Jehličnany vysázené před více než dvěma desetiletími v Krušných horách hubí parazit, kvůli kterému odumřely už tisíce stromů.

Hyne především smrk pichlavý. Může za to houba kloubnatka, která nezvratně ničí jeho větve a jehličí. O rychlosti působení této houby v podmínkách Krušných hor se ještě před deseti lety téměř nevědělo, nikdo tudíž nemohl zkázu předpokládat. „Problém je to velkoplošný,” řekl Právu odborný lesní hospodář Václav Toman.

Za závažný označují hromadný úhyn stromů také Lesy ČR, které se v těžkých klimatických podmínkách Krušných hor starají o drtivou většinu zdejších porostů.

Smrk neobstál

„Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti se kloubnatkou zabývá intenzivně asi pět let. Vzhledem k tomu, že jde tedy o poměrně novou věc, prognózy postupu tohoto onemocnění se neustále upřesňují. Nicméně jisté je, že masivně napadený smrk pichlavý do dvou až tří let umírá. Ani odborníci z výzkumu zatím nedokážou přesně specifikovat, které faktory aktivizaci této houby a následnou kalamitu zapříčinily,” sdělil Právu mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Smrk pichlavý byl na sever Čech dovezen v 80. letech z Ameriky. Měl nahradit původní porosty totálně zničené sírou z tepelných elektráren, respektive takzvanými kyselými dešti, a následným vpádem hmyzích škůdců. „Tehdejší společnost nechala z větší části zlikvidovat většinu pohraničních hor v Československu, nejvíce Krušné hory. Následně hledala cesty, jak zachovat lesy v této oblasti. Jednou z nich byla i výsadba odolných stromů, přičemž byl vybrán smrk pichlavý,” zavzpomínal Toman.

Jenže smrk pichlavý, kterým byly na přelomu 80. a 90 let osazeny desítky hektarů lesa Krušných hor, zdejší příroda nepřijala. Hubí ho nejen zmiňovaná kloubnatka, ale v kořenových systémech také houba václavka, kterou na povrchu sbíráme jako jedlou. Na porostech dřevin se výrazně podepisují i mrazy, vítr a přetrvávající kyselost půdy i škodliviny v ovzduší.

„Co se zalesnilo smrkem pichlavým, se bude muset vykácet. Respektive stromy, které ještě neuschly. Na jejich místě pak bude potřeba vysázet listnáče a jehličnany,” předpověděl Toman s tím, že nezbytně nutná lesnická rekonstrukce lesů bude časově náročná. „Odhaduji ji na desetiletí,” podotkl.

Kdo to zaplatí

Kompletní obnova nejméně 22 tisíc hektarů poškozených lesů přijde podle odborníků až na pět miliard korun. Náklady zřejmě zaplatí stát, milióny bude ovšem vlastníkům lesa muset poskytnout i kraj, samozřejmě přes nejrůznější dotace a granty.

„Jsme si vědomi vážnosti situace, ale řešení, především peníze, musí přinést stát. Když chce energii od Ústeckého kraje, musí mu je také vracet do obnovy krajiny,” konstatoval hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM).

Postupná obnova původní druhové skladby lesů v Krušných horách již začala. Nejvíce zastoupenou dřevinou ve výsadbě je a bude smrk ztepilý, druhou nejvýznamnější dřevinou pak buk lesní. Samozřejmě pro zvýšení druhové pestrosti budou vysazovány i ostatní dřeviny, jako jedle bělokorá, javor klen, olše, bříza a podobně.

Ve správě Lesů ČR bylo dosud obnoveno zhruba 8 tisíc hektarů lesů, obnovit tak zbývá ještě asi 9 tisíc hektarů.

„Za účelem přeměny porostů plánujeme v letech 2014–2020 přípravu 4700 hektarů, což je 10 procent z celkové výměry Krušných hor. Jedná se skutečně jen o vrcholové partie o nadmořské výšce nad 700 metrů,” upřesnil Boublík a dodal, že za zmíněné období bude na dané ploše vysazeno až 28 miliónů sazenic.