Petr VACEK, redaktor
Píše se rok 1984. Z komínů elektráren stoupá síra a zpátky z nebe na stromy prší kyselina. Silná a dlouhodobá zátěž horské smrky decimuje. Brzy ale přijde další rána.
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba
Hlavní příčinou úhynu, masivního úhynu smrků v Krušných horách byly vysoké koncentrace oxidu siřičitého v ovzduší. Tím bezprostředním. Na druhou stranu působil tam i jiný mechanismus, a to je dlouhodobé okyselení půdy, která se stane svým způsobem toxickou pro kořenový systém stromů. A tady se v 80. letech stala obrovská chyba, kdy tehdejší lesnický výzkum usoudil, že nejlepší bude tu svrchní nejokyselenější vrstvu půdy prostě odstranit. Jako kdybyste chtěli léčit kopřivku tím, že dotyčnému useknete ruku asi.
Petr VACEK, redaktor
Ekologicky smýšlející lesníci před takovým postupem varovali. Jedním z nich byl v zahraniční uznávaný expert na lesní ekosystém, inženýr Karel Kaňák. V předjaří roku 82 mě navštívil ředitel lesního závodu a požádal mě, zda bych se podíval do imisní oblasti na hřebenech Krušných hor. Zasypávání acidofilních horských ekosystémů mletým vápencem se mu nezamlouvalo. Tak se stalo a za hodinu jsme zírali na horor z nejstrašnějších pohádek. Holé, sluncem vybílené kmeny s černými korunami od popílku kolem dokola. Požádal jsem ho, aby počkal dva měsíce a doma jsem sedl a napsal dopis tehdejšímu ministrovi, aby za každou cenu nechal uhynulé lesy stát. Karel Kaňák.
Ing. Jan KAŇÁK
Samozřejmě že se tam jel podívat a projezdil to tam všechno a přišel s nápadem, že tenhle problém by se měl řešit v souladu s přírodou, to znamená, pomoci té přírodě tak, jak to dělá vona, příroda vždycky má tendenci ten čistý prostor nově vzniklý prostě zakrýt ať bylinným patrem, tak samozřejmě lesem.
Petr VACEK, redaktor
Použijme jako vzor evoluci lesa v těchto horách v poledové době. Pionýrské dřeviny, jako je bříza, jíva, jeřáb, borovice vytvoří ochranný plášť a pod nimi lze postupně vysazovat druhy sukcesně pokročilejší jako buk, smrk a jedli. Až se vitalita pionýrského patra vyčerpá, cílové druhy je předrostou a potlačí. Karel Kaňák.
Ing. Jan KAŇÁK
Navrhoval použít do toho pionýrskýho ekosystému borovici, která tam samozřejmě rostla, jenomže v menším měřítku, ta náhorní varianta borovice lesní. Navrhoval použít borovici blatku, která je tam doma, a protože ta blatka roste poměrně pomalu, tak přišel s tím, že by bylo dobré použít borovici pokroucenou Pinus contorta, která pochází z oblasti vulkanickýho pohoří, roste rychle, tvoří slušné sortimenty a je hospodářsky využitelná, čili tam se počítalo s tím, že až splní svou roli, utvoří určití mikroklima a v tom, v tom zástinu toho porostu vyrostou ty naše domácí dřeviny, tak se normálně vyřeže, čili zůstane tam český les v uvozovkách a ta borovice zmizí na pile, kde bude zužitkovaná jako normální řezivo, palivo, cokoliv, ale bude zužitkovatelná. Dodneška jsou tam výzkumné plochy, které jsou velice pěkné, které patří k tomu nejlepšímu, co tam v té době vzniklo, takže to funguje.
Petr VACEK, redaktor
Přes moje naléhavé upozornění, aby nechali mrtvé stromy stát, ministr zmobilizoval těžaře z celé republiky a pomocí těžkých strojů vytvořili 70 kilometrů čtverečních holoseče. Karel Kaňák.
Ing. Jan KAŇÁK
Přijel buldozer a prostě udělaly se takový žebra, který byly složený prostě z tý svrchní půdy a z kořenů, z pařezů, prostě ze všeho možnýho, takže byly prostě pásy takovejch hromad, prostě dlouhátanskejch několik stovek metrů a mezi tím byly prostě volný plochy, minerální půda odkrytá totálně, která, na kterou se prostě sázely, já nevím, tenkrát smrky pichlavý třeba, jo, ale cokoliv se tam sázelo, tak se sázelo na tohle.
osoba /Archiv ČT, 1984/
Tak toto je jedna z technologií, kterou teda používáme v našem lesním závodě. Její výhodou je to, že veškeré práce je možno provádět mechanizovaně.
redaktor /Archiv ČT, 1984/
Vidíme to všude kolem nás, jaký význam vlastně ty valy tady mají?
osoba /Archiv ČT, 1984/
Tak ty valy mají funkci teda jako ochrana proti nepříznivému, nepříznivým klimatickým podmínkám, hlavně teda proti převládajícím větrům.
Prof. Ing. Josef FANTA, CSc., profesor Univerzity v Amsterodamu a Wageningen
Já, když jsem poprvně po listopadu 89 přijel, a teď jsem viděl, co se tam stalo, tak jsem věděl, že se tam děly hrozný věci, ale když jsem to viděl, co se tam stalo, tak já jsem vám nemoh několik dní mluvit. Vrátil jsem se do Holandska a udělal jsem o tom přednášky na univerzitě v Amsterodamu, na univerzitě a ve výzkumným ústavu ve Wageningen a tak dále, když to ti kolegové viděli, tak byli doslova šokováni. Oni samozřejmě fotografie zničených lesů zejména v českých Krušných horách, ty obletěly celej svět. Takže vo tom se vědělo potom už, že, ale ten konkrétní pohled, ten opravdu ty kolegy šokoval. Já si myslím, že oni tehdy byli motivováni i tím, že se začalo jevit jasněji, že z toho bude velká mezinárodní ostuda, tomu voni chtěli zabránit. A tak dokonce se i falšovaly výsledky inventarizací a interpretovaly se úplně jiným způsobem a nakonec se o tom v jistým směru i nesmělo mluvit.
redaktorka
Co na to váš otec říkal? To musel trpět.
Ing. Jan KAŇÁK
No, to trpěl, to jsme trpěli všichni. Samozřejmě, že s tím obtěžoval všechny lidi, který tenkrát měli management lesů v rukou, kritizoval nejen teda tyhle zásahy, ale především vápnění, který tenkrát prostě jako bylo v ohromných rozsahu se provádělo, no, tak to ho stálo potom místo, protože to už jako přetekla ta trpělivost tehdejšího vedoucího managementu lesů, tak stačil jeden telefon do výzkumnýho ústavu a bylo po zaměstnání.
Petr VACEK, redaktor
Moje závěrečná zpráva, ve kterém jsem uvedl popis, jak ekologicky čistým způsobem a co nejlevněji lze řešit znovuzalesnění horských hřebenů po imisích v Krušných horách, zmizela beze stopy. Za dlouhá léta jsem se dozvěděl, že moje dopisy ministr házel bez čtení do koše.
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba
Takzvané buldozerové přípravy, kdy byla buldozery shrnována ta vrchní vrstva půdy, musely stát miliardy korun a z hlediska lesních ekosystémů to bylo naprosto kontraproduktivní, protože byla odstraněna ta nejlepší, pro růst stromů nejdůležitější část půdy, a to je humus. A minerální půda pod tímto obnaženým humusem neměla velkou schopnost udržet v dobrém stavu ty vysázené nové stromy.
Prof. Ing. Josef FANTA, CSc., profesor Univerzity v Amsterodamu a Wageningen
No, a ty pichlavé smrky se sázely do té minerální půdy. Aby to přežily, tak se přihnojovaly vápnem, a to vápnění letecké později se několikrát opakovalo. Že to dalo celému tomu regionu a těm lesům tam zabrat, o tom není nejmenší pochyby, nu ale na nic jiného tehdejší politické vedení lesnického sektoru neslyšelo.
redaktor /Archiv ČT, 1984/
Takže tohle to je asi pro vás šance - technika. Jinými slovy, co to je?
osoba /Archiv ČT, 1984/
Je to rýhový zalesňovací stroj, který vyvinul výzkumný ústav ve Křtinách a je to teda stroj, který, kterým teda provádíme mechanizovanou výsadbu kultur.
redaktor /Archiv ČT, 1984/
Obsluha je kolikačlenná?
osoba /Archiv ČT, 1984/
Obsluhu tvoří traktorista a jedna pracovnice, která provádí vlastní výsadbu, a další pracovnice, která provádí případné opravy.
redaktor /Archiv ČT, 1984/
Takže si to můžeme vyzkoušet. Požádáme, aby se stroj rozjel. A my si mezitím řekneme, zatímco se budeme dívat tady na výsadbu, jak vlastně rychle probíhá. Kolik se vysadí za takovou směnu?
osoba /Archiv ČT, 1984/
Tak výsadbu provádíme nebo je možno provádět výsadbu všech sazenic podle druhu obalu a podle toho teda je nebo na tom je závislý i výkon tohoto stroje. Zhruba za směnu je možno tímto strojem vysázet 2,5 až 5 tisíc kusů sazenic.
redaktor /Archiv ČT, 1984/
Kolik je to hektarů třeba?
osoba /Archiv ČT, 1984/
Což teda na plochu představuje půl až jeden hektar.
redaktor /Archiv ČT, 1984/
Takže opravdu veliký pomocník pro vás.
osoba /Archiv ČT, 1984/
Je to zatím veliký pomocník.
Petr VACEK, redaktor
Smrk pichlavý byl sice odolný vůči imisím, ale jeho další vlastnosti se tehdy ignorovaly.
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba
Je to strom, který roste v Severní Americe ve Skalistých horách na horní hranici lesa. Ty stromy rostou individuálně daleko od sebe, nesnáší takzvaný zápoj, což je to, co je charakteristické pro naše středoevropské smrkové lesy, to znamená, že ty stromy dotýkají korunami. To je pro něj ekologicky nepředstavitelná situace a my jsme ho nutili růst v těchto podmínkách s tím, že jsme se ho nutili chovat, aby se choval jako náš středoevropský smrk. A to postupně teda vyústilo v to, že za prvé on prakticky nepřirůstal, to znamená, že jako dřevina lesní, ze které by měl být nějaký ekonomický užitek, byl naprosto k ničemu. A na druhou stranu po patnácti, dvaceti letech začal i výrazně chřadnout, protože prostě pochází z jednoho prostředí a to naše mu nevyhovuje.
Prof. Ing. Josef FANTA, CSc., profesor Univerzity v Amsterodamu a Wageningen
No, a výsledek je takový, jaký máme dnes. Já si myslím, že oni skutečně tehdy, možná se mýlím, asi mysleli i na ten pozdější výnos dřeva z těch smrkových porostů, tak dnešním výsledkem je ta kloubnatka.
moderátorka /Události, 2013/
Stav lesů v Krušných horách je podle odborníků ekologickou katastrofou. Parazitní houba už zabila na 50 milionů smrků. Jejímu dalšímu šíření přitom lesníci neumí zabránit. Stromy, které umírají, měly Krušné hory zachránit po tom, to původní lesy zničily kyselé deště. Nová výsadba bude stát podle odhadů až 6 miliard.
redaktorka /Události, 2013/
Mrtvé pahýly místo zdravých větví. Mikroskopická houba kloubnatka ucpává stromům nové výhonky.
Anita HOVORKOVÁ, lesní správkyně /Události, 2013/
V dalším roce nevyraší, takže vlastně se stane to, že nemůže smrk pichlavý dýchat.
redaktorka /Události, 2013/
Nemocné smrky pak ztratí stříbrnou barvu a od pohledu jsou tmavší než zdravé stromy. A takhle vypadaly Krušné hory počátkem 80. let. Původní lesy zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl. Ten teď houba zničila během čtyř let.
Anita HOVORKOVÁ, lesní správkyně /Události, 2013/
Tam jde jenom o to, že to opravdu škodí tý nepůvodní dřevině, jo. Je to dovežený z amerického kontinentu.
redaktorka /Události, 2013/
Podle lesníků se masivní infekce nedala předvídat. Stromy umírají rychleji než stíhají sázet nové. Výsadbu nejnutněji potřebují vrcholky hor.
Ing. Jiří JOHN, ředitel Odboru hospodářské úpravy lesů, MZe
Musíme ho nechat napřed odstranit, pak provést přípravu půdy, v případech, které jste možná viděli na Kraslicku nebo Klášterci, kde byla v těch 80. letech prováděna buldozerová příprava, tam jsou obrovské valy, tak tyto valy rozhrnout, což jsou také náklady, a teprve potom provést vlastní zalesnění. Místy bude část sortimentu nebo část vytěženého dřeva využitelná, bohužel pouze na palivo, čili špatně tržitelná, nízko, anebo se bude muset v některých případech vysloveně bez užitku prostě rozštěpkovat daný porost a rozvézt jí po ploše.
redaktorka
Podle vás, byla to chyba nebo ne?
Ing. Jiří JOHN, ředitel Odboru hospodářské úpravy lesů, MZe
Co myslíte, že by se s tím mělo dělat? Mělo se to nechat být?
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba
Teďka v novém tisíciletí ty valy byly postupně zase rozhrnovány a tady přesně vidíme ukázku toho rozhrnutého valu, takže nejdřív byly za velké peníze navršeny a nyní jsou za velké peníze zase rozhrnovány. Byl to naprosto unikátní experiment, který ukázal, jak se s půdou v lesnictví zacházet nemá.
Prof. Ing. Josef FANTA, CSc., profesor Univerzity v Amsterodamu a Wageningen
Ty věci se musí řešit ve vzájemné návaznosti. Nejde jenom o dříví, ale les je prostě jednou ekosystém a technická manipulace ekosystému, tak jak se příkladně dělá v těch Krušných horách s buldozery, vápněním, víte, ani, já jsem přesvědčen, já celej život dělám tuhle tu problematiku a jsem hluboce přesvědčen o tom, že ani buldozer, ani letadlo nejsou dobrými nástroji pro pěstování lesa. To se musí dělat těmahle těma rukama a musí na to být zodpovědní lidé. No v těch Krkonoších jsme ve skutečnosti vycházeli ze stejných principů, z jakých vycházel Karel Kaňák v těch Krušných horách. Využili jsme přípravných dřevin, jejich důležitou meliorační roli v těch iniciálních stádiích vývoje lesa jsme si velice dobře ocenili, no a přisazovali jsme buk, javor, jedli a tak dále, že jo. No a myslím si, že se to uchytilo a že to jde docela dobře. O ten přístup, který jsme tehdy uplatnili, se dneska zajímá vrcholná vědecká instituce v Evropě. České státní lesy bohužel o ten přístup neprojevily žádný zájem. Karel by výbornej člověk. Jako člověk a jako fachman, jako odborník. Já si myslím, že kdyby na to byli tenkrát přistoupili, že ty Krušný hory mohly dneska vypadat úplně jinak. Bohužel v téhle zemi platí, že doma není nikdo prorokem a někteří lidé jsou nepoučitelní.
Petr VACEK, redaktor
V tisku a ve sděleních Ústeckého kraje se objevily informace, že zalesnění Krušných hor bude stát 6 až 10 miliard. Tak vysoké částky nám ale nepotvrdily ani Lesy České republiky, ani ministerstvo.
Ing. Jiří JOHN, ředitel Odboru hospodářské úpravy lesů, MZe
Ty odhady mně připadaj přehnané. Podle státního podniku, který v dané lokalitě má zhruba v současné době 9 tisíc hektarů určených k přeměnám, by náklady měly, mluvím, prosím vás, o nákladech na zalesnění, nikoliv o navazujících nákladech na zajištění kultury /nesrozumitelné/, by měly dosáhnout zhruba jedné miliardy.
redaktorka
Pak jsou tam ještě městské lesy.
Ing. Jiří JOHN, ředitel Odboru hospodářské úpravy lesů, MZe
Tam zbývá u nestátních vlastníků zhruba 4 tisíce, 4-5 tisíc hektarů, čili poloviční náklad.
Prof. Ing. Josef FANTA, CSc., profesor Univerzity v Amsterodamu a Wageningen
Když do toho zapojíte odbornou znalost a zdravý rozum, tak ty náklady se dají podstatně snížit. Samozřejmě si musíme uvědomit, že v tomhle tom přechodovém období ty ekonomické cíle, ty musí ustoupit stranou. Tam jde totiž o existenci lesa. A to je ekologický problém.
Petr VACEK, redaktor
Další kolo zalesňování Krušných hor bude tedy dobré sledovat nejenom z důvodů finančních ztrát a rizik. Zajímavé podklady k tomu nabízejí vědci z České geologické společnosti. Okyselení lesů v Krušných horách sledují už od 80. let. Les na jejich výzkumné ploše ukázal, že se umí obnovit sám bez jakýchkoliv zásahů a investic.
doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Česká geologická služba
Moji kolegové tenkrát hledali les, který by ještě byl živý, byl dospělý a byl nepovápněný na vrcholovém platu Krušných hor. A nejbližší takový les nalezli právě tady na Načetíně už téměř na německé hranici. Ten les byl tehdy asi padesátiletý, byl velmi poškozený a pokud by nedošlo k odsíření elektráren u nás a v Německu, zřejmě by během několika let uhynul. Jak je na záběrech z meteorologické věže dobře vidět, tak smrkový les na Načetíně velmi pozitivně zareagoval na vyčištění ovzduší v 90. letech. Pokud lesu necháme čas a prostor, dokáže se zregenerovat sám. Stačí pouze odstranit tu prvotní příčinu, což v tomto případě byly vysoké emise síry a dusíku. Všechny mladé stromky, které tady na ploše vidíte, jsou z přirozeného zmlazení. Nic na této ploše nebylo vysázeno. A jediné, co bylo potřeba, bylo plochu oplotit, aby sem nemohla zvěř, která je teda velkým problémem při přirozené regeneraci lesa. Svým způsobem tahle regenerace je následkem toho, že v 80. letech, kdy byla kyselá depozice veliká, tak byla potlačená ta dekompozice, protože byly v uvozovkách otráveny i ty bakterie, které normálně tu dekompozici dělají a oni začali tu dekompozici dělat velmi dobře v posledních 15 letech a uvolnili zásoby živin, které byly 20-30 let pro ty stromy nedostupné, protože ten humus nebyl rozložený, takže teď jsme ve fázi, kdy stromy profitují vlastně z toho poklesu okyselení a tato perioda bude podle mého názoru trvat třeba ještě 10 let. A pak se ale, pokud budeme nadále se snažit znovu vrátit do Krušných hor smrkové monokultury, můžeme setkat s novým kolem chřadnutí, které bude způsobeno právě vyčerpáním půd, protože ty půdy si to dědictví té vyčerpanosti a toxicity stále nesou, takže není zcela vyhráno. Bohužel velmi nevhodné do podmínek s vysokou depozicí a vysokými koncentracemi škodlivin v ovzduší jsou smrky. Mají velký povrch jehlic, které jsou na stromě celý rok, a velmi efektivně vyčesávají z ovzduší síru a dusík, která se pak při příštím dešti prostě opláchne z jehlic do půdy. Naopak buky, které v Krušných horách 7 měsíců v roce nemají žádné listy, jsou v tomhle tom mnohem méně efektivnější, takže velikost atmosférické depozice pod smrky je mnohem větší než pod buky, a to klidně i pětkrát až šestkrát. Krušné hory v minulosti vypadaly zřejmě podobně jako tady ta bučina, ve které stojíme. Poslední zbytek přirozené bučiny na vrcholku Krušných hor. A neměli bychom dnes zapomenout právě na to, že takovýto bukový les přežil na tomto místě tu imisní kalamitu prakticky bez jakýchkoliv problémů. Ty stromy sice pomaleji rostly, méně plodily, ale v každém případě neumíraly a vydržely díky tomu, že jsou zde doma, že jsou to původní druhy, vydržely to mnohem lépe než na kyselou depozici citlivý smrk.
Petr VACEK, redaktor
Přestože cílovým stavem v Krušných horách má být podle sdělení ministerstva smíšený les, my jsme v terénu viděli nové plantáže smrků.
Prof. Ing. Josef FANTA, CSc., profesor Univerzity v Amsterodamu a Wageningen
Bohužel po tom listopadu 89 nedošlo k nějaké zásadní změně v tom lesnickým sektoru. Ideologickou manipulaci ve skutečnosti nahradila manipulace ekonomická. No tak známe to, trh vyřeší vše a ekologie přece není žádná věda, ale nějaká ideologie, jak nám pravil, a tak dále. Způsob provozování lesnictví v České republice dnes se naprosto odlišuje od způsobu provozování lesnictví v Německu, v Dánsku, ve Švýcarsku, v Rakousku. Tím se vlastně české lesnictví, tím velkopodnikatelským přístupem se vyřadilo z Evropy a já se obávám, že dneska nemá Evropě co nabídnout. Neříkám to jako nějakou zdrcující kritiku, byl bych rád, aby lidi, který to budou poslouchat, to vzali jako námět k zamyšlení.
