Ekologové, politici i analytici, které oslovila ČTK, se shodují, že oznámení prezidenta Spojených států Donalda Trumpa o odstoupení od Pařížské dohody je komplikací pro mezinárodní klimatická vyjednávání, ale nepředstavuje neřešitelnou překážku. Pařížská dohoda podle nich zůstává pevná díky široké podpoře států, komunit i byznysu. Světový přechod na čisté zdroje energie pokračuje díky technologiím a tržním tlakům, tvrdí.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) rozhodnutí Spojených států není překvapivé, neboť podobný krok už Donald Trump udělal za svého prvního mandátu. „Mnoho amerických firem a států však své klimatické závazky dodrželo. Amerika je druhý největší producent emisí a má odpovědnost za budoucnost. Přesto existuje mocnější síla než prezident – a tou je trh. Ten se nechce vracet k fosilním palivům,“ řekl Hladík.
Pro Evropu by bylo podle něj ekonomicky zničující orientovat se výhradně na dovoz ropy a plynu. „Potřebujeme vyrábět energii tady, z jádra nebo obnovitelných zdrojů, abychom zůstali konkurenceschopní,“ dodal.
Řešení klimatické krize vyžaduje podle předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Jany Krutákové (STAN) spolupráci největších hráčů. „Pokud se klíčoví aktéři neshodnou na principu 'planeta first', oddalujeme řešení problému,“ míní.
Také Edvard Sequens ze sdružení Calla upozornil, že americká administrativa má omezený vliv na dlouhodobé trendy. „Už jsme Trumpa a jeho odstoupení od dohody zažili. Skutečný dopad nebyl tragický, protože emise ve Spojených státech dále klesaly. Trh preferuje levnější obnovitelné zdroje, a kdo by dnes ve Spojených státech investoval do nových uhelných elektráren,“ řekl Sequens.
Vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurová varovala před důsledky izolacionismu. „Politika popírání klimatu neochrání žádnou zemi před katastrofami, jako jsou lesní požáry nebo stále častější hurikány. Boj s klimatickou krizí vyžaduje spolupráci, nikoli izolaci,“ uvedla Macurová. Podotkla, že Pařížská dohoda je odolná díky podpoře států, komunit a firem, které se zavázaly ke klimatické spravedlnosti a ukončení fosilních paliv. „Trump svým krokem obrací záda budoucnosti i globálnímu společenství,“ dodala.
Pařížská dohoda z roku 2015 si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti předindustriálnímu období. Přijatá byla na na klimatické konferenci OSN (COP21) ve francouzské metropoli. Dohoda zavazuje téměř všechny státy světa k tomu, aby snižovaly emise skleníkových plynů, podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobovaly se změnám klimatu.
Praha 21. ledna (ČTK)
