Bývá dobrým zvykem, že mají v obci přednost místní. Buď si navozí dřevo „na stojato”, nebo po mýtní těžbě

Zlínský kraj – Topit dřevem je stále jeden z cenově nejvýhodnějších způsobů, jak si zajistit teplo domova v chladných zimních měsících. Na kolik však topení dřevem přijde, se také liší. A nejde pouze o to, kde dřevo koupíte. Závisí také na tom, v jaké formě. Pokud si necháte přivézt dřevo takříkajíc „na klíč”, může vás prostorový metr přejít na něco kolem tisícikoruny.

Není tedy divu, že stále více lidí dává přednost samovýrobě. Tím se dá totiž částka vydaná za dřevo výrazně snížit. Člověk však musí přiložit ruku k dílu. „Zájem o samovýrobu neustále roste. Někdy je poptávka dokonce vyšší, než je možné uspokojit,” říká Vladimír Hefka z lesní správy Slušovice.

Samovýrobu umožňují provádět téměř všichni vlastníci dřeva, od Lesů ČR až po drobné majitele, kterými jsou často i obce.

Při uspokojování poptávky bývá dobrým zvykem, že v každé obci mají přednost místní. Při tomto způsobu obstarávání dřeva však platí jasná pravidla: buď jde o dřevo „na stojato”, anebo po mýtní těžbě. V prvním případě lesní hospodář vyznačí ve vytyčené části porostu stromy, které jsou buď uschlé, zlomené, vyvrácené, či jinak znehodnocené. „Někdy může jít i o dříví, které je nákladné na těžbu a vlastníkovi by se to nevyplatilo,” nechal se slyšet odborný lesní hospodář Jan Šimek.

Cena u takto nachystaného dřeva se pohybuje kolem dvou až tří set korun za prostorový metr.

Práce i dopravu si zajistí zájemce sám

Druhý způsob se provádí po vytěžení velkých stromů. Jde o zpracování větví o průměru asi deset až dvanáct centimetrů. Dřevo získané tímto způsobem se často nemusí platit anebo se jedná o symbolickou částku, protože je to v podstatě úklid lesa. Drobnější větve se buď uloží na hromadu, nebo se zpracují na štěpku, která se následně prodá, pokud je to pro vlastníka ekonomicky výhodné. Veškeré práce, náklady na zpracování a dopravu si musí u obou způsobů zájemce o samovýrobu zajistit sám.

Samovýrobu hojně využívají i v Pohořelicích, jak potvrdil starosta Jaroslav Němeček. Občané jiných obcí však tolik štěstí nemají. Ne na všechny se totiž dostane.

„Máme pouze pár hektarů lesa. To málo, co vytěžíme, spotřebujeme v kotelně mateřské školy,” vysvětlil například starosta Kašavy Josef Jarcovják.

Podobná situace je i v Podkopné Lhotě, kde obec obhospodařuje necelé 4 hektary lesa. Na všechny se tak určitě nedostane.