace pohybu po území pro pěší i cyklisty. Zároveň poukazují na nákladnost vzniku a provozu národního parku, který vyjde minimálně na desítky milionů korun ročně.
Praha 13. února (ČTK)
