Po národním parku už nemusejí turisté pěšky ani v zimě. Na projížďku si mohou vybrat koňský povoz. Kočí je navíc průvodcem

Šumava – Projekt Návrat chladnokrevných koní na Šumavu se u veřejnosti zatím setkal s velkým zájmem. Minimálně alespoň v té jeho části, která se soustředí na novou službu, jíž jsou organizované vyjížďky na krátké okruhy kolem Modravy a Strážného.

Podle ředitele Správy NP a CHKO Šumava Jiřího Mánka zajišťuje tyto vyjížďky buď Správa parku prostřednictvím svých zaměstnanců, nebo je v režii smluvních partnerů. „Správa parku má své vlastní koně a své vlastní kočí, kteří jsou našimi zaměstnanci. V takovém případě organizuje vyjížďky Správa a také to již praktikujeme. A pak jsou kočí, kteří s námi spolupracují na smlouvu, Správa si od nich pronajímá koně a tito lidé mají veškerou techniku vlastní. Ti si pak vyjížďky organizují ve své režii,” vysvětlil Jiří Mánek.

Rizika, že při vyjížďce dojde k podobnému případu, jako před nedávnem v Krkonoších, se nelze zcela zříci ani na Šumavě. To připouští i ředitel Správy. „Samozřejmě jsme si jistého rizika vědomi. V případě, že by se cokoliv stalo, jsme připraveni nést odpovědnost a Správa je na to i pojištěna. Nicméně koně, které jsme připraveni využít pro tento způsob práce s veřejností v Národním parku Šumava, tedy aby lidi vozili, jsou velmi přísně vybíráni,” ubezpečil Jiří Mánek.

V tuto chvíli má Správa dva páry koní, přičemž jeden z nich zcela jistě k vyjížďkám s veřejností využíván nebude a bude pracovat výhradně při přibližování dřeva. I tuto dříve běžnou činnost chce Správa veřejnosti ukázat. „Ale tyto koně nebudeme využívat k tahu, ať už kočáru, nebo saní. K tomu budou sloužit dobře otestovaní spíše starší koně, kteří už mají zkušenosti a jsou schopni tuto činnost dělat i v městském provozu,” doplnil Jiří Mánek.

Byť charakterem počasí letošní zima příliš vyjížďkám na saních tažených koňmi příliš nepřeje, i tak měla veřejnost o tuto službu zájem od prvních okamžiků. „Musím říct, že zájem veřejnosti o tuto službu a nabídku je obrovský. Zejména na Modravě, kde je vynikající kočí, i na Strážném, byť tam zase není tolik návštěvníků. Dokonce musejí kočí zájemce odříkat,” uvedl dále ředitel Správy s tím, že v jednu chvíli uvažovali o posílení této nabídky.„O všemi v souvislosti s oním nešťastným případem v Krkonoších, když koně ještě nemáme stoprocentně prověřené, jsme rozhodli dále službu nerozšiřovat,” podotkl.

Kočí, kteří budou v kontaktu s veřejností, se stanou na dobu vyjížďky současně i průvodcem, který bude schopen přiblížit návštěvníkům lokalitu, v níž se pohybují. Je to tedy obdobný princip, který hodlá Správa parku uplatňovat v rámci projektu Partner Národního parku Šumava u obsluhy zařízení smluvních partnerů. „V tomto případě je to zaměřeno na znalost nejbližšího okolí i s tím, že samotná vyjížďka není dlouhá,je to dvou tří kilometrový okruh. Nechceme ani lidi vozit na delší záležitosti, přece jen to není až tak pohodlné, spíše je to o novém zážitku. Nicméně i ten je spojen s výkladem o bezprostředním okolí a přírodě lokality, a také o chladnokrevných koních,” shrnul Jiří Mánek.

Konec konců právě o chladnokrevných koních to je především. Snahou Správy je vrátit chladnokrevné koně do šumavské přírody spolu s tradičním řemeslem, kterým je přibližování dřeva. To se podle Jiřího Mánka vlivem výběrových řízení a moderním technologiím, které podle jeho slov do národního parku úplně nepatří, spolu s chladnokrevnými koni vytratilo. „A kde jinde, než v národním parku, bychom se měli pokusit o jejich návrat a upozornit veřejnost na existenci živého tvora, že je to tradiční způsob obživy několika místních lidí, byť v minulosti byly koní na Šumavě stovky. Cílem je vychovávat lidi nejen k lásce k přírodě, ale i ke chladnokrevným koním,” uzavřel Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.