Jesenicko, Šumpersko – Do Olomouce a na zemědělský venkov. Tam by zřejmě kritici či zastánci církevních restitucí směřovali nejvíce žádostí o vrácení komunisty zabaveného církevního majetku. Omyl. O nejvíce pozemků v kraji církve žádají na hornatém Jesenicku.

Tak to zatím vypadá podle žádostí, které do konce roku předávaly státním úřadům církve a náboženské společnosti. V okrese Jeseník nárokuje olomoucké arcibiskupství přes dvacet tisíc hektarů pozemků. Jde zejména o lesy a zhruba pět set hektarů zemědělské půdy.

„Jde o majetek bývalého biskupství vratislavského, který byl v sedmdesátých letech převeden na Arcibiskupství olomoucké,” vysvětlil historické souvislosti požadavku Václav Tichý z oddělení církevních restitucí arcibiskupství. Spolu s pozemky by arcibiskupství mělo dostat i budovy. Nejedná se o žádné vyhledávané horské chaty a turistická střediska, ale hájenky a další objekty, které sloužily a často ještě jsou využívány pro lesní správu.

„V této oblasti žádáme o navrácení 81 budov,” upřesnil Václav Tichý. Hájenky a lovecké chaty vlastní převážně státní lesy nebo je pronajímají. Takzvané církevní restituce se výrazně dotknou oblíbených Rychlebských stezek. Pěšiny pro terénní jízdu na horských kolech v okolí Černé Vody na Jesenicku se z velké části nacházejí v lesích, které do restitucí spadají. Zástupci Rychlebských stezek a církví se o celé problematice již dříve nezávazně bavili.

„Před několika měsíci jsem dokonce mluvil s panem arcibiskupem Graubnerem. Ubezpečil nás, že u rozběhnutých a fungujících projektů nehodlají nic měnit,” řekl předseda občanského sdružení Rychlebské stezky Pavel Horník.

K novým záměrům se zatím církve vyjadřovat nemohou. A to do té doby, než budou dotyčné pozemky opravdu v jejich vlastnictví.

„Myslím, že by to mohlo celé věci prospět,” řekl o církevních restitucích ve vztahu k rozvoji Rychlebských stezek Pavel Horník.

Mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka již dříve ubezpečil, že církev nebude užitečným záměrům na restituovaných pozemcích bránit.

„Naší snahou je maximálně zachovat stávající stav. Pokud má někdo záměr, jak pozemek nejlépe využít, jeho plány nechceme mařit. Chceme se dohodnout s každým člověkem, každou institucí. Dokud nám ale pozemky nepatří, máme svázané ruce a nemůžeme dělat vůbec nic,” uvedl Jiří Gračka.

Nezanedbatelné restituční nároky vzneslo olomoucké arcibiskupství v oblasti Mírova na Šumpersku. „Jde o tři až tři a půl tisíce hektarů, opět převážně lesy,” uvedl Václav Tichý. Spolu s pozemky by mohlo být vráceno i několik hájenek. Majitele změní v Olomouckém kraji i zemědělská půda. V rámci celého Olomouckého kraje se jedná o zhruba tisíc hektarů.

Největší výměry požaduje arcibiskupství kolem Žulové na Jesenicku. Další pozemky chtějí vrátit jednotlivé farnosti. Celkově by pak restituční nároky na zemědělské pozemky mohly dělat na dva tisíce hektarů.

O další pole, lesy, ale také historické objekty požádaly různé kongregace a řády. Nejdiskutovanějším požadavkem je zřejmě nárok Německého řádu, který v Olomouckém kraji chce vrátit hrad Bouzov a pozemky v několika obcích. Ministerstvo kultury ovšem poukázalo na to, že nárokované majetky nejsou součástí 134 miliard vyhrazených pro majetkové vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Podle zákona o majetkovém vyrovnání musel být žadatel zbaven vlastnictví po 25. únoru 1948. Nelze také vydat majetek konfiskovaný podle dekretů prezidenta Beneše. Ministerstvo kultury tvrdí, že podle archivních informací byl Německým rytířům zkonfiskován majetek právě podle Benešových dekretů. Konfiskace navíc nastávala před 25. únorem 1948.

„Aby Němečtí rytíři uspěli, museli by prokázat, že ke konfiskaci vůbec nedošlo a že dotčený majetek vlastnili i po 25. únoru 1948. O tom však bude muset rozhodnout nezávislý soud,” vysvětlovala mluvčí ministerstva Anna Ješátková.

***

Jak bude vypadat předávání pozemků v rámci restitucí?

1. Církevní právnické osoby musely žádosti podat do 31. 12. 2013 (osobně do 2. ledna 2014). Církevní subjekty musely prokázat, že byly mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 vlastníkem nárokované věci, byla na nich spáchána majetková křivda.

2. Pokud církevní subjekt doložil všechny zákonné náležitosti, uzavře s ním povinná osoba (Pozemkový fond, Lesy ČR, státní organizace) do šesti měsíců od doručení výzvy dohodu o vydání věci. Pokud povinná osoba uzavření dohody odmítne, může se církevní subjekt obrátit se žádostí o rozhodnutí na pozemkový úřad.

3. Uzavřená dohoda bude přezkoumána pozemkovým úřadem, zda je v souladu se zákonem.

4. Pokud dohoda nebude pozemkovým úřadem schválena, církevní subjekt se bude moci dožadovat přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem.

5. Pokud dohodu pozemkový úřad schválí, bude do třiceti dnů od nabytí právní moci předložena katastrálnímu úřadu k provedení zápisu do katastru nemovitostí.

Zdroj: ministerstvo kultury