Pro objektivní zjišťování míry poškození lesa používají pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) Národní inventarizaci lesů (NIL) či nově Sledování stavu a vývoje lesních ekosystémů (SSVLE), jejichž výstupy o poškození lesa jsou díky velkému množství měřených ploch vhodné i pro menší území. Kromě toho zákon o myslivosti ukládá uživateli honitby při vypracování plánu lovu mimo jiné vycházet z porovnání kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Vlastníci lesů nad 50 ha jsou povinni umisťovat na každých i započatých 500 ha lesa alespoň jednu KSP a na nich je hodnocen jak stav obnovy lesa, tak míra poškození zvěří. Této sítě KSP využili při svém hodnocení také pracovníci ÚHÚL.
Metoda KSP umožňuje kvantifikovat i vliv poškození způsobený zvěří na biodiverzitu dřevin, ztráty stromků celkovým zničením či ztráty na výškovém přírůstu dřevin. Nezávislé šetření provádí pracovníci odborné skupiny ochrany lesů z ÚHÚL Brandýs nad Labem. Své výsledky prezentovali ve Zpravodaji ochrany lesa. Škodliví činitelé v lesích Česka 2021/2022 (Svazek 25, 2022). Exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data ukazují ohromující rozsah poškození malých stromků zvěří.
Okus jedle bělokoré (vlevo) a buku lesního (vpravo). Foto: Jan Cukor
Šetření proběhlo na 1383 KSP rozmístěných na území celé České republiky, přičemž bylo změřeno 112 607 stromků v oplocené a 94 826 stromků na volné části KSP (celkem 207 433 ks).
Na volné ploše bylo v průměru o 13,4 % méně druhů dřevin než v oplocené části (přičemž se předpokládá, že v oplocení je 100 % druhů dřevin bez vlivu zvěře). Stejně tak bylo ve volné části KSP průměrně o 15 % méně stromků na 1 m2 než v oplocené části.
U 70 % druhů dřevin byl větší počet jedinců v oplocence než na volné části. Okusem či vytloukáním je v obnově zničeno 46 % vrb, ale také 34 % jedlí či douglasek, 29 % javorů babyky, 21 % jilmů, 19 % třešní ptačích a 14 % jasanů. I u ostatních dřevin přesahuje zničení okusem více než 10% rozdíl hustoty ve srovnání s oplocenou částí KSP.
Na šetřených KSP byl v 63 % případů větší počet stromků v oplocené části. Na většině lokalit dochází při obnově lesa k úbytku stromů jejich zničením nadměrným poškozením zvěří. Přeživší jedinci dále trpí poškozením a výraznou ztrátou přírůstu.
Ohryz kůry smrku spárkatou zvěří a vznik zlomů v místech poškození kmenů ohryzem zvěře. Foto: Jan Liška
Pracovníci ÚHÚL zjistili statisticky významný rozdíl mezi průměrnou výškou stromků všech dřevin v oplocené části (90 cm) a v neoplocené (65 cm). Rozdíl je 25 cm, což znamená, že na volné ploše jsou stromky o 28 % menší než v oplocenkách.
U 95 % druhů dřevin byla průměrná výška v oplocené části KSP větší než na volné ploše. Statisticky významný rozdíl ve výšce (ztrátě přírůstu) oplocených a neoplocených stromků byl zjištěn u 89 % častěji zastoupených druhů dřevin (buk, borovice, bříza, dub, habr, jedle, douglaska, jilm, jeřáb ptačí, jasan, javor, lípa, modřín, topol, třešeň ptačí a vrby.
Za kritickou ztrátu velikosti přírůstu je považována hranice 25–27 %. Při větší ztrátě přírůstu daného druhu dřeviny se již v porostu vyskytují natolik poškození jedinci, že začínají kvůli poškození zvěří odumírat.
V případě smíšených porostů dochází navíc i k mezidruhové konkurenci, přičemž méně okusově atraktivní druhy následně předrůstají druhy dřevin okusově atraktivnější a často tím působí jejich úhyn. Na šetřených KSP je hranice kritické ztráty přírůstu dosažena nebo překročena u 78 % častěji zastoupených druhů dřevin. Nepřiměřenou ztrátou přírůstu jsou nejvíce postiženy javor mléč a javor klen – 58 %, třešeň ptačí – 53 %, habr – 52 %, topol – 51 %, jeřáb ptačí – 50 %, javor babyka – 44 %, lípa – 40 %, bříza – 39 %, dub – 34 %, jasan – 31 %, jilm – 25 %, jedle, douglaska, modřín, buk – 25 %.
Okus terminálních výhonů zvěří způsobuje v obnově lesů v naprosté většině lokalit snížení přírůstu stromů. Jen ve třech sledovaných oblastech dosahuje průměrná ztráta přírůstu za všechny druhy dřevin únosné míry (do 25 %), přičemž oblast Plzeňska a Českomoravské vrchoviny trpí v důsledku okusu navíc vysokou ztrátou biodiverzity. U ostatních 12 oblastí je ztráta přírůstu nad touto kritickou hranicí. Nepřiměřená ztráta přírůstu se tedy nevyskytuje jen lokálně, ale na většině území ČR.
Silný chronický okus zvěří způsobující krnění postiženého stromku a počínající postupný „únik“ terminálu. Foto: Jan Liška
Je patrné, jak výrazný je výškový rozdíl u jednotlivých druhů dřevin v oplocení a mimo oplocení. Všechny druhy dřevin jsou mimo oplocení značně menší, což způsobuje nejen značné ekonomické ztráty, ale i snižování biodiverzity lesa, jelikož druhy citlivé na okus z lesních porostů mizí, a les tímto ztrácí stabilizační prvek i odolnost vůči ostatním škodlivým činitelům.
U 67 % měřených častěji zastoupených druhů dřevin bylo zjištěno celkové poškození větší než 50 %, což lze považovat za velmi silné poškození. Za celkové poškození byla považována přítomnost alespoň jednoho okusu na posledních čtyřech ročnících terminálních letorostů nebo přítomnost vytloukání kmínku stromku.
Na šetřených KSP bylo celkem na posledních čtyřech ročnících terminálních letorostů poškozeno 51,5 % stromků. Každoročně dosahovalo poškození terminálu s vytloukáním v průměru 19,2 %.
Výsledky porovnání KSP jasně vypovídají o vlivu zvěře na druhové složení dřevin v obnově lesa, dále o vlivu zvěře na hustotu a přírůst jednotlivých druhů dřevin či míru poškození stromků zvěří.
Výsledky ukazují, že okus, působený zvěří, eliminoval na jednotlivých plochách KSP v průměru 13 % druhů dřevin. Zvěř zcela zničí v průměru 15 % stromů v obnově a poškození přeživších stromků je natolik silné, že snižuje výškový přírůst o 28 %, což překračuje kritickou hodnotou ztráty přírůstu (25 %) uznávanou v zahraničí.
Za nejzásadnější ukazatel únosného poškození lze považovat snižování zastoupení populací daných dřevin v lesích, tedy podíl zničených jedinců zvěří (jedle, douglaska – 34 %, třešeň ptačí – 19 %, jasan – 14 % atd.), který je pro dlouhodobě udržitelné fungování lesů důležitější než ztráty na přírůstu nebo míra okusu.
Takováto intenzita poškození výrazně snižuje stabilitu a odolnost porostů vůči jiným abiotickým a biotickým škodlivým činitelům, ztěžuje zajištění lesních porostů v zákonných lhůtách a ztěžuje i dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Toto poškození je příčinou vysokých ekonomických ztrát na přírůstu lesních dřevin a výrazně navyšuje náklady na ochranná opatření, která je potřeba vynakládat proti škodám zvěří nad zákonem požadovanou mez.
Více informací o škodách zvěří najdete v publikaci Zpravodaj ochrany lesa. Škodliví činitelé v lesích Česka 2021/2022 (Svazek 25, 2022), ke stažení zde
TZ VÚLHM
