Příbram, Strašice – Starostové obcí sousedících s Vojenským újezdem Brdy se setkali ve středu ve Strašicích se zástupci ministerstva obrany. Bavili se uspořádání hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů, který schválila vláda. Jde o zákon, jenž mimo dalších změn ruší Vojenský újezd Brdy.

Setkání bylo určené k vzájemnému vyjasnění stanovisek k problematice rušení újezdu v Brdech. Ve Strašicích byl generální sekretář ministra obrany Jan Vylita a pozváno bylo celkem 27 zástupců měst a obcí.

Moderátorem setkání byl Martin Lang, vedoucí strašického muzea. „Starosta Strašic Jiří Hahner připomněl dlouhý čas dělné práce na problematice od roku 2011 a poděkoval za dobrou práci... Vyzdvihl, že vše je nyní v rukách Parlamentu ČR. Vyzdvihl rovněž to, že ačkoliv se často hovoří o armádě jako garantu ochrany přírody, v současnosti toto na Brdech již neplatí vzhledem k nekontrolovanému přílivu návštěvníků bez povolenek, mnohdy používajících automobily a jiná motorová vozidla,” popsal začátek setkání Martin Lang.

Hahner také slíbil, že Strašice jsou připraveny v případě zrušení újezdu garantovat na ploše svého nového katastrálního území maximální ochranu přírody a absolutní nezastavitelnost lokality. Navrhl, že takovéto prohlášení by měly provést všechny obce, kterým je budoucí správa Brd navrhována. Jan Vylita, generální sekretář ministra obrany, naznačil priority ministerstva v souvislosti s rušením Vojenského újezdu Brdy. Těmi jsou návrat zpět k historickým hranicím katastrů obcí před vznikem újezdu. „Opuštění újezdu armádou se děje pro nevyužitelnost, a to z důvodů absence podmínek pro moderní výcvik vojsk a pro výraznou redukci finančních prostředků pro ministerstvo obrany ve státním rozpočtu,” řekl ve Strašicích Jan Vylita.

Vladimír Kazatel z ministerstva obrany se pak snažil uvést na pravou míru řadu dezinformací, jež se v posledních měsících objevily na veřejnosti. Připomněl, že se říká o tom, že ministerstvo nejednalo s dotčenými obcemi. „Ve skutečnosti s obcemi proběhlo od 11. srpna 2011 celkem 10 jednání, nemluvě o řadě dílčích jednání o jednotlivých problémech přímo s dotčenými obcemi. K problému rušení vojenského újezdu a s ním souvisejících opatření bylo ministerstvem požádáno o stanovisko 36 obcí. Jediný, kdo byl proti, bylo město Příbram, ač není úpravou poměrů v současném újezdu nikterak dotčeno.

Písemná stanoviska zaslalo ministerstvu 14 obcí, všechna byla projednána,” konstatoval Kazatel. Reagoval i na požadavek obcí ze Středočeského kraje, které chtějí zachovat újezd a nechť si armáda, resp. ministerstvo obrany ponechá lesní hospodaření. K tomu uvedl, že lesní hospodaření nadále budou provádět Vojenské lesy a statky, protože jsou státním podnikem, jejich hospodaření řídí stát. „Ministerstvu obrany přímo nenáleží z jejich hospodaření žádný prospěch,” dodal k tomuto tématu Vladimír Kazatel. K výzvě středočeských obcí, aby si armáda ponechala brdský újezd řekl, že armáda máve Vojenském újezdu Brdy řadu objektů pro výcvik, které spolu územně nesouvisí. „Jsou doslova rozkouskované, nedá se tu provádět soustředěný výcvik. Na rozdíl od Boletic (možnost ubytování 1.500 vojáků) chybí v Brdech ubytovací kapacity. Dělostřelecká brigáda v Jincích cvičí zhruba pouze 25 dní v roce. Ta zde ovšem zůstane na redukovaném území, současně s pěchotním výcvikem,” upřesnil Kazatel.

Snažil se také vyvrátit spekulace o tom, že by v Brdech někdo připravoval developerské projekty. „To není pravda! Budou zde pracovat VLS, kterým budou předána i cvičiště. Vše zůstává v majetku státu, kromě nadbytečného Kolvína, Zadních Bahen a Míšova,” podotkl.

Na spekulace o tom,proč tak vláda v demisi spěchá se schválením zákona o zrušení újezdu, uvedl, že je to tak proto, že je zde silný tlak z řešení ostatních vojenských újezdů a problematika všech újezdů se řeší komplexně.

„Ministerstvo obrany ve vojenských újezdech povinně zakládá šest nových obcí včetně jejich vybavení majetkem. Zákon je nastavený jako celek k 1. 1. 2015. Pokud by nebyl schválen do 30. 6. 2014, pak doslova „spadne pod stůl”. S ním veškerá práce na něm odvedená třemi rezorty a řadou dalších organizací a obcí. Nikdo neví, jak takovouto případnou situaci řešit,” vysvětlil důvody Vladimír Kazatel. Snažil se také vyvrátit spekulace o hrozbě privatizace vodních zdrojů v újezdu. Podle Kazatele je to naprostý nesmysl. Vodní zdroje prý budou převedeny do majetku obcí k 1. 1. 2016 na základě seznamu projednaného s obcemi a Vládou ČR.

Podle Martina Langra, moderátora akce, vyplynulo po následovné, více než hodinové diskuse starostů, že většina přítomných starostů obcí Středočeského kraje nenamítá nic proti úpravám podmínek po zániku újezdu, ale je apriori proti zrušení jako takovému a žádá jeho zachování v současné podobě do budoucna. „Města a obce Plzeňského kraje nemají vůči projednaným a projednávaným postupům zrušení újezdu námitek a současná stanoviska příslušných rezortů podporují,” uzavřel Martin Lang.

Co na setkání ve Strašicích říká jinecký starosta Josef Hála?„Po pozvání na poradu jsem přemýšlel, proč tak narychlo, v adventní době, kdy na obcích nevíme co dříve, je obcí Strašice svolávána porada k rušení VVP, když materiál už „leží” v parlamentu,” říká Hála, jenž se prý naivně domníval, že starostové z Plzeňska prozřeli a Brdy začnou chránit před „divokou privatizací”. „Starostové z Plzeňska nás přesvědčovali, že v nových územích nepovolí žádnou výstavbu a přitom tvrdí, že se zrušením VVP Brdy zvýší zaměstnanost v okolí Brd. Navíc zástupci MO nás informovali o tom, že počítají s prodejem, popřípadě bezúplatným předáním nepotřebných objektů, jako například na Kolvíně, Zadních Bahnech, Míšově. Pan Hahner kritizoval stát za to, že o víkendech proudí stovky aut do prostoru bez postihu. Garantoval, že až bude území Strašic, tak tomu tak nebude. Tím zajistí vyšší zaměstnanost v regionu?” ptá se Hála a říká, že na otázku, proč Plzeňský kraj zpracovává studii využitelnosti území Brd, jim také nikdo neodpověděl.

„Až na poradě jsme pochopili, že ministerstvu a starostům z Plzeňska jde o to, aby zákon prošel bez problémů parlamentem, a abychom proti tomu nic nedělali. Už 22. listopadu 19 starostů požádalo premiéra v demisi, aby materiál k rušení Brd ve vládě neprojednával. Nejen, že návrh zákona vládou prošel, ale pan premiér nám doposud ani na náš dopis neodpověděl. Nebo dopověděl tím, že materiál nechal projednat,” dodal Hála.

„Dělostřelecká brigáda v Jincích cvičí zhruba pouze 25 dní v roce.” Vladimír Kazatel, Ministerstvo obrany ČR

„Opuštění újezdu armádou se děje pro nevyužitelnost, a to z důvodů absence podmínek pro moderní výcvik vojsk a pro výraznou redukci finančních prostředků pro ministerstvo obrany ve státním rozpočtu.” Jan Vylita, generální sekretář ministra obrany