Často dostávám dotazy, týkající se mého osobního názoru na vznik nových NP v ČR. Pochopitelně v současnosti je často diskutovaným tématem vznik NP Křivoklátsko. Jednak je tu strach obyvatel, že dojde k významnému omezení jejich vlastnických práv k nemovitostem, které se nacházejí na tomto území a na druhé straně tlak odborné veřejnosti, která chce dotčené území co možná nejvíce zachovat a přiměřeně je „konzervovat”.

Křivoklátsko, dnes chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO, je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a žije množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů. V rámci evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 byla vyhlášena Ptačí oblast Křivoklátsko (2004) a rovněž byly vyhlášeny Evropsky významné lokality.  Nejcennější části stávajícího území CHKO Křivoklátsko jsou již dnes plnohodnotně chráněny systémem maloplošných chráněných území. CHKO byla vyhlášena v roce 1978 a má rozlohu 628 km².

Bohatství a zachovalost celé oblasti je podmíněna mnoha přírodními prvky i historickými souvislostmi. Mezi nejdůležitější patří velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, pestrá geologická stavba, údolní fenomén řeky Berounky, různorodá orientace stanovišť ke světovým stranám, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování. Oblast křivoklátska byla po více než 200 let obhospodařována člověkem a i tyto zásahy vedly ke vzniku jedné nejhodnotnějších oblastí v ČR. Například prakticky veškeré lesní porosty jsou dotčeny lidskou činností. Přestože se jedná o biologicky cenné území,  i současná druhová skladba lesních porostů stále vyžaduje nutnost dlouhodobého hospodaření. Zejména tímto hospodařením lze postupně dosáhnout úpravy druhové skladby, zvýšení stability, druhové pestrosti a zlepšení celkového stavu ekosystémů, tak aby se ještě více přiblížili přirozenému stavu. Lesy křivoklátska byly dlouhodobě formovány prací mnoha generací lesníků a vyhlášení prvního Lesnického parku na území naší republiky (2010) jen dokazuje, že tato činnost byla úspěšná.

Křivoklátsko bylo odpradávna utvářeno lidskou činností a jen díky tomu je území zachováno v takovém stavu, v jakém se dnes nachází a je chráněno. Použití specifických postupů v dřívějších dobách, jakož i současné přírodě blízké hospodaření, bylo v oblasti Křivoklátska důvodem vzniku současných přírodních hodnot a nikoli jejich ohrožení. Tyto hodnoty jsou již z velké části chráněny stávajícími stupni ochrany a vyhlášení národního parku se tedy z tohoto pohledu jeví jako neúčelné.

Vnímám diskuze kolem vyhlašování NP jako prostor pro třídění názorů, které hledají kompromis, protože ve skutečnosti nám všem jde o totéž. Najít společné téma pro kvalitní život a zachování přírodních podmínek tak, abychom se z nich mohli radovat nejen my, ale i budoucí pokolení.