PRAHA Černý scénář pro akát v Česku: pokud EU tento invazní druh zakáže, nebude se sázet ani prodávat a v krajním případě nastoupí dřevorubci s motorovými pilami. Akát se totiž na starý kontinent dostal v 18. století ze Severní Ameriky. Brusel uvažuje, že jej zařadí na seznam invazních druhů. Česko takto příkré být nechce a brzdí přísné tažení Unie. Rostlinu, která přináší užitek, chce v přírodě zachovat.

„Trnovník akát je sice považován za invazní a má výrazně agresivní chování, ale jde zároveň o dřevinu setrvale hospodářsky významnou,” potvrdila Dana Večeřová z ministerstva zemědělství s tím, že žádná podobná rostlina se v tuzemské přírodě nevyskytuje. Proti jsou i včelaři. „Akát se už 150 let používá na výrobu nejkvalitnějšího medu, je výborný jako palivo a eliminuje smog ve městě,” říká Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského v Dolu. „Ať zakážou i brambory, ty jsou taky nepůvodní,” dodal.

Akát se na mnoha místech Česka přemnožil a vytlačuje původní druhy rostlin. Jen na území Prahy, především kolem Vltavy, se nachází asi na 350 hektarech a hlavní město na boj s ním vynakládá ročně kolem 1,5 milionu korun.

Ministerstvo zemědělství tak již vminulosti zakázalo jeho cílené vysazování. Komise však chce jít dále a přemnožené invazní druhy cíleně eliminovat. „Mohu potvrdit, že trnovník akát je významně ohrožen, neboť je na něj kriticky nahlíženo jako na invazní nepůvodní druh,” uvedla k tomu Večeřová.

Seznam zatím není hotový

Podle mluvčí Evropské komise Dany Kovaříkové však Komise zatímakát neodepsala. „V návrhu Komise není o trnovníku akátu ani zmínka. Jádrem návrhu, jehož hlavním cílem je chránit biologickou rozmanitost, je seznam invazních nepůvodních druhů, které jsou v EU hrozbou. Tento seznam ovšem teprve bude vypracován,” uvedla Kovaříková.

Návrh je nyní v Evropském parlamentu. Europoslanec a biolog Pavel Poc, který je zpravodajem této legislativy, si myslí, že se akát nakonec na seznamu invazních druhů neobjeví, právě kvůli svým ekonomickým výhodám a odporu členských států.

Hlasitě proti návrhu bojují například maďarské zemědělské a lesnické odbory a včelaři sepisují petice. „Ve čtvrtek byla velkou většinou schválena moje zpráva, která návrh Evropské komise poměrně radikálně mění v tom smyslu, že dovoluje členským státům poměrně velkou míru volnosti v rozhodování,” řekl LN Poc.

Diskuse před hlasováním výboru se vedla z velké části právě o tom, zda zakázat takové invazní nepůvodní druhy, které mají potenciální komerční užitek. Kromě akátu lze zpeněžit třeba i křídlatku japonskou, u které je možné využití pro léčebné účely nebo jako zdroj energie. Velmi kontroverzní je pak například chov norků amerických na kožešinových farmách, proti kterému bojují ochránci zvířat. Možnost komerčního využití byla nakonec povolena, ovšem za přísných podmínek.

Nebezpečná sršeň už se blíží

Na seznam zakázaných druhů se podle Poce však pravděpodobně dostanou třeba bolševník velkolepý, křídlatka japonská či sachalinská, možná také netýkavka žláznatá či ambrozie přímořská, které nemají takové komerční využití jako akát a spíše jen škodí.

„Pokud jde o živočichy, velmi bych uvítal, kdyby se na seznam dostal také plzák španělský, který působí velké škody v zemědělství v celé Evropě,” dodal Poc. Velmi nebezpečná je také sršeň asijská, která se dostala do Francie náhodně v kontejneru s bonsajemi a šíří se rychlostí sto kilometrů za rok. Pro člověka i pro evropské včely představuje tato sršeň doslova smrtelné nebezpečí. Pokud se rychle nezasáhne, za chvíli může být na hranicích s Německem a následně s Českem.

Podle Evropské komise invazní nepůvodní druhy mohou vážně poškodit ekosystémy a způsobit vymření druhů, které jsou potřebné k udržení rovnováhy našeho přirozeného životního prostředí. V Evropě každoročně způsobují tyto rostlinné i živočišné invazní druhy škody ve výši nejméně 12 miliard eur.

Druhy, které nakonec EU označí za zakázané, nebude možné dovážet, nakupovat, využívat, uvolňovat do okolního prostředí ani prodávat. Návrh počítá také s prevencí a invazní druhy, které se již zabydlely, navíc budou muset členské státy samy cíleně eliminovat. Návrh nejprve musí schválit Evropský parlament a Rada.

***

Naši předci trnovník akát šířili cíleně

* Trnovník akát pochází ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor a z Mexika. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je považován za nebezpečnou invazní dřevinu. * Dovezen a záměrně rozšířen byl našimi předky v průběhu 18. a 19. století. V Praze byl například vysazován na začátku 20. století do oblastí Modřanské rokle či Barrandovské skály.

* Akáty jsou stinné a v době květu výrazně vonící stromy. * Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (překyselení žaludku, neuralgie líce). Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo. Med z akátu má velmi světlou barvu, je jeden z nejkvalitnějších a nejléčivějších medů.