TŘEBÍČSKO – Strašlivě rozlámané borovice na krajích lesů. Brutálně poničené koruny ovocných stromů podél silnic. Ulomené větve povalující se ve strouhách a na vozovkách. To vše ještě v těchto dnech leckde připomíná předvánoční větrnou a po ní námrazovou kalamitu, která těžce poranila mnoho stromů na Třebíčsku.

Námrazek, tedy vrstva námrazy usazená na dřevinách, mívá hmotnost až 20 kg na běžný metr a měrnou hmotnost až 500 kilogramů na metr krychlový. Takové tíze jen těžko co odolá. Silničářům a lesákům pak nezbývá nic jiného, než uklízet spoušť, kterou napáchala neživá příroda na té živé.

„Máme to předběžně zmonitorované, činí to zhruba čtyři tisíce kubíků dřeva z námrazové kalamity. Bude se to ještě upřesňovat, protože většinou se kalamita trošku podcení. Myslím, že to nakonec bude do pěti tisíc kubíků dřevní hmoty. Z předchozí větrné kalamity je to dalších tisíc kubíků. Naše běžná měsíční těžba činí kolem devíti tisíc kubíků, takže jsou to asi dvě třetiny měsíční těžby. O to méně se pak v dalším období udělá úmyslné těžby,” vysvětlil lesní správce Zbyněk Floyd Rauš z LS Náměšť nad Oslavou.

Mnohé stromy snad zregenerují

Pokud námraza poškodila jen vršek stromu, strom nezahyne, zregeneruje a roste dál. Pokud je ale ulámaná více než jedna třetina koruny, bude strom pokácen. „Borovice je křehká, ta to vždycky odnese nejvíc, a pak také smrk. Máme firmu, která bude kalamitu přednostně zpracovávat jako každou nahodilou těžbu,” upřesnil Rauš.

Lesáci mají podle zákona povinnost veškeré nahodilé těžby zpracovat do konce května. Neměl by to být problém. Vytěžit dřevo poškozené námrazovou kalamitou by měli asi do tří týdnů, pokud ovšem nepřijde další kalamita.

„Nedá se říct, že by to byly tady u nás v okolí Třebíče souvisle poškozené porosty. Většinou to postihlo lesy drobných vlastníků, kteří mají menší ostrůvky porostů v polích. V zapojených porostech to s tou námrazou nebylo tak špatné,” informoval lesní správce Aleš Rusek z LS Třebíč.

Větve ve strouhách

S následky námrazové kalamity se potýkají také silničáři, kteří se v prvních dnech po jejím odeznění zaměřili na odstraňování ulomených větví, ohrožujících bezpečnost silničního provozu. „U nás je to zatím ve fázi úklidu větví ze silnic a zjišťování majitelů. Víme, které stromy jsou naše, ale musíme zjišťovat vlastníky stromů v lesích a z pozemků kolem silnic, aby si uklidili větve ze struh kvůli pozdější jarní údržbě,” zdůraznil vedoucí výrobního oddělení Miroslav Černý z třebíčského pracoviště Krajské správy a údržby silnic.

Silničáři také musí posoudit, který strom půjde ještě zachránit a který ne. „To se nedá říct plošně. Olámané větve likvidujeme už od doby, kdy námraza povolila. Alespoň je odhazujeme, aby nám nezasahovaly do průjezdného profilu,” řekl Černý.

Olámané větve silničáři na Náměšťsku posbírali nejprve kolem silnice I. třídy č. 23 a přivaděče na Bíteš. Poté se přesunuli se na silnice 2. tříd a v závěru minulého týdne už pracovali na trojkách.

Shnilé dřevo je na nic

„U nás to nebylo tak strašné jako na Hrotovsku a Třebíčsku. Pokud nalomené větve omezují silniční provoz, tak je uřízneme a necháme na místě pod stromem. Tam, kde je větrné místo, odtud větve svážíme pryč. Kdyby přišel vítr, aby nám je nenaházel zpět na silnici. Problém je sehnat majitele stromů, ale na druhé straně se nám někteří ozývají, jestli si je mohou zlikvidovat. Ozval se nám člověk třeba z oblasti kolem Pyšela,” prozradil mistr údržby Alois Rouš z cestmistrovství Náměšť.

Polámané stromy nechají cestáři zatím stát, než uklidí olámané větve. „Pak to naši pracovníci objedou, nafotí a dá se požadavek na skácení z důvodů špatného životního stavu daného stromu. Budou se likvidovat předpokládám do března, tedy do konce vegetačního klidu,” sdělil Rouš.

Kalamitní dřevo svážejí silničáři na hromady. Pokud by si chtěl vzít někdo větve na štěpkování, je to po dohodě s nimi možné. „Kmeny se svážejí k nám na středisko. Dřevo je náš majetek spadající pod krajský úřad. Máme už i zkušenost, že lidé přijíždějí do alejí s přívěsným vozíkem za autem a nalámané dřevo si odvážejí. Jsou to často padesátiletá či šedesátiletá kadlátka, obvykle vyhnilá uprostřed. Takové shnilé dřevo se nehodí ani na uzení,” varoval Rouš.