SLÁVKA PETRÁKOVÁ
VoDňANy / Stáhnout dvanáctiprocentní nezaměstnanost k nule. To by mohl nový dřevozpracující závod rakouské společnosti Holzindustrie Schweighofer. Vedení města o jeho výstavbě zatím jedná.
V rumunské Sebese se Vodňanští byli podívat jak chodí podnik stejné firmy tam. „Jde o moderní závod, práce jsou zautomatizované, řízené přes počítač linka jede 361 dní v roce,” popisuje vodňanský starosta Viktor Blaščák. Do Rumunska jel i majitel pily a podnikatel Petr Bečvář. Aby posoudil úroveň výroby. „Zásadní chyby z odborného pohledu jsem tam neviděl. Myslím ale, že v našich poměrech tak velká pila zvedene ceny kulatiny, s tím stoupnou i ceny krovů a palivového dřeva,” říká.
Po zkušenostech z nedávných let s těžaři štěrkopísku poblíž Vodňan ale radnice nechá poslední slovo na obyvatelích. „Veškeré naše postřehy, podrobnosti o pozitivech i negativech výroby předáme do každé domácnosti,” slibuje vodňanský místostarosta Pavel Janšta.
Na rozmyšlenou mají Vodňanští čas do května. Zda chtějí u svého města podnik o rozloze 50 hektarů, dají vědět v referendu spojeném s volbami do Evropského Parlamentu.
V Čechách platí jedno přísloví: Nekupuj zajíce v pytli. Možná proto se na pilu do rumunské Sebese jelo z Vodňan podívat 20 lidí. Za radnici, za podnikatele, za odborníky na životní prostředí i lesáky.
„Viděli jsme moderní dřevozpracující závod v tamní průmyslové zóně, kam přivezou dřevo a zpracují úplně všechno. Nezbyde žádný odpad. Haly jsou odhlučněné až na pořezovou linku. Provoz linky je nepřetržitý a zastavují ho pouze na čtyři dny na Vánoce a na Velikonoce,” popisuje své dojmy starosta Vodňan Viktor Blaščák.
Podle místostarosty Pavla Janšty by podobně jako v Rumunsku mohla nedaleko Vodňan fungovat pila, sušárna, výrobní haly a sklady na hotové výrobky. „Z vadného, například sukovitého dřeva, v Sebese vyrábějí biomasu na výrobu elektřiny a tepla pro sušárnu,” uvádí místostarosta.
I když by v novém podniku našlo práci na 500 lidí, snížení nezaměstnanosti nevidí podnikatel Petr Bečvář tak jednoznačně. „Ve Vodňanech určitě klesne, ale tak velký provoz, pro který nebude problém dovážet dřevo z dvousetkilometrových vzdáleností, utlumí výrobu na daleko menších pilách, a celkově může nezaměstnanost naopak stoupnout,” myslí si majitel pily. Obavy má i ze zvýšení kamionové dopravy.
Ročně by měla pila za 150 milionů eur zpracovat přes milion metrů krychlových kulatiny. Vodňanská produkce, expedovaná převážně po kolejích, by měla jít především na export a do hobbymarketů. Osmdesát procent z padesátihektarového pozemku zabere betonová plocha.
Do května mají Vodňanští prostor na diskusi.