- Pane řediteli, ve čtvrtek jste uzavřeli podatelny pro přijímání žádostí církví na vracení zabaveného majetku. Naplnil počet žádostí vaše předpoklady?

My jsme počítali, že církve požádají o 30 tisíc hektarů půdy, a Lesy ČR očekávaly, že požádají o 140 až 150 tisíc hektarů lesů. A to se skoro splnilo. Určitě je řada nemovitostí, o které požádáno nebylo. Z jakých důvodů, se teprve uvidí. U nás církve podaly 1700 výzev a u Lesů ČR 1605 výzev. Celý rok až na první měsíce byl trend stejný, každý měsíc přišlo okolo sto výzev, ale posledních čtrnáct dní jich přišlo dvě stě.

- Čím si vysvětlujete, že církve řadu žádostí nechaly až na poslední okamžik?

To je běžná zkušenost. Pokud je stanovena lhůta, tak největší růst žádostí je na jejím konci. Stejnou zkušenost máme i z klasických restitucí, tam také restituenti podávali žádosti na poslední chvíli.

- O kolik hektarů církve požádaly?

Zatím víme, že o 137 tisíc hektarů lesů a polí. To číslo je nutné brát s rezervou, protože jsou to pozemky, které by se měly vydat podle názoru církví, ale identifikaci, jestli je historický pozemek totožný s tím současným, provádíme až my. To se dozvíme až v průběhu.

- Kolik jste zatím vydali majetku?

Uzavřeli jsme 43 dohod, které se týkají 237 pozemků o výměře 200 hektarů a čtyř budov. Ve správním řízení jsme schválili 12 dohod a vydali 26 pozemků o výměře osm hektarů a dvě budovy. Připraveno je dalších asi 20 dohod, které uzavřeme v lednu.

- Církvím připadá váš postup pomalý.

Já to sleduji, ale církve si musí uvědomit, že zákon určuje lhůty na vydání. První lhůta je šest měsíců, během kterých je dohoda uzavřena, nebo není. Ale stále ještě nedojde k vydání. Další lhůta je dalších šest měsíců na zahájení správního řízení, kdy oprávněná osoba (církev nebo náboženská společnost) může požádat o schválení dohody, pokud k tomu ještě nedošlo. Pak zákon dává ještě třetí lhůtu šest až dvanáct měsíců – v komplikovaných případech – v kterých se vydává. Nejkratší lhůta, kdy lze vydat, je tedy rok. My jsme letos museli razantně propouštět. Takže naši lidé jsou maximálně vytíženi, aby zvládli důkladně prověřit, zda jsou doloženy všechny potřebné doklady a splněny všechny zákonné předpoklady. A také zda neexistuje nějaká zákonná překážka pro vydání. Proto oslovujeme další úřady – obce, stavební úřady, ministerstva. A tyto úřady mají na odezvu několik měsíců. Proto využíváme zákonnou lhůtu. Představa, že bychom mohli majetky vydávat ve lhůtě kratší než jeden rok, není přesná. Chápu, že církve a náboženské společnosti čekaly na vydávání majetku poměrně dlouho a že jejich očekávání je obrovské a že z toho pramení určitá nedočkavost.

- Proč jste propouštěli, když máte před sebou tak složitý úkol?

Byli jsme v nelehké situaci, protože vrcholilo sloučení pozemkového fondu s pozemkovými úřady. A ministerstvo financí na nás mělo požadavek, aby sloučené úřady ušetřily peníze propouštěním zaměstnanců bez ohledu na novou agendu církevních restitucí.

- Nehrozí, že promeškáte i zákonné lhůty?

Myslím, že ne. Kdyby po nás někdo požadoval, abychom vydávání církevního majetku zrychlili, tak by nám musel navýšit počet zaměstnanců.

- Ve veřejnosti i v části politické scény je poptávka spíš nevydávat a případně vydávání zbrzdit či obstruovat. Vnímáte ten tlak?

Ani já, ani kolegové z úřadu, co vím, takový tlak nevnímají. Spíš vnímáme opačný tlak oprávněných osob, aby se vydávalo rychleji. Zaznamenal jsem vyjádření kardinála Duky, že děláme obstrukce, ale to tak vůbec není. Musíme obesílat úřady, které mají vlastní agendu, a toto je práce navíc. Bez jejich dokladů nemůžeme pokračovat v procesu vydávání. Není to obstrukce, ale důkladná práce úředníka.

- A co tlak politiků?

Jediné, s čím jsme se setkali, byl požadavek ministra zemědělství Tomana, aby byly výzvy zveřejňovány na internetu. Protože minulé vedení ministerstva nemělo vůli zveřejňovat a my jsme to nedělali, protože nám to zákon neukládal.

- O větší transparentnosti vydávání se teď hodně mluví. Komise ČSSD, ANO a zástupců církví se domluvila, že by mělo být informování veřejnosti ještě větší. Půjde vydávání ještě více zprůhlednit?

Nedokážu si představit, jak více bychom mohli zprůhlednit proces vydávání. Teď zveřejňujeme, kolik přišlo výzev, od jaké oprávněné osoby, jakého historického majetku se výzva týká, jak byla uzavřena dohoda, průběh schvalovacího procesu a zda byla či nebyla dohoda schválena.

- Bude se kontrola týkat všech pozemků? Právo před časem informovalo, že u nezemědělských nemovitostí vlastně k žádné kontrole státu nedochází. Jde např. o případ, kdy likvidátor bývalého Státního statku Praha vydal bez jakékoli kontroly pozemek boromejkám. Je v zákonu díra?

Já bych to nenazval dírou. Ale je pravda, že v zákoně chybí kontrola správním řízením u vydávání nezemědělského majetku. Na druhou stranu jde vždy o státní subjekty.

- Co má společného likvidátor se státem? To je podnikatel, který dostal na starosti likvidaci státního statku.

On je statutárním zástupcem povinné osoby a má svěřenou pravomoc rozhodovat.

- Kolika pozemkům se vyhne kontrola ve správním řízení?

To nedokážu odhadnout. Co vím, spadá tam např. kroměřížský zámek. V případě vydávání zemědělských pozemků nebo lesů je kontrola dvojitá a důkladná. Například Lesy ČR připraví dohodu, provedou vlastní kontrolu dokladů, dohodu buď uzavřou, nebo ne, a případ postoupí nám. Pozemkový úřad vše znovu kontroluje a rozhodne ve správním řízení. Účastníci tohoto řízení mají procesní postavení dle správního řádu a celý proces je poměrně transparentní. V případě vydávání nezemědělských nemovitostí je určitá nerovnováha. Tam dochází pouze k fázi uzavření dohody. To znamená, že kontrola ze strany státu je pouze v jednom případě, a to tím subjektem, který vydává. Už není další nadřízený subjekt, který by ho znovu zkontroloval, jestli učinil dobře, nebo ne. Ale nechci jakkoliv zpochybňovat vydávání nezemědělských nemovitostí.

- Nebylo by na zvážení, aby i u nezemědělských nemovitostí byl zaveden druhý stupeň kontroly? Ve hře je přece to, že mohou být vydány majetky, které vydány být neměly např. kvůli Benešovým dekretům a v budoucnosti budou využity jako precedens v soudních sporech.

Nebylo by to na škodu, ale nevím, jestli je na to ještě čas a jestli tvůrce zákona skutečně nezamýšlel systém ponechat takto.

- Mluví se o sporných případech. Už jste rozhodli, že některé žádosti odmítnete?

V řadě případů jsme dohodu neuzavřeli, protože jsme během prvních šesti měsíců neobdrželi vyjádření z ostatních úřadů. V případě hlavně některých mužských řádů – jde o jedenáct subjektů – jsme se rozhodli, že uděláme velkou rešerši v archívech, zda se jich netýkají Benešovy dekrety.

- Veřejně se mluvilo o německých a maltézských rytířích, broumovských benediktinech a vyšebrodských cisterciácích. Které další řády zkoumáte?

Augustiánský konvent v České Lípě, Dominikánský konvent v Litoměřicích, křížovníky s červenou hvězdou, premonstráty v Teplé, augustiniány, Vratislavské biskupství, Kongregaci sester svatého Kříže v Chebu a Kongregaci sester svatého Vincence z Pauli.

- U všech je problém s dekrety?

Ten problém jsme nalezli jen u některých a u těch dalších je ten průzkum preventivní. Musíme projít veškeré archívy – ministerstva zemědělství, národní archív, vojenský archív – jestli v nich neuvidíme zmínku nebo respektive vodítko v historických reáliích k tomu, že mohlo dojít ke konfiskaci na základě Benešových dekretů. Ty byly účinné ze zákona ex lege naplněním skutkové podstaty, která je v nich popsána. A pozdější rozhodnutí bylo pouze deklaratorní a potvrzovalo, jestli je, nebo není majetek zabaven.

- Proč jste vlastně takto opatrní? Co by hrozilo v případě, že byste vydali majetek dotčený dekrety?

Pokud rozhodneme o vydání, naše rozhodnutí už nesmí být nikdy zpochybňováno, ani vlastnictví církevního subjektu.

- Je už nějaký případ, ve kterém máte jistotu, že byl majetek dekrety dotčen?

Například u benediktinů na Broumovsku jsme získali tehdejší konfiskační dekret, který poukazuje na to, že došlo ke konfiskaci, byť není podepsán. Tím se i benediktini brání, ale už je důvodná pochybnost pro to, že došlo k dotčení Benešovými dekrety, a proto už je na místě nechat tento případ soudu.

-Kdy se rozhodnete, že je odmítnete?

To je otázka, kdy obdržíme výsledek rešerše v archívu, protože se může objevit další dokument, který toto potvrdí, nebo vyvrátí. Až si budeme jisti, že nic takového není, tak v tom případě budou kolegové připraveni rozhodnout ve správním řízení.

- Ale úplnou jistotu stejně nezískáte, něco mohlo být konfiskováno na základě dekretů a vy to pouze v archívech nezjistíte.

Nikde jinde než v archívech, které procházíme, už asi, nebudou. Proto jsme udělali, my tomu říkáme velkou generální rešerši a prošli jsme všechny možné archívy, kde by dokumenty mohly být.

- Podle Karla Schwarzenberga se dekrety týkaly pouze fyzických osob, a řády jsou osoby právnické.

On mluvil konkrétně o maltézských rytířích a o jejich převorovi. Franz Werner Bob za druhé světové války kolaboroval a byl po válce popraven. Právě proto hledáme další historické souvislosti a chceme zjistit, jestli se na kolaboraci nepodílel řád jako celek.

- Maltézským rytířům byla část pozemků zabrána před 25. únorem 1948, což je podle zákona o vyrovnání státu s církvemi nepřekročitelná restituční hranice. Řešíte víc takových případů?

Zatím ne. V případě maltézských rytířů existuje dekret ministra zemědělství z 24. února 1948. I v tomto případě musíme vycházet ze zákona, který stanoví jasně, že rozhodné období pro majetkovou křivdu je od 25. února. Na druhou stranu chápu, že maltézští rytíři se brání právním tvrzením, že k zabrání došlo až doručením rozhodnutí (4. března 1948). Nicméně my jsme úředníci a toto už je výklad, který si může dovolit pouze soud, a ne úřad. My musíme vycházet z platného zákona a nesmíme dovolit prolomení 25. února.

- Kancléř maltézského řádu Lobkowicz vám emotivně vzkázal, že pokud budete vydání zbytečně brzdit, tak budou padat facky a že vás požene k soudu. Neobáváte se, že nakonec skončíte u soudu, protože jste příliš opatrní?

Správní soudnictví je dokončení vydávacího procesu a dojde k němu ve spoustě případů. My jsme samozřejmě připraveni své argumenty obhajovat. Ale nedokážu si představit, na základě čeho bychom měli být hnáni k soudu, protože my rozhodneme ve správní lhůtě tak či onak, a pokud s tím maltézští rytíři nebudou souhlasit, tak mají svaté právo obrátit se na soud.

- Jak to vypadá s cisterciáky z Vyššího Brodu?

U nich byl hlavní problém s tím, jestli existuje dokument, zda požádali po válce o navrácení majetku. A ten nám doložili a v tomto případě dojde k vydání, pokud tomu nebude bránit žádná další překážka.

- Myslíte, že se většina majetku, o který církev požádala, vydá?

Myslím, že ano. U části majetku bude překážka pro vydání, protože byl např. zastaven stavbou nebo že bude součástí územního plánu pro veřejně prospěšnou stavbu. Ale to bude jen malá část, ve většině případů jsme přesvědčeni, že k vydání dojde po právu.

- Co se stane s majetkem, o který církve nepožádaly?

Určitě bude balíček nemovitostí, o které církve nepožádají, a také balíček, který se nevydá pro zákonné překážky. To vše zůstane státu a zákon stanoví, že po dobu 24 měsíců od 5. prosince 2012 se nesmí s tímto majetkem vůbec disponovat. Po uplynutí 24 měsíců – kromě případů, kde budou soudy nebo bude probíhat řízení – budeme moci tento majetek nabídnout restituentům, zemědělcům nebo obcím a krajům k převodu.

- Kdy vydáte poslední majetek?

Hlavní vlna vydávání bude letos, podle mých odhadů začne na jaře. Komplikované případy by se měly vydávat až v příštím roce.

- V minulosti se objevily i případy, že pozemkový fond vydal blokovaný majetek. Co s takovými případy budete dělat?

Těch případů je asi deset. V některých případech se soudíme na určení vlastnictví my, nebo bude mít možnost žalovat oprávněná osoba. Známý je případ v Ďáblicích. Žalujeme Ďáblické rezidence, to je developer, který koupil pozemky od restituentů, kteří je získali v roce 1998 od Pozemkového fondu. Tam soud stále probíhá. V podobném případě paní Mlejnkové, která část pozemků v Ďáblicích získala také v roce 1998, jsme prohráli. Soud se zastal této paní jako restituentky, která sama utrpěla majetkovou křivdu.

- A jakým způsobem se v tomto případě s církví vypořádáte?

Záleží na dalším postupu církevního subjektu, který má právo podat novou žalobu dle zákona o majetkovém vyrovnání, když jsme my jako stát nebyli úspěšní, a pozemek zpět vysoudit.

- Jak vyřešíte případy, kdy o majetek církve měly přijít na základě první pozemkové reformy z roku 1919, ale z různých důvodů nedošlo k faktickému převodu na stát?

My hlídáme to, aby nedošlo k prolomení 25. února 1948. Pro nás je rozhodující datum zabrání státem. Pouhý zápis do pozemkové knihy o zamýšleném převzetí pro nás není přechodem majetku na stát. To znamená, že pokud byl zestátňovací proces dokončen před 25. únorem, nemáme ze zákona možnost majetek vydat.

- V zákonu je ještě zmínka o náhradách, pokud byly za zabavený majetek vyplaceny, nesmíte ho vydat. Objevili jste nějaké případy?

My jsme v tomto případě oslovili Českou národní banku, pátrali jsme v archívech. A zjistili jsme, že v případě náhrad je situace poměrně důkazně obtížná. Zákon ale v takových případech stanoví, že se má šetřit jeho účel, tedy zmírnění křivdy oprávněných osob. V tomto případě nám oprávněné osoby dokládají prohlášení, že náhradu neobdrželi, protože nejsme schopni zjistit, jestli náhradu dostaly nebo ne.

- Proč?

Lhůta na archivaci platebních dokladů je jen desetiletá a dokumenty byly dávno skartovány. I zákon o půdě z roku 1991 umožňoval v podobných případech předkládat prohlášení.

- Novým ministrem zemědělství se stane zřejmě Marian Jurečka z KDU-ČSL. Lidovci jsou obecně nakloněni bezproblémovému vydávání majetku církvím. Neobáváte se, že budete vyměněn za někoho, kdo bude vydávat rychleji?

Zákon je jasný, kolegové svou práci odvádějí dobře a já na své funkci nelpím. Ta je v pravomoci ministra. Nedomnívám se ale, že se dá zasahovat do vydávání majetku. Už jsme zavedli metodiku, pravidla i kontrolu a nedokážu si představit, že by to šlo účelově měnit.

- Ale politici si myslí, že ministr může naprosto jednoduše proces vydávání ovlivnit.

Nedokážu si představit ministra, aby do chodu úřadu, zejména správního řízení, zasahoval přímo.

Oldřich Danda